píše čtenářka s nickem Iva.K a částečn tím zůvodňuje, proč pro ni nemá proměna smysl. Kromě toho má teď jinou prioritu a tou je starost o malé dítě. Jedinou velkou proměnou prošla ve svůj svatební den

Přeji krásné ráno redakci i čtenářkám.

Nemám ráda nějaké experimentování s vlasy. Jsem na to moc pohodlná. U holičky jsem tak v průměru jednou za 5 let a chodím pořád stejně učesaná i namalovaná. Prostě mám teď jiné priority, než dbát o sebe a lítat po kadeřnicích, na kosmetiku, manikůru.... Zaměstnává mě od rána do večera malý svišť a manžel by si změny nevšiml, ani kdybych měla při jeho příchodu na hlavě afro :-)

Kdy ale jindy je načase se sebou něco dělat, než když se blíží termín svatby a chci vypadat jako popelka :-) Je to už sedm let, ale ten den si vybavuji jako dnes. Už v šest ráno jsem měla spicha s kadeřnicí a ta mě vzala pořádně do parády. Prostříhala mi mé dlouhé vlasy, udělala krásný melír a vlasy mi tím prosvětlila a nechala mě sedět půl hodiny v kukani, aby mi mé rovné vlasy aspoň trochu natočila. Pak už stačilo vystříkat na mě celou tubu laku na vlasy a mohla jsem jít mezi lidi :-) Účes mi vydržel po celý náročný svatební den. Vzadu jsem měla pár pramenů podebraných nahoru, aby nebylo vidět, že jsem vlastně Rákosníček, kterému jdou vlasy spočítat. Natočila mi kulmou ofinu a dozdobila několika perličkami a malinkými motýlky. Když jsem přicházela domů se obléct do svatebního, minula jsem svoje kamarády a rodinu právě stužkující auta. Mno ....nikdo mě nepoznal a slušně mě zdravili, jako bych byla cizí. Stačilo však promluvit a hned jsem se prozradila. Koukali na mě s otevřenou pusou a mohli na mě oči nechat. Byl to prostě obrovský rozdíl.

Manžel mě uviděl, až jak jsme se všichni scházeli u auta a odjížděli na radnici. Byl naprosto nadšený a dmul se pýchou vedle mě jako páv. Ani netušil, co má doma. Jestli by si svatbu chtěl ještě rozmyslet, po mé proměně už měl jasno. Takovou kost si nesmím nechat utéct :-)

Bohužel netušil, že má proměna byla první a možná i poslední. Po prvním umytí jsem měla po kudrlinách. ještě pár týdnů vydržely melírované, časem mi to ale odrostlo a přerostlo. A dnes zase chodím denně s culíkem rovných, dlouhých vlasů.

Až nastane v mém životě důležitý mezník, určitě se zase zajdu k mé kadeřnici zkrášlit. Za ten krásný pocit to stojí.

Iva K.

Milá Ivo K. není to trošku škoda, čekat na „mezníky“ v životě? Příležitostí, proč se udělat krásnější se jistě najde víc.

Text nebyl redakčně upraven

Co vy na to, milé ženy-in? Byla svatba také jediným dnem, kdy jste se proměnila v „krásnou labuť“? Myslíte si také, že proměna je jen krátkodobá? Že nestojí za to, protože zase vše odroste, splihne a je z nás opět šedá myška? Není to spíš v naší pohodlnosti víc se o sebe starat a pečovat? Také se vymlouváte na dítě, nedostatek času, manžela? Neměla by být proměna spíš pro váš pocit?

Co si o tom myslíte? Jaký je váš názor na proměny?

Budu ráda, když mi napíšete na adresu: redakce@zena-in.cz

Reklama