Rodina

Manžel měl mrtvici a všechno je teď na mně

Život se s námi nemazlí. Každý občas zažíváme horší a lepší období. To, co právě teď prožívá paní Linda, je ale spíš noční můra. Její manžel prodělal mozkovou mrtvici, leží v nemocnici a zatím není jisté, co bude dál.

Je to smutné povídání. Lindin manžel Petr je na tom špatně, lékaři zatím nemohou přesně říct, jaké bude mít mozková mrtvice následky. Přežije, ale nejspíš bude mít částečně ochrnutou pravou stranu těla. „Je to prý tak na 60 procent, ale doktoři nemohou nic přesnějšího říct. Hlavně že Petr přežil, moc jsem se bála... Uvidíme, co bude, Petr je ještě mladý, tak doufám, že se s tím jeho tělo vyrovná. Pomůžu mu, jak to půjde,“ říká odhodlaně Linda.

art

Čtěte také:

Už teď má ale starostí až dost, a to je Petr v nemocnici, kde má veškerou péči. Až ho propustí domů, bude si muset Linda vzít volno v práci, aby se o něj mohla starat, než toho bude schopen sám. „Počítám s tím, nemohla bych ho nechat doma, aby se o něj staral někdo cizí. V práci jsem se domluvila s ředitelem, že si zatím můžu vybrat všechnu dovolenou a pak ještě měsíc neplaceného volna, pak to budeme řešit dál. Dlouho bez peněz ale doma zůstat nemůžu, když teď Petr nevydělává, je to všechno na mně. Navíc musíme platit všechny ty léky a poplatky v nemocnici... Asi budu muset potom pracovat částečně z domova.

Nejhorší je, že jsou z toho vystrašené děti, bojí se o tatínka a pořád se ptají, jak na tom je a kdy už se vrátí domů. Dvě starší děti (je jim dvanáct a čtrnáct) už se naštěstí o sebe postarají samy a ještě mi pomáhají, jak to jde, ale nejmladší dceři je teprve šest let, ta mě ještě hodně potřebuje. Musím se kvůli nim držet, aby to ještě víc neodnesly, radši před nimi nebrečím a snažím se jim věnovat víc, dokud to jde a Petr není doma, pak na ně asi nebudu mít tolik času.

Říkám si, kdyby se Petr dostal do nemocnice dřív, jestli by byl jeho stav lepší... A tahle myšlenka mě trápí. Nevím, jak přesně se mu to stalo, do nemocnice ho vezli z práce a mně samozřejmě žádný z jeho kolegů přesně neřekl, jak to bylo. Řekli mi jen, že přišli do jeho kanceláře a zdál se jim divný, ale teprve když si stěžoval na hroznou bolest hlavy a nebylo mu rozumět, zavolali záchranku. Ještě že ji zavolali! Snad to bylo včas...

Během malé chvilky se celé naší rodině změnil život, a ne jen teď, ale napořád. A to se může stát kdykoliv každému z nás. Buďte vděční, že jste zdraví...“

CO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ?

Neváhejte, mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky!

Jak rozpoznáme mozkovou mrtvici (cévní mozkovou příhodu)?

Jaké jsou nejčastější příznaky?

  • náhlá slabost, ztráta citlivosti nebo mravenčení v obličeji, na horní nebo dolní končetině (typicky na jedné straně těla)
  • náhlé zamlžení nebo úplná ztráta vidění, typicky u jednoho oka
  • ztráta řeči, obtížná nebo nesrozumitelná mluva
  • pokleslý ústní koutek, spadlé oční víčko
  • náhlá a krutá bolest hlavy, která vznikne zdánlivě bez příčiny
  • náhlá nevysvětlitelná závrať, ztráta rovnováhy nebo náhlý pád - zvláště pokud jsou provázeny dalšími příznaky

Jak komunikovat s postiženým, pokud máme podezření na mozkovou mrtvici?

  • Chtít po něm, aby řekl jednoduchou větu - nejspíš mu nebude rozumět, může mluvit zmateně, nesrozumitelně
  • Chtít po něm, aby se zasmál - nepůjde mu to, bude mít jeden koutek svěšený dolů
  • Chtít po něm, aby zvedl obě ruce - půjde mu to těžko nebo vůbec, protože může mít ochrnutou jednu stranu těla
  • Chtít po něm, aby vyplázl jazyk - pokřivený jazyk je znak mrtvice

Záchranku zavolejte hned, pokud bude mít problém udělat jeden z výše jmenovaných úkonů!

Zdroj: www.ulekare.cz

Další články v našem magazínu:

   
11.10.2013 - Příběhy - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] paníliška [*]

    Dovolená a měsíc neplaceného volna, aby se mohla starat, dokud to manžel nedokáže sám? Paní vůbec nemá ani tušení, o čem mluví. Bez cizí pomoci se neobejde, zrovna tak, jako je nutné oběhnout úřady a zjistit, na co vše má nárok, ať jsou to finance, zdravotní pomůcky i lázeňská péče. A nenechat se odbýt. A hlavně počítat s tím, že za měsíc se to nespraví. A taky přestat uvažovat co by kdyby, podle toho, co bylo řečeno, se pán do nemocnice dostal včas.

    superkarma: 0 11.10.2013, 20:29:18
  2. [7] pramati [*]

    Maminka ma po mrtvici a je nekde uprostred mezi stavy, co popisuje Rikina. Zemrela na to jeji maminka, bratr a jedna sestra a v podstate se tomu neda nijak moc zabranit...

    Ja ti doporucji zajit si na urad prace a pozjistovat si na co mas narok - prispevek na dopravu, vozickare na auto, prispevek na peci. Vse se vyrizuje az po propusteni z nemocnice podle lekarskych zprav a vyplneni papiru obvodakem. Vyrizeni trva tak 2-3 mesice. Snazi se kde mohou ti nic nedat, takze je treba byt tvrdy a trvat si na svych pravech. Vyrizoval to vsechno otec a jak videli duchodce, tak se s nim snazili neuveritelne vydrbat. Ale on se nedal a vsude hned hlasil, ze kdyz mu davka nebude priznana, tak se odvola, nosil si vsechny papiry ve slozkach a vzdy byl pripraveny a viditelne odhodlany a neodbytny... ja bych to tak nedokazala a mamka by mel nizsi davky, vazne.

    To stejne pri jednani s lekari a s predepisovanim rehabilitacnich pomucek - vozik, hulky, WC zidle, ortezy, cviceni od lekare s dochazenim sester domu, odbery krve doma, logopedka domu a v nemocnici k luzku kazdy den. A nejvetsi halo snad bylo s predepsanim lazni... Ma na ne tvuj muz narok a neni na co cekat, pokud se lepsi. A do 2 let ma narok znovu, at si doktor rika, co chce.

    Hodne nam pomohla brozura od ligy vozickaru - http://www.ligavozic.cz/klienti/poradna-pro-zivot-s-postizenim/napadnik . Tady ti zase poradi s jinymi vecmi - http://www.domaci-pece.info/

    Jo a kdyz byla maminka po nemocnicich a rehabilitacnich centrech a chodili jsme za ni jen na navstevy, tak to jeste slo, ale kdyz pak prisla domu a bylo treba se o ni starat se vsim vsudy, tak uz jsem se nemohla vubec radovat z tech hezcich veci v zivote a tak jsem se nechala se poslat na psychiatrii. Beru nejslabsi antidepresiva a vse zvladam mnohem lepe a klidneji, tak kdyby toho na tebe bylo taky moc, tak si nech pomoci.

    Hodne sil

    superkarma: 0 11.10.2013, 15:10:55
  3. avatar
    [6] gerda [*]

    Rikina — #5 chudák táta, je to smutné. Ale nebýt vás, možná by už vůbec nežil.Sml15 Co může člověk vědět o duši nemocného, jak mu je a co cítíSml80 

    superkarma: 0 11.10.2013, 13:18:25
  4. [5] Rikina [*]

    gerda — #3 jo? No když myslíš... člověka to potěší, když slyší o cizím neštěstí. Sml80 

    Můj otec po první mrtvici byl 14 dní slepý, pak se mu zrak vrátil - proti všem předpokladům lékařů. Ale musel se znovu naučit chodit, mluvit, jíst, číst a psát a spoustu jiných dovedností. Jako dítě, ve věku batolecím, když začíná dělat věci samo. Trvalo to několik let. Byl už důchodce, když se mu to stalo, takže opotřebený organizmus potřeboval hodně času, aby se vzpamatoval, a stejně už to nikdy nebylo ono. Po druhé mrtvici, které nezabránily ani léky, ani dieta, ani dodržování všech lékařských doporučení, je na vozíku, nemluví, musí být krmen a to výhradně tekutou stravou, a intelekt má asi tak na úrovni pětiletého dítěte. Opět zapomněl číst i psát, a už se to znovu nikdy nenaučí, velmi špatně vidí, nerozumí běžnému hovoru, nepoznává lidi. Neobejde se bez cizí pomoci a bez spousty léků. Neumí se smát... a nemůže si ani postěžovat, co ho bolí nebo trápí. Podle lékařů máme být rádi, že to není horší. Udělat se s tím nedá nic. Podpora rodiny, jak ty píšeš, je na dvě věci. Tyhle nemoci jsou zákeřné svinstvo. No a jelikož ty geny mám po otci zděděné, můžu se těšit, že by mě to taky mohlo kdykoliv potkat. Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #6
    superkarma: 0 11.10.2013, 12:59:35
  5. avatar
    [4] kobližka [*]

    Já nevím,jestli dřív tohle bylo v takové míře,nebo jsme to prostě neregistrovali,protože jsme byi mladí a nevěnovali tomu takovou pozornost,ale ten fakt,že mrtvice postihuje i mladé lidi,je zarážející.Zrovna dneska přišel manžel se zprávou,že zemřel jeden náš známý,byl ještě mladý,sportoval,hrál tenis,jezdil na kole...a najednou není...

    superkarma: 0 11.10.2013, 12:57:11
  6. avatar
    [3] gerda [*]

    Rikina — #2 no, tos tomu dalaSml15 - teď bys to měla vážně dopsat.

    1. na komentář reaguje Rikina — #5
    superkarma: 0 11.10.2013, 12:22:10
  7. [2] Rikina [*]

    Ovšem taky může být mrtvice bez těchto příznaků. A mít úplně jinačí následky, než pouhé ochrnutí části člověka. Sml15 Ale to sem radši psát nebudu, pro případ, že příběh je skutečný. Nemá cenu lidi děsit dopředu, takhle toho mají jistě dost. Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #3
    superkarma: 0 11.10.2013, 10:20:12
  8. avatar
    [1] gerda [*]

    Je to vždycky šok, ale tohle udělá každá vážná nemoc. Hlavně, že je živý. Věřím, že krůček po krůčku dojde k zlepšení. Podpora rodiny je nadmíru důležitá, pacient se zvetí daleko rychleji, a tu má.Sml67

    superkarma: 0 11.10.2013, 06:46:53

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme