Novinky

Manžel mi se vším pomáhal

Tři děti, tři návraty do práce. A pomoc manžela. Tak by se stručně dal charakterizovat příspěvek čtenářky boros k našemu dnešnímu tématu. Více najdete v další novince.

To jste měla docela honičku, milá boros, tři děti dají zabrat. :-) Ale když jste spokojená, je to jen dobře. Moc Vám děkuju za příspěvek a přeju krásný den.


Já jako dítě jsem v půlroce šupala do jesliček (údajně se mi tam líbilo, ale fakt tak daleko moje paměť nesahá), se sestrou a bratrem byla maminka doma rok. Po svém prvním dítěti (letos měl 17) mi řekla šéfka, že rozhodně nepočítá s tím, že bych se vrátila. Povzbuzení jako hrom. Zjišťovala jsem si, jakou mám šanci- až na tu šéfku byla práce i kolektiv fajn. Buď po skončení základní mateřské nebo vůbec. Rozhodla jsme se. Sehnala jsem hodnou paní na hlídání a nastoupila do práce - šéfka sice zuřila, ale bylo to podle zákona. Měla jsem nějaké přesčasové hodiny, které mi nechtěli proplatit s tím, že si je mám dobrat v náhradním volnu a nařídili mi dobrat si zbytek dovolené. Přesně 3. den, kdy jsem sice už byla v pracovním procesu, ale doma, jsem zjistila, že čekám další dítě - do práce jsme přinesla neschopenku. Šéfka mě málem zabil a- nechápala jsem, o co jí jde - nejdřív, že mám být doma a když jsem nakonec byla, tak zase průšvih. Paní na hlídání jsme zrušili, přesto, že jsme měla těhotenství rizikové, byla jsem doma.

Po druhém dítěti se situace opakovala, ovšem s tím, že tentokrát jsme skutečně nastoupila do práce. Tím, že jsme dělala na střídavé směny, nebylo toho hlídání tolik - před noční a po noční jsem měla děti doma a k hodné sousedce (na stejné chodbě) chodili jen v době, kdy jsme byli oba s manželem v práci. Sousedka měla jedno dítě věkem k mým a jedno starší, nebyl problém. Přesně 2 roky po druhém dítěti se mi narodilo třetí - tentokrát jsem teda tvrdě uvažovala, jestli se na všechno nevykašlat a zůstat doma - 3 roky určitě ne, ale tak ten rok (od roku byly u nás jesličky). Stejná šéfka byla jak máslo, že doufá, že přijdu brzo. Nakonec jsme se rozhodla, že to zkusím. Normálně plný úvazek střídavých směn v nepřetržitém provoze. Nejstarší dítě mi chodilo půl roku do školky, mladší mi mimořádně vzali ve 2,5 letech (ta se tam vyloženě těšila a dokonce řekla paní ředitelce „vezmi mě do školky“) a tak sousedce zbylo na hlídání jen to malé. Je pravda, že nám ještě přibyla starost o dědu, ale zvládala jsem všechno - taky mi bylo nádherných 35. V práci mi kolegyně říkala, že toho budu litovat, že jsem nebyla doma, ale zatím toho nelituju - byla jsem v pohodě já, manžel i děti, které si na minikolektiv zvykaly brzo a ve školce pak neměly problém. Když jsem chodila do práce po prvních dvou dětech, schválně jsme si spočítali, jestli se nám to vyplatí finančně - od tehdejšího platu jsme odečetli tehdejší rodičovský příspěvek a přídavky a peníze, co jsme dávala hlídací tetě a vyšlo nám, že čistého dělám asi za 5 stovek (a honím se dnem i nocí), po třetím dítěti už to vyšlo podstatně lépe, ale já šla do práce pro něco jiného, než že by nebyly peníze, vždyť kolik rodin žije z jednoho platu, ale proto, že by nebyla práce a v kraji s tehdy 12 % nezaměstnaností bych měla strach, že nenajdu nejen nic podle svého vzdělání, ale nic vůbec - s malými dětmi tady měly a vlastně nadále mají matky smůlu.

Je mi jasné, že mě spousta čtenářek odsoudí, ale já toho opravdu nelituju. Se vším mi ale musel pomáhat manžel, protože jednu babičku máme daleko a druhou vnoučata neberou.

Boros

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou

Téma na dnešek zní: Návrat do práce

  • Vracely jste se do práce po mateřské dovolené?
  • Po kolika letech?
  • A jaké to bylo? Dalo Vám zabrat, abyste si znovu na všechno zvykla?
  • Zvládl to Váš partner v pohodě?
  • Nebo Vás dítě i návrat do práce teprve čeká? Dovedete si to představit?

Napište mi, těším se na Vaše příspěvky. Za odměnu jedné z vás pošlu opět knížku, ale tentokrát novinku od Jany Divišové: Kurz diskrétní samohany (nakl. Daranus). Těším se do dnešních 14.30 hodin na adrese redakce@zena-in.cz, heslo je Návrat do práce. Předem děkuju!

knihazombie

   
02.12.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. [16] mamo [*]

    m+ to tepve  čeka  .docela se  bojimSml79

    superkarma: 0 02.12.2013, 20:51:47
  2. [15] fiftous [*]

    skvělý přístup

    superkarma: 0 02.12.2013, 20:05:52
  3. [14] sikosa [*]

    Boros — #6 takové lidi miluju, něco jako moje matka

    superkarma: 1 02.12.2013, 19:10:38
  4. avatar
    [13] Jitullinka [*]

    Mně můj bývalý manžel nepomohl v životě absolutně s ničím. A to ani když jsem měla pravou ruku zlomenou a v sádře - ještě mi nadával, že jsem si ji zlomila asi schválně, abych nemusela něco dělat... hrůza, raděj ani nevzpomínat!

    superkarma: 4 02.12.2013, 18:38:24
  5. avatar
    [12] peetrax [*]

    denkas — #10 Sml30 ty seš teda číslo Sml54

    superkarma: 1 02.12.2013, 14:46:48
  6. [11] pupinkaška [*]

    bezvadný přístupSml67

    superkarma: 4 02.12.2013, 13:11:36
  7. avatar
    [10] denkas [*]

    denkas — #9 a nebojte,češtinu sem je neučilaSml30Nejstarší holka ji uměla výborně-nevim po komSml80.(padaly pohlavky).

    1. na komentář reaguje peetrax — #12
    superkarma: 4 02.12.2013, 13:01:04
  8. avatar
    [9] denkas [*]

    Tak já taky mám tři děti a manžel mě tady nijak moc nepomáhal.Hlavně pomáhal,jen když se mu chtělo,né když bylo potřeba.Ale mě to nevadilo,ráda si dělám vše sama.Jen mě mrzelo,že se snima neučilSml80Byl nervák,hned by padali pohlavky,takže i to učení bylo na mě.

    1. na komentář reaguje denkas — #10
    superkarma: 6 02.12.2013, 12:50:24
  9. avatar
    [8] SStream [*]

    Skvělý přístup, gratuluji k úžasné tetě přes chodbu, to se hned tak nevidí. A hlavně tedy k udržení zaměstnání...to je dnes opravdu umění.

    superkarma: 4 02.12.2013, 12:32:38
  10. [7] Alena Dohnalová [*]

    bývalý manžel mi nepomohl skoro s ničím... přítel mi pomůže se všímSml59

    superkarma: 3 02.12.2013, 12:27:22
  11. [6] Boros [*]

    No, nic jiného mu nezbývalo, protože jeho máma prohlásila, že jsou to naše děti, tak ať se staráme- NIKDY nám nepomohla, dokonce když jsem šla do porodnice, bylo jí zatěžko pohlídat chlapečka hodinu v kočárku. Ještě, že tatínek není po ní.

    1. na komentář reaguje sikosa — #14
    superkarma: 4 02.12.2013, 12:25:41
  12. [5] kukiopas [*]

    manžel pomáhá to je fajn

    superkarma: 3 02.12.2013, 12:15:28
  13. [4] telelot [*]

    to je správně, když manžel pomáháSml16

    superkarma: 8 02.12.2013, 12:12:49
  14. avatar
    [3] Kocianka [*]

    Do práce jsem se vracela po roce mateřské. Manžel mi moc nepomáhal, ale byli jsme mladí a ani si nepamatuji na nějaké problémy.

    superkarma: 1 02.12.2013, 12:11:11
  15. avatar
    [2] dasena [*]

    Já měla v pračce pleny, než manžel odešel do práceSml22

    superkarma: 3 02.12.2013, 12:10:03
  16. [1] jana17 [*]

    pomáhal

    superkarma: 4 02.12.2013, 12:02:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme