Reklama

Když se pohledná žena dostane do mužského kolektivu, hned to vzbudí všeobecný zájem. Horší už je to doma, tam se nějaké to pracovní opoždění vysvětluje životnímu partnerovi obtížně.

Ilona nemohla po mateřské dovolené dlouho najít práci. Má vystudovanou ekonomku, ovládá jednoduché i podvojné účetnictví, ale v jejich několikatisícovém malém městě hledají obtížně zaměstnání i lidé s vyšším vzděláním.

žárlivost

Nabízela se jí sice možnost práce v krajském městě, ale to nakonec odmítla, protože jezdit denně téměř 90 km tam a 90 km zase zpátky by jí zabralo spoustu času a neměla by čas ani na děti, které jsou ještě malé. Lukášek chodí teprve do druhé třídy a Marcelka do třetí třídy základní školy. Manžel pracuje na směny, takže s výchovou dětí by to bylo obtížné.

Když už se pomalu smiřovala s tím, že asi navždy skončí na Úřadě práce, dohodila jí její švagrová místo účetní v jedné stavební firmě, sídlící kousek od jejího bydliště. Zatím sice jen záskok za mateřskou, ale kdoví, minulá účetní naznačovala, že ještě neví, jestli se do firmy vrátí, třeba by se Iloně nakonec povedl i celý úvazek.

Ilona byla nadšená a hned to s radostí doma oznámila svému manželovi. Byl také rád, že přibudou nějaké ty peníze do domácího rozpočtu.  

Hned první den nástupu do práce slyšela už po cestě ke dveřím do své kanceláře obdivné pískání od zaměstnanců firmy.
„Fíííjo, to je jiné kafe, ne jako ta kobyla před ní.“
Tou kobylou byla zřejmě míněna minulá účetní.
Ilona to přešla bez povšimnutí a šla se seznámit se svým budoucím zaměstnavatelem, ředitelem firmy.
Přivítal ji a seznámil s ostatními kolegy. Vedoucím stavby, referentem a ještě jedním účetním. Ostatní zaměstnanci byli na place.
„No, budete tu jako růže mezi trním,“ prohodil ještě při závěrečném stisku ruky.

Ilona je ve firmě jedinou ženou. Dokonce i v malé přilehlé kantýně je mladý kluk, nějaký brigádník. Nevadí jí to. Je příjemné být obletována muži. Tu některý uvaří kávičku, tu jiný přinese dortíček. Když by potřebovala doma na baráku něco opravit, ví spolehlivě, na koho se obrátit.
A protože si v práci vedla velmi dobře a minulá účetní oznámila, že už se nevrátí, protože čeká další dítě, netrvalo dlouho a Ilona dostala práci na plný úvazek. S tím samozřejmě i více práce a o něco pozdější příchody domů.

Tyto pozdější příchody a mužský kolektiv jsou však čím dál více trnem v oku jejímu manželovi. Párkrát ji vyzvedává z práce a nelíbí se mu, jak s ní muži flirtují.
„Ale jdi ty, ti jsou naprosto neškodní,“ směje se Ilona, kterou by ani ve snu nenapadlo si v práci s někým něco začít.
Ale vysvětlujte to manželovi!

V období daňových přiznání bývá Ilona v práci ještě o něco déle než obvykle.
Skoro každý večer si tak vyslechne manželovi výčitky, že by ho fakt zajímalo, co tam tak dlouho dělá, jestli jen ty blbé papíry.

Ilonin manžel si je dobře vědom, že má hezkou ženu, ale tímto žárlivým chováním jejich až do té doby pěkný vztah jen komplikuje.
„To bys byl radši, abych seděla za pár stovek na Úřadě práce?“ brání se Ilona.
„Furt lepší než sedět mezi samými chlapy,“ odfrkne manžel.
Ilona neví, jak svého manžela přesvědčit, že jeho obavy jsou naprosto zbytečné. Pohádají se, usmíří, a tak je to pořád dokola.

Naposledy přišel s tím, že mu vadí, že sedí s referentem v jedné kanceláři, a že si všiml, jak po ní pořád „čumí“.
„A to má sedět venku? Prosím tě, vždyť je to kolega v práci.“
„Ale rozvedený,“
komentuje manžel.
„Ale nežije sám, má přítelkyni. Ty jsi fakt žárlivý blbec.“
„Mně se ten chlap prostě nelíbí.“
„Ty jemu taky ne.“
„Jak to myslíš?“

A hádka byla zase na spadnutí.

Ilona doufá, že to manžela časem přejde, jinak by si asi opravdu musela hledat jinou práci. Pokud možno mezi samými ženami.
„Proč by sis hledala jinou práci, když nic špatného neděláš? Když je manžel tak chytrý, ať ti ji najde sám, nikam nechoď,“ radí jí kamarádka.
A má svatou pravdu.

Čtěte také: