Tak to tu ještě nebylo. Čtenářka Bohuše prohlásila, že dnešní téma je jako ušité pro jejího manžela a on se toho hned chytil. Tohle mi napsal... S rodiči to neměl jednoduché.

V příspěvku manžela čtenářky Bohuše Josefa se můžete dočíst o rozvodu jeho rodičů a jednom velkém putování...


Zdarec Kubo,asi se budeš divit proč píšu já,chlap a už vůbec nejsem člen ŽENY-IN (jsem manžel vaší čtenářky Bohuše),ale zrovna dneska po ránu manželka brouzdala vašima stránkama a narazila na téma „rodiče“ a ihned prohlásila,dneska můj milý ,by to bylo téma pro tebe...můžeš tam dneska napsat. Byla si jistá,že nenapíšu...zmizela nakupovat,tak ji dneska šokuju a napíšu(sice nejspíš s chybama,nikdy jsem nic takového nepsal a taky nerad píšu),ale...!

Moji rodiče se rozvedli,když mě bylo 5 let...první bydleli ve společném domě,ale boje byli tak veliké,že museli úplně od sebe-několikrát zasahovali policajti a já si jen vzpomínám,jak jsem často v noci v posteli plakal. Pak jsem se s matkou stěhoval na ubytovnu a nastoupil jsem do prní třídy...místo školy jsem během první třídy třikrát vystřídal a určitě mě to záporně poznamenalo. Během základní školy jsem se stěhovali,když to tak počítám desetkrát,a já procestoval celé česko,ale i Slovensko-matka se nikde nemohla uchytit a já nadobro ztratil i kontakt s otcem. Tatínků jsem vystřídal taky hodně-různých povah,vzhledů i národností. Pamatuji na dobu,kdy jsem ji musel říkat teto(to ve polečnosti pánů,aby se neprozradila,že má dítě).
Na mého vlastního otce neměla slov a líčila mě ho v těch nejhorších barvách-udělal z něj hotového tyrana.
Později jsem se oženil a bydleli jsme u matky a jejího čtvrtého manžela(mužů měla hodně,vdaná je čtyřikrát)...ze začátku byl klid,ale až jsme si vybudovali podkroví nastali takové problémy(například manželka nemohla otěhotnět a moje matka jí nazývala neplodná chudera-ta ti nikdy dítě nedá),že jsme byli nuceni se odstěhovat,oškubaní,bez peněz a bez ničeho-taky bez auta(to jsme si od nich koupili a ještě nebylo psané na nás,tak nám jednoduše vzala klíče a my nemohli dělat nic).
A tak jsme přežívali-nakonec jsme zakotvili u manželčiných rodičů,kde bydlíme už 18 let. Ale moje matka se jen tak nevzdává a potíže nám dělala pořád(díky ní jsme si nechali i změnit příjmení-stálo nás to hodně peněz,ale nelitujem-ona si mě totiž nechala přepsat na příjmení po čtvrtém muži)-na mě to zkoušela i tak,že když se s manželkou rozvedu napíše na mě celý dům(i když není její,je jejího muže).
A po osmi letech se nám narodila vytoužená dcera a matce jsme udělali čáru přes rozpočet...a pak se narodila další dcera a před 2,5 lety,když se mé „neplodné chudince“ narodil třetí syn,tak mě matka jen suše zatelefonovala,že má na svá vnoučata právní nárok-tak jsem ji řekl,nech ho uplatní a pořád nic...synovi budou v červnu tři a ona,ač bydlí v jednom městečku vnoučata ještě ani neviděla. Když jsem nedávno přišel do květin koupit manželce kytičku k výročí,tak k mému překvapení mě obsluhovala má matka(což jsem nevěděl,že tam pracuje)...a tak se profesionálně zeptala?“Co si přejete pane(normálně mě vykala)??? A tak jsem si nechal navázat kytičku,zaplatil a domů jsme šel,jako zpráskaný pes...sice jsem doma manželce kytičku dal,ale neřekl jsem,kdo ji vázal...a představte si,že ta kytka do rána ZVADLA!
A tak musím říct,že vlastní matka je mě fakt ukradená!!! Mamko říkám své TCHÝNI!
A tak jsem se ze všeho vypsal. Vlastně né,ještě musím napsat,že po mnoha letech jsem se odhodlal oslovit svého otce,a pomalu k sobě nacházíme cestu...zameškali jsme toho hodně a je to velká škoda-můj táta je skvělý,ale bohužel vážně nemocný.

Sorry za chyby,
Josef

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 17. února 2012: Jak často se vídáte s rodiči?

Zasílání příspěvků k tomuto tématu již skončilo. Okolo sedmnácté hodiny se dnes dozvíte, která z přispěvatelek získala slíbený balíček čokolád Merci v hodnotě 500 korun.

Merci

Reklama