Dobrý den!
Já bohužel neměla pěkný vztah s otcem, ale můj manžel Michal a dcera Michaela, které jsou skoro 4 roky, mají moc krásný vztah.
Když jsem byla poprvé těhotná, tak jsem si více přála, aby to byl kluk. Myslela jsem, že si otcové potrpí více na kluky než na holky. Ale opak byl pravdou. Nechci tím říct, že manžel nemá rád kluka (druhé dítě) nebo že ho zanedbává, to ne.
První se nám narodila holčička, dostala jméno po tatínkovi a byla hned od narození tatínkův mazlíček a zlatíčko. Manžel k ní vstával i v noci, nosil ji v náručí, masíroval bříško, cvičil. Koupal ji pouze tatínek. Pak s ní začal chodit na plavání pro kojence, později do aquaparku.
Teď jsou Michalce skoro 4 a můžu říct, že je to nejlepší táta pod sluncem. Táta a dcera jsou pro každou srandu a zábavu: plavání, lyžování, bobová dráha, kolo, hry, cestování a lumpárny.
Já jen můžu tiše závidět, že dcera má lepšího tátu než já, a přát si, aby jim to vydrželo.




 

Milá ženo-in,
já vám také samozřejmě přeju, aby jim ten krásný vztah vydržel.
Ale neodpustím si malilinké rýpnutí: Neměl by se také věnovat synkovi, aby se nakonec necítil odstrčený nebo dokonce nemilovaný?
Vzpomeňte si na svůj vztah s otcem.
Reklama