sex

Začalo to po dvou letech manželství. Muž mi neplatí moc, ale za měsíc to hodí na nové boty nebo kabelku. On je spokojený a já taky. I když, je finanční krize, uvažuji o zvýšení cen svých služeb.

Možná vás napadá, že svého muže nesnáším a nechci s ním spát jinak než za peníze. Tak to ale není. Mám ho moc ráda a chci s ním zestárnout v dobrém i zlém. Od začátku vztahu nám to ale naklape v potřebách sexu. Jeho apetence je enormní, moje průměrná. On to potřebuje pětkrát denně, já bych maximálně akceptovala číslo jedno.

Sexuální mašina

Když jsme se seznámili a začali spolu sexuálně žít, byla to smršť. Pavel byl jako u vytržení, deset čísel nebyla výjimka. Naštěstí oba pracujeme, takže mě zachránil nedostatek času. Po roce známosti jsme se vzali. Můj muž je schopný, pracovitý, hodný a dokonale nekonfliktní. Ještě nikdy se se mnou nepohádal, i když podnětů z mé strany měl nepočítaně.  Milujeme se už čtyři roky a náš vztah nám mnoho lidí závidí. Jediné, co mi někdy hodně vadí, je ten jeho proklatý chtíč.

Dovolená s maniakem

Tak si například představte naši dovolenou. Jsme u moře. Já jsem skřivan, on sova. Když ho kolem deváté už potřetí budím, trvá mu půl hodiny, než se probere. Snídaně jsou do desíti, ale on musí mít ještě před ní sex. Výsledek - pravidelně býváme bez jídla. Začala jsem to řešit tak, že na snídani chodím sama před devátou a závidím párům, které si pochutnávají spolu. Než jdeme na pláž, odehrává se druhé kolo - to aby byl {v pohodě a netrpěl napětím“. Třetí číslo místo moučníku po obědě, čtvrté, když jdeme odpoledne z pláže. Pak nastává další časový nesoulad. Já mám hlad kolem šesté, on je zvyklý večeřet později. Navíc se může najíst až po sexu, s plným břichem to nebývá ono. Volíme kompromis. Stejně býváme v jídelně poslední a paběrkujeme zbytky po ostatních. Po večeři jdeme na procházku a před spaním končíme den závěrečným milováním. Mám toho plné zuby.

Dokonalý muž?

V sexu je můj muž velice něžný, ohleduplný a láskyplný. Celé dny dbá na moje pohodlí, obskakuje mě a vyznává lásku desetkrát denně. Nikdy jsem od něj neslyšela křivého slova, když o mě hovoří před ostatními, kolikrát se červenám tou chválou a vřelými slovy. Doslova by mi snesl modré z nebe, jen nedokáže pochopit, že mě sex nebaví tolik jako jeho. Dokonce jsem v duchu uvažovala i o rozchodu, někdy mi totiž bývá zoufalstvím až do breku. Ano, je schopný dohody a místo pěti čísel se občas spokojit jen se dvěma. Ale já už nechci ani jedno! Chci aspoň týden bez sexu! Nebo měsíc!

Vydělám si na parádu

Nakonec přišel s takovou legrací. Prý mě chce motivovat, a tak mi za každé číslo bude dávat peníze. Za první deset korun, za druhé až čtvrté třicet a od pátého dál padesát.  Nechtěla jsem, přišlo mi to nemorální, ale nakonec jsme se tomu oba smáli a já kývla. Vždyť je to jen symbolická cena, ne?

Pavel přinesl plechovku od hodinek a já začala střádat. Na konci měsíce mívám kolem dvou, tří tisíc. V pracovních dnech vydělám méně, ale o svátcích penízky hezky přibývají. V zimě jsem si koupila krásné kožené kozačky a bundu, teď už střádám na druhé letní sandálky a mám vyhlídnuté moc hezké šaty. Občas mě ale napadá, zda to není jistý druh prostituce? 

Reklama