Když jsme plánovali svatbu, už jsme spolu bydleli a pořizovali si první společné věci. Tak se stalo, že jsme si koupili žehlící prkno a žehličku. S velkou slávou jsme ji donesli domů a já vytáhla našetřené prádlo pro tuto slavnostní příležitost. Žehlila jsem první tričko, když přišel manžel s návodem k použití. "Jak jsi tam lila tu vodu?" zněla první otázka.

"Normálně - nalila jsem ji do odměrky pak jsem nastavila kolečko na doplňování vody a nalila to tam..." Manžel se zdál být spokojený, protože jsem postupovala podle návodu. Ovšem vzápětí mě šokoval: "To tričko žehlíš blbě."

"Jak to? Celý život takhle žehlím trička a v pohodě." "Jenže tady píšou, že se má žehlit po směru pleteniny, kdežto ty nežehlíš po směru pleteniny a na tu žehličku moc tlačíš  - celý prkno se kýve..." "Na žehličku netlačím, prkno se kýve, protože je tu křivá podlaha a na ní koberec" "To vidím, že na ni tlačíš..." řekl a bylo vidět, že začíná být opravdu nervózní. "Můžeš se předvést," řekla jsem, postavila žehličku předepsaným způsobem a odešla....

Po svatbě jsme si s velkou slávou zakoupili fritovací hrnec. První fritování hranolek na sebe nenechalo dlouho čekat. Nastavila jsem teplotu podle obrázku na hrnci, ufritovala hranolky, a když jsem je vyndavala, byl tu manžel s návodem. "Jak jsi fritovala ty hranolky?" "Normálně - tady je obrázek, ne?" "Jenže tady v návodu píšou, že se mají nejdřív fritovat na ...stupňů po dobu... minut a pak se mají vyjmout, zvýšit teplotu na ... stupňů a dofritovat." Pokoušely se o mne mrákoty, ale začínala jsem si zvykat. Příště fritoval on - s návodem v ruce.

Dítě se nám povedlo bez návodu. Malé byly 4 roky, když přišla ze školy, že jim paní učitelka hrála na
klavír. Standartní rodič by to přešel - ne tak manžel. Paní učitelka nehraje na klavír, ale na piáno. Dítě ovšem milovalo paní učitelku a tak měla pravdu ona... "Na klavír!" - asi 10 minut tam stáli proti sobě a ječeli "Na piáno!" "Na klavír!" Musela jsem je rozsoudit. Vysvětlila jsem paní učitelce situaci a poprosila jsem ji, jestli by nemohla používat název piáno pro piáno, že jinak se mi budou hádat doma celé roky, dokud bude malá navštěvovat školku. Paní učitelka měla smysl pro humor, zasmály jsme se tomu obě a ona slíbila, že se pokusí.

Malá bohužel tuto vlastnost zdědila. Nečte sice (zatím) návody, ale nedovede už od batolete přenést přes srdíčko, když někdo při čtení pohádky řekne slovo jinak. Hned hlásí: "Takhle to tam není!"  V tomto případě - bohužel - má vynikající paměť - některé knížky si pamatuje od začátku do konce. V současné době chodí do školy - učitelů je mi líto...

Danulinka


Milá Danulinko,

svými zážitky s manželem mi připomínáte ty s mým taťkou. Naštěstí ho tato jakási šílená preciznost "chytla" a občas stále ještě "chytá" jen při mytí nádobí.

Vždy přišel do kuchyně, předvedl mi umytí jen jedné skleničky, které se doslova věnoval minimálně pět minut a odcházel s pocitem zadostiučinění. A já? Chtěla jsem to nádobí pak spíše rozbít než umýt :-). 

Přeji hodně trpělívosti s manželem i dcerou :-)! 

Co vy milé ženy-in? Tedy spíše váš manžel? Co umí lépe než vy, nebo si to aspoň myslí? Napište: redakce@zena-in.cz
Reklama