Vztahy

Manžel mě nutí šlapat!

 

 

Pomalu začíná léto a s ním se dostavují mé černé můry. Respektive jedna. Má název KOLO.

Minulý rok totiž přišel manžel jednoho dne domů, tvářil se velmi tajemně a odvedl mě do kočárkárny. Že tam pro mě má překvapení. Vůbec jsem netušila, o co se může jednat a proč překvapení pro mě schovává zrovna v kočárkárně.

Pochopila jsem, když jsem vešla dovnitř.

U zdi se skvěla dvě novotou zářící horská kola! Proboha! Nikdy jsme spolu neplánovali, že začneme na stará kolena bicyklovat. A najednou takové překvápko.

Manžílek se tvářil velmi spokojeně a nadšeně mi začal vykládat moudra o prospěšnosti ježdění na kole, vyzdvihoval budoucí nádherné chvíle, které ve společnosti našich bicyklů prožijeme,  a bylo na něm vidět, jak se strašně těší, až prvně šlápneme do pedálů a vyrazíme do Brd.

Já jsem jeho nadšení nesdílela ani trochu. Nejsem zrovna nějak extra sportovně založená, mám i pár kilo navíc a představa, jak funím jako lokomotiva mi zrovna lákavá nepřipadala.

Manžel ale vypadal, že se nachází na vrcholu rozkoše.

„Prosím tě, co tě to napadlo?“ otázala jsem se nevěřícně.

„Tak jsem si říkal, že děti už jsou velké a my se můžeme konečně věnovat něčemu jen my dva společně. A ježdění na kole mi přišlo jako fajn nápad. Zlepšíme si kondici, budeme spolu, výlety… Myslel jsem, že budeš mít radost.“

Jeho hlas zněl najednou zklamaně a mně ho bylo docela líto.

 

Tak jsem ho ujistila, že radost mám a že se mi to ježdění na kole třeba zalíbí. Konec konců jsem oceňovala jeho snahu, abychom podnikali společné akce, a brala jsem to jako další fázi našeho společného života.

 

A tak se naše žití začalo odvíjet ve společnosti našich dvou horských kol. Nakoupili jsme apartní oblečky, chrániče i helmy, láhve na pití, speciální boty, rukavice, a dokonce i ponožky. A každý víkend jsme vyráželi na několikakilometrové túry.


 

Zpočátku to bylo fajn. Musím říct, že jsem ježdění přišla na chuť a nemohla jsem se dočkat konce týdne.

 

Jenže manžel vzal ježdění opravdu poctivě. Nejezdil jen o víkendech, ale vyrážel i v týdnu, po práci. Ješitně se mi chlubil počtem najetých kilometrů a pravidelně kontroloval tuhnutí svých ochablých stehenních a lýtkových svalů. Své „kolečko“ neustále vylepšoval o různé pomůcky, zlepšováky a parádičky… a bohužel, toto jeho postupně získané bezbřehé nadšení začal pomalu ale jistě aplikovat i na naše původně příjemné víkendové vyjížďky.


 

A tak se místo poklidného, pohodového ježdění, romantických zastávek na místech, kde se nám líbilo, a přestávek v zájezdních hospůdkách, proměnily naše společné bicyklové akce v honbu za najetými kilometry. Neustále na mě vyvíjel tlak, abych si i já zvyšovala zátěž, a nedokázal pochopit, že já nějak nemám potřebu si něco dokazovat. Že mi prostě stačí si zajet nějakou příjemnou trasu a jsem spokojená.

 

Z našich společných výletů se tak pro mě stala černá můra. Zatímco on šlápnul do pedálů a svištěl jako o závod, já jsem ho celou dobu v podstatě jen marně dostihovala. Podrážděně na mě vždycky někde počkal, a když viděl, že už jsem na dohled, nasedal a pokračoval v cestě.


 

Ke konci loňské sezóny jsem ho i s celým horským kolem poslala do prčic a zatímco on pravidelně každou sobotu vyjížděl, užívala jsem si klidu a samoty a plánovala si vlastní program. Je fakt, že takto rozdělený čas mi ale zrovna nevyhovoval.


 

A teď se celá situace opět vrací. Vysvitlo sluníčko, manžel napumpoval kola, provedl kontrolu a údržbu a už týden do mě hučí, že to nebude přehánět, že se bude snažit přizpůsobit se mým možnostem… bla bla bla. A chce, abych opět začala jezdit s ním.


 

A já řeším dilema. Vím, že on se kola nezřekne. A tak mám dvě možnosti: buď se nechat strhat do úmoru, což mi přijde dost přehnaná cena za to, že budeme o víkendu spolu, nebo si stát na svém a riskovat, že se naše volné dny promění v mou každovíkendovou samotu. Zkoušela jsem s ním promluvit, abychom jezdili třeba ob víkend a ten další šli zase někam, kde to víc baví mě. Nepochodila jsem. On tomu ježdění totálně propadl a mám dojem, že ho prostě nic jiného nezajímá. Dokonce se chystá na nějaký závod Král Šumavy, nebo jak se to jmenuje.


 

Máte některá z vás podobně ujetého manžela? A jak to řešíte? Poradíte mi někdo?

 

 

(Podle vyprávění bývalé kolegyně napsala Meryl.)

 

   
03.05.2005 - Láska a vztahy - autor: Jaroslava Machálková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [64] Miriel [*]

    Tak, Marti, zde se hlásí kámoška, která má stejného manžela. Jen jestli jsi od Olomouce. To by byla dobrá trefa. Manžel mě naštěstí nenutí dělat jeho 100-200 km (!!!!!) výlety, dokonce ani zatím nesehnal k sobě parťáky na takovéhle trasy. Ale mám pocit, že kdyby se daly dohromady zde poskytnuté rady, tak stačí jeden pár navíc k tomu, aby si pánové dali do těla a jejich manželky zvolna v plném klábosení a kochání se přírodou je přijely do nějaké hospůdky očekávat. Pánové by udělali okružní jízdu a dámy by je při grilovaném koleni či se zmrzlinovým pohárem v ručce s oslavným rykem vítaly... Co říkáš?? Samotu o víkendu též nesnáším, snad jsem vdaná, že jo. Ale je fakt, že nějaký ten babský víkend (břišní tance apod.)sem tam má celkem něco do sebe. Když tak napiš vzkaz.

    superkarma: 0 09.05.2005, 23:41:33
  2. [63] rozina [*]

    U F , taky se mi ulevilo, myslela jstem asi stejně jako několik jiných přítomných na hrůzu a děs jiného druhu. ALE TOHLE ??!! To je prima,jen vysvětli tvému drahoušovi, že ty jedeš jen TAM a DÁL NE, a ON aŤ klidánko pokračuje. Taky musí pochopit, že ženy jsou křehčí nádoby a tolik fyzičky a ty svaly - NO TO NÉMUSÍ. Jinak jsem také v důchodu, ráda, moc ráda jezdím na kole, ale pro radost !!! proboha , ne pro strhání. Tak páčko, ať to ustojíš !!! Rozárka

    superkarma: 0 05.05.2005, 21:11:26
  3. avatar
    [59] Dášule [*]

    Mám podobně praštěného manžela. Kdysi jsem jezdila ráda, potom jsem jezdila ráda sama, nakonec mě to přestalo bavit úplně a s ním bych nejela, ani kdyby na tom viselo naše manželství. Od té doby, kdy vyjel kopec a když zjistil, že jsem slezla z kola a jdu pěšky /kola ještě nebyla tak vybavena jako dnes/ se vrátil a celou cestu až na kopec jezdil kolem mě a vysvětloval mi, že ten kopec se přece dal docela dobře vyjet naše společná cesta na kole skončila. Taky už máme odrostlé děti, já užm jsem v důchodu, manžel si jezdí každou sobotu, někdy i neděli na výlet, já jsem doma a čtu si. On se vrátí, vykládá mi, jak to bylo krásné, kolik toho najel, kde byl, já jej vyslechnu a čtu si dál. Kdysi měl řeči, ujistila jsem ho, že s ním už nepojedu nikdy nikdam. Nějakou dobu vyváděl, nakonec si musel zvyknout. V zimě jezdí na lyže a já jsem doma. Nakonec pochopil, že je to lepší než se se mnou někde hádat. Oni totiž nejezdí za krásami přírody, ale jezdí pro ježdění. Šlape kilometry a celý den nepromluví kromě dotazu, co je k jídlu.

    superkarma: 0 04.05.2005, 20:00:03
  4. avatar
    [58] karlik [*]

    Eva_Fl:taky jsem na ten název nějak jako naletěl.

    superkarma: 0 03.05.2005, 23:51:22
  5. avatar
    [57] Lorain [*]

    Fiona: no hlavne bacha, pokud mas "ledovy" brusle se zoubkama a jsi zvykla na damsky zpusob brusleni - ty zoubky na koleckovejch setsakra chybi a jsi-li zvykla je pouzivat, mas se na co tesit
    ovsem - nabijes-li si jednou, jako jsem si nabila ja, uz te v zivote nenapadne je pouzit ani na ledovejch!

    superkarma: 0 03.05.2005, 18:53:30
  6. avatar
    [56] medved [*]

    nejak nechapu, ze manzelovi Marty nevadi videt ji strhanou a nastvanou
    souhlasim s clarcou...vylety se daji naplanovat tak, aby to vyhovovalo vsem a je zcela zrejme, ze trasy se planuje podle NEJSLABSIHO..takze u nas jsem JA ten kdo rika kam se pojede...a kdyz jedeme k nejakemu krpalu, tak neni problem, abych zustala dole, objela ho a manzel si to dal tou krkolomejsi cestou...myslim, ze to chce jen trochu vule se dohodnout
    nehazela bych hned flintu do zita...ale manzel musi mit snahu a ne jen sobecky koukat na sebe a sve zajmy

    superkarma: 0 03.05.2005, 17:56:22
  7. avatar
    [55] Alousek [*]

    Mas bezva manzela , muj je pecival a to je tragedie

    superkarma: 0 03.05.2005, 17:28:05
  8. avatar
    [54] Solei [*]

    to mi pripomina meho ex, nikdky se mi ho nepodarilo presvedcit ze jestli chce teda posilovat a dat si poradne do tela tak si ma vzit moje kolo a ja se povezu na jeho vychytavce - tudiz pak ujedu vice kilometru ve zdravi

    superkarma: 0 03.05.2005, 17:02:39
  9. avatar
    [53] Hanela [*]

    my si taky koupili nová kola, ale je zatím línej, snad mu to vydrží a taky tak nezmagoří

    superkarma: 0 03.05.2005, 16:59:21
  10. avatar
    [51] Miranda [*]

    Taky jsem naletela , myslela jsem si že jde o jiny druh šlapani

    superkarma: 0 03.05.2005, 15:13:36
  11. avatar
    [50] ad.astra [*]

    Nooo, tak mě také nemine šlapání do pedálů, s kámošema usoudili, že něco pro zdraví by se dělat mělo, takže začali jezdit na kole, no z počátku jen polehoučku , a už byli 2x a včera ten můj usoudil, že bych jako mohla taky no a dnes byl pro mě vybrat kolo, dokoupil nějaké doplňky (pro sebe) a tak mě to čeká a nemine no asi potřebují někoho, kdo bude uzavírat peloton, že?? Takže budu muset ukecat kámošovi partnerky, aby taky začaly jezdit, ať se v tom neplácám sama, i když, já si myslím, že ti chlapi na mě v nějaké hospůdce počkají

    superkarma: 0 03.05.2005, 15:08:02
  12. avatar
    [49] bednaroi [*]

    hm, tak o tomhle článku jsem si při přečtení titulku myslela, že bude o sexu

    superkarma: 0 03.05.2005, 15:05:11

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [48] *modrá [*]

    Marti, já bych radila najít si ještě jedn pár známých do party a panové ať pak frčí tu náročnější trasu a ty s nějakou kámoškou pěkně kliďánko nějakou kratší a sraz někde společný v hospodě u pivečka Můj manžel je taky magor do pedálů ale už pochopil že 120 km s ním opravdu za odpoledne neujedu Rozhodně se nehoň nad svoje síly! Ženská prostě toho tolik nevydrží. Chlapi by zas nerodili...

    superkarma: 0 03.05.2005, 14:40:42
  2. avatar
    [44] alko [*]

    Na kole jezdím hodně a ráda, ale ne se svým mužem. On jezdí systémem start-cíl. Když už mi hodně ujede zastaví a čeká. Jakmile se k němu přiblížím na 2-3 metry, dupne do pedálů a peláší dál. Tpohle je obzvlášt povzbuzující na vrcholu kopce . Dávno jsem se přestala rozčilovat a klidně se zastavím a kochám se přírodou, kde chci.

    superkarma: 0 03.05.2005, 13:27:41
  3. [43] Hanule [*]

    Fiona: tak jsem to taky udělala a hned jsem sebou flákla na zadek. Možná to také chce někoho sebou - kde bude jemně přidržovat. Pokud umíš na bruslích "ledových" - tak se to dá zvládnout celkem rychle. Brzdit se dá brzdou na brusli anebo do zatáčky. Dá se též pomocí zatáčení i zpomalit. Chrániče doporučuji minimálně na zápěstí, ale já mám pro jistotu i na kolena a lokty. Nejezdi též za mokra - podkluzuje to.

    superkarma: 0 03.05.2005, 13:27:41
  4. avatar
    [41] lilithheta [*]

    Jůj, já myslela, že tě nutil šlapat něco jiného , když jenom na kole, tak to je ještě dobré.

    Při čtení tohoto příběhu se mi živě vybavil můj zážitek z léta. S přítelem jsme si vyjeli na Kvildu a sjíždíme takový obrovský krpál (jak jinak na Šumavě). Na samém vrcholku krpálu stál muž, akčně opřený a naštvaný o své perfektní kolo, vyfiknutý podle poslední cyklistické mody. Vztek z něj sálal. O notný kus níže s vypjetím posledních sil zabírala do pedálů zcela určitě jeho polovička - kolo alá Liberta, na zádech batoh, vzadu na sedačce odrostlejší dítě. Pohled to byl pro bohy

    superkarma: 0 03.05.2005, 12:55:49
  5. [40] Hanule [*]

    Fiona: Zkoušet to nejdříve na rovině. Obalit se chrániči a naučit se co nejdříve brzdit.

    superkarma: 0 03.05.2005, 12:52:06
  6. [38] Rikina [*]

    My si s přítelem pořídili kola ve vzájemné shodě, pak se ukázalo, že je taky srdcem závodník, ale řešíme to tak, že si vyjede jednou či dvakrát v týdnu sám, to potom jezdí obtížné kopcovité túry, a spoustu kilometrů. O víkendu jede se mnou "důchodcovskou" trasu, abych se mohla kochat krásou krajiny, pozorovat kytičky v příkopě a ptactvo na stromech... Samozřejmě jede daleko přede mnou, a občas na mě někde počká, nebo si trochu zajede a zase se ke mně vrátí. Taky se dají předem dohodnout "styčné body" - nejlíp v nějaké hospodě, tekutiny je třeba doplňovat Možná máme výhodu v tom, že oba fotíme, takže když vidíme něco zajímavého, koná se fotografovací zastávka a přitom si jeden taky lehce odpočine... Pro mě je zatím strop 80 km za den, a to už padám na ústa, většinou jezdíme tak kolem 50 km.

    superkarma: 0 03.05.2005, 12:23:13
  7. [37] Hanule [*]

    Anai: velice děkuji za obsáhlé informace a tip na ubytování a určitě je využijeme. Ještě jednou díky.

    superkarma: 0 03.05.2005, 11:56:38
  8. avatar
    [35] Amélie [*]

    Mně kolo zhnusily cyklistické školní výlety. Požád jsem byla poslední a ti machři vepředu byli naštvaní, že zdržuju a nechápali, proč protestuji proti závodu do vrchu (v němž jsem nakonec také skončila poslední ).Jenže pak jsem začala chodit se svým , který byl kdysi mistr republiky v triatlonu. Tři roky jsem kolu odolávala, ale nakonec jsem (loni)podlehla. Takže už máme společně projetou Šumavu, Orlické hory, Krkonoše...A on je tak strašně ohleduplný - přizpůsobuje se mému tempu, děláme pauzy, kdy chci já,trpí moje vztekání, když se jede do kopce .Asi mám štěstí a díky tomu mě cyklistika začíná bavit.

    superkarma: 0 03.05.2005, 11:48:58
  9. avatar
    [33] Haňulinka [*]

    No myslela jsem si , že půjde o jiné šlapání.

    superkarma: 0 03.05.2005, 11:37:37
  10. [32] Anai [*]

    ALiosa: FUNGUJE???? To snad nemyslíš vážně! Na děti ohled v tomto směru neber - jednou by Ti ještě vyčetly, že ses kvůli nim nerozvedla, děti mají raději šťastné a spokojené rodiče, kteří je milují a věnují se jim a nemusí mezi ssebou řešit vztahy, byť spolu nebydlí v jedné rodině, než dusno a konflikty! To už se zas opakuju, to se tady řešilo mockrát - fakt, radím Ti, najdi si chlapa, se kterým Ti bude dobře, čím dřív, tím líp! Mylně se lidi domnívají, že děti snáší rozchod rodičů lépe, čím jsou dospělejší. Opak je pravdou a věř mi, že zatraceně dobře vím, o čem mluvím!

    superkarma: 0 03.05.2005, 09:34:19
  11. [31] Anai [*]

    Aliosa: no tak když Tě ssebou nechce, když s "kamarádkou" nejezdí kvůli tomu, že bys Ty sportovat ODMÍTLA, tak tam evidentně nejde o brusle, ani o plavání, na "inlajnech" jezdí dnes všechny generace běžně, ale o něco jiného... Radím Ti vztah vyřešit, jen se trápíš!!!!

    superkarma: 0 03.05.2005, 09:31:06
  12. [29] Anai [*]

    Hanule: Jestě: tuším že k jednomu z těch jezer (asi Čertovo) je nutné kolo vyvést, nebo zamknout pod kopcem, protože cesta je velmi obtížná i na silné pneu horských kol. Jinak cesty asfaltované a nepříliš frekventované, chce to hlavně dobré kole s dobrou přehazovačkou a pak to jde samo! Já měla tehdy ještě kolo neseřízené, drhly mi brzdy, šíleně jsem se nadřela, ale bohužel kupodivu nezhubla ani kilo za ty 3 dny, asi díky skvělé kuchyni paní majitelky!

    superkarma: 0 03.05.2005, 09:27:13
  13. avatar
    [27] Aja [*]

    Marto, buď ráda, že máš víkend pro sebe! Ať si šlape sám...

    superkarma: 0 03.05.2005, 09:21:31
  14. [26] Anai [*]

    Hanule: Jezdili jsme kolem těch tří jezer: Čertovo, Černé a dalších dvou, a bydleli jsme v úžasném penzionu v Hamrech "Hospůdce nad lesem" viz http://www.nasehory.cz/zarizeni.php?id_hory=13&id_lokalita=272&id_zarizeni=1052 za neuvěřitelnou cenu (možná zaváděcí před 2 lety :-)), krásné nové pokojíčky s příslušenstvím, úžasná snídaně i večeře, velmi mírné ceny a ještě nám pan majitel radil s trasou! Prostě Byli tam kromě nás samí Němci, takže jsme se při placení báli, zda se nejedná o Kč, ale o € . A ještě něco: pod postelí jsme si tam zapomněla dva prsteny, dost cenné a představ si, že na můj telefonát z Prahy pan majitel nelenil, prohledal vysavač a šťastně mi sdělil, že prstýnky má a že mi je jejich dcera přiveze do Prahy!!! Neuvěřitelné, že? Dodnes jsem mu vděčná a jestli tam pojedeš, tak ho pozdravuj! Vřele doporučuju všechny ty trasy okolo, vč. okruhu zasahujícím do Německa. Kopečky se zvládnout dají, máš-li aspoň průměrnou kondici. Ujišťuju Tě, že třeba Brdy jsou leckdy náročnější, nebo vyjet Vítkov či Kokořín a možná i ten Karlštejn, i když tam jsem na kole nebyla. Tak se omlouvám za mnohomluvnost, ale ta příhoda se skvělým penzionem stojí za to!

    superkarma: 0 03.05.2005, 09:21:11
  15. [20] Hanule [*]

    Mám já to štěstí - tempo na běžkách, kole anebo při pěší túře máme vždy sladěné. V neděli jsme si udělali výlet na kole na Karlštejn a bylo to skvělé. Ujeli jsme asi 50 km (náš rekord) , ale byla to pohoda. O prázdninách chceme zkusit projet Šumavu.
    Anai : je to hodně kopcovité ?

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:42:37
  16. avatar
    [19] Ivana. [*]

    Jé to už se těším až budem jezdit na výlety s bráchou a se známým, to je parádička. Loni jsme jeli do Žernosek 93 km málem jsem večer umřela, ale byl to super celodenní výlet, vždycky jsme si někde dáchli napili najedli a jeli dál, prostě pohoda.

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:37:54
  17. avatar
    [18] sara.l [*]

    jééé..to je sranda..já jsem myslela,že ji nutí manžel šlapat ve sklepě. ...tak to jsem ráda,že je to jenom na kole..Tak to šlapej

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:37:30
  18. [16] Anai [*]

    Výlety na kole miluju a můj naštěstí taky přesně v tom stylu a snad tempu (nebo se mi přizpůsobuje ), jako já. Je sice o generaci mladší, ale žádný "závodník", co by si musel něco dokazovat (to je typické právě pro ty starší pány ) a já mám asi zase docela slušnou kondici a hlavně elán, takže nám to klape. Jezdíme cca 30 (jednou i 60) km za den, samozřejmě s přestávkou na občerstvení a na kochání se krajinou a rekordy nepřekonáváme, do kopce mu nestačím, ale on na mě počká... . Jezdíme Prahou, kde se dají najít úžasná místa (Troja, Šárka, Vítkov - to jen moje lokalita, jiné konci Prahy totéž), ale naložíme i kola na auta a jedeme někam kousek dál. Byli jsme na Šumavě, najeli jsme z 3 dny přes 100 km v těch velkých kopcích, to mě docela vzalo, protože bylo vedro, ale jinak . Radím totéž, co Vivian: kompromis. Ať si manžel trhá rekordy mimo víkendy a o nich se přizpůsobí manželce. Vždyť je škoda, když jí to baví, aby toho kvůli tomu nechala, zvláště když není zrovna Twiggy a jízda na kole je dobrá i jako posilovací, což je pro ženu ve středním věku ještě důležitější, než sport aerobní, myslím. A jezdit sama.... ? No, taky jsem to zažila, když nebyl žádný partner a děti už veliké.... bylo to smutné, potkávat pouze páry a k tomu takové ty "rekordmany" v barevných oblečcích, co jeli snad 40 km za hodinu... . Jsem moc ráda, že mám s kým jezdit a že jsou to tak fantastické výlety, maximálně relaxační pro duši i tělo !

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:27:59
  19. avatar
    [15] Kuře [*]

    Jsem totální nesportovec a můj se kdysi pokoušel to napravit. Zkusil kolo - chvíli jsem jezdila a pak jsme zjistili, že z nějakého důvodu vždycky druhý den začnu krvácet.
    Zkusil bazén - provalila se moje fobie z většího množství vody a z bazénů zvlášť (do té doby se mi dařilo ji úspěšně tajit). Takže zůstaly jenom procházky po horách a lesích, které mi plně vyhovují.
    Ale má rozum a nenutí mě. Naopak mají s zábavu, při které jim mamina zaručeně nebude oprdelkovat.

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:25:24
  20. avatar
    [13] Jupíí [*]

    Jak píše Clarca, jedině rozdělit trasy. Chlapy totiž uspokujuje dosažení CÍLE, zatímco nás holky potěší CESTA. Oni to tak mají, ujet co nejvíc kilometrů,pokud možno náročným terénem, za co nejkratší čas. I když ho Marta donutí šlapat pomalu a prohlížet kytky v příkopě, on šťastný nebude. Já bych mu toho koníčka nebrala

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:11:11
  21. avatar
    [12] talenka [*]

    taky mám muže kolovéhon šílence. trvalo mu 2 roky, než mě "zlomil" byl to očistec. mám nadváhu a vztekala jsem se u každého kopce.Teď už je to dobrý. Jezdí samozřejmě rychleji než já. Ale vždycky počká, nebo dělá kolečko - než já vyšlápnu kopec, on ho vyjede 2x. A spokojenost je na obou stranách.Jsem radši, když na mě čeká, než když mi jede za zadkem a povbuzuje, to bych No a teď jsme koupili vozík za kolo pro našeho , takže bude mít 18 kg handicap a uvidíme, kdo na koho bude čekat

    superkarma: 0 03.05.2005, 08:00:22
  22. avatar
    [11] klér [*]

    ten titulek mě sváděl myslet na něco jiného

    superkarma: 0 03.05.2005, 07:59:26
  23. avatar
    [10] Gabi [*]

    Pokud manžel chce, aby ho Marta doprovázela, tak musí vybrat adekvátní trasu, kterou ona zvládne. A možná nejlépe vybrat malé okresky někde v "placaté" krajině" a vyměnit horské kolo za silniční nebo trekkingové.

    superkarma: 0 03.05.2005, 07:35:16
  24. avatar
    [9] catcat [*]

    Nachytala jsem se taky, tyhle šlapky jdou mimo okruh mých zájmů...

    superkarma: 0 03.05.2005, 07:08:49
  25. avatar
    [7] clarCa [*]

    spousta tras jde naplánovat tak, že nadržení pánové si dají "horskou prémii", mezitím co dámy a děti jedou po rovné silnici - a později se všichni sejdou třeba v té hospůdce... . Nebo tak, že část trasy se jede společně, a ti zdatnější udělají větší kolečko než ti méně zdatní... takhle jsme to provozovali v partě a fungovalo to skvěle. Nevím, jestli by se mi chtělo jezdit dámskou trasu sama - ale je to možnost jak oba vyjet na kola, být spolu večer a přitom přes den si naložit jen každý podle svých možností....

    superkarma: 0 03.05.2005, 03:53:01
  26. avatar
    [6] Léthé [*]

    Jsem se zase nachytala …ono je to o bicyklování ?

    superkarma: 0 03.05.2005, 03:31:41
  27. avatar
    [5] trdlo [*]

    Eva_Fl: taky sem si myslela, ze jde o slapani bez horskyho kola!
    Ale ono ani bicykleni z donuceni neni zadna legrace. Pani by mela s manzelem promluvit, at honi kilometry a pevna lytka sam, a jiny vikend at jede na relax pojizdku s manzelkou. Pokud to manzelovi nebude dost dobre, poradila bych pani, aby si nasla budto jineho konicka, nebo kamaradku, ktera s ni na pohodove jizdy pojede rada. Chlapa bych na dva dny klidne vypakovala a zabavila se sama. Nepotrebuju manzilka ani jinou muzskou odrudu k tomu, abych mela prima vikend.

    superkarma: 0 03.05.2005, 01:52:04
  28. avatar
    [4] Eva_CZ [*]

    A ja jsem se tesila na stavnatej pribeh prostitutky z donuceni...

    superkarma: 0 03.05.2005, 01:37:16
  29. avatar
    [3] Vivian [*]

    Mně se to jeví celkem jasně - nenutila bych se do nenáviděné činnosti jen proto, abych udělala někomu radost, byť by to byl milovaný partner. Naštěstí nemám problém zabavit se sama, pokud on dělá něco, čeho se s ním nechci nebo nemůžu účastnit.

    Možná byste manžela mohla nechat trhat rekordy přes týden a domluvit se s ním, že když se přes týden vyřádí, mohl by s vámi o víkendu vyrazit na relaxační projížďku, aby bylo aspoň jednou za týden taky po vašem. Partnerství je kompromis, ne podřizování se vůli stále jen jednoho z partnerů. Snad projeví aspoň trochu ochoty a vůle

    superkarma: 0 03.05.2005, 01:25:02
  30. avatar
    [1] Suzanne [*]

    Já zas ráda tancuju. Takže bych naordinovala jeden víkend kolo, druhý víkend tanec. To by viděl, zač je v Pardubicích perník

    superkarma: 0 03.05.2005, 00:20:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme