Milá Meryl, milé čtenářky,

 

dnešní téma mě moc zaujalo a děkuji za něj!

Nedá mi to, abych i já nepřispěla svou troškou do mlýna.....

Zrovna nedávno jsem byla se svým čtyřletým synkem nakupovat a jak už je u nás běžné, Adam nezavřel pusinku ani na chvíli...
“Maminko, proč...“
“Jééé, mamí, hele...“
“Mami, co to je...“
“Mami, proč to je...“

 

Odpovídala jsem automaticky jako robot. Myšlenky mi lítaly sem a tam, urputně jsem se snažila vzpomenout, cože bylo napsáno na nákupním lístku, který pochopitelně zůstal ležet v kuchyni na stole, když mě přímo praštila další všetečná otázka mého chlapečka:
“Maminko, a v tomhle obchodě si mě koupila?“

 

Zastavila jsem a podívala se upřeně na synka. Myšlenky na nákup se rázem rozplynuly jak nesplnitelné sny a já si začala lámat hlavu, kde syn přišel na to, že jsem ho koupila v supermarketu...

 

„Adámku, ale dětičky se neprodávají v obchodech,“ usmála jsem se a doufala, že syna má odpověď uspokojí.
Neuspokojila.

“Jak to? A kde se teda děti kupujou?“
Aha... tak co teď. Bylo mi jasné, že Adam právě narazil na otázku, kterou bude opakovat tak dlouho, dokud ho má odpověď neuspokojí.

 

Jasně, blikla mi v hlavě myšlenka na čápa, ale... přeci ho nebudu mást báchorkou. I usoudila jsem, že zkusím jít s pravdou ven...
Stáli jsme u regálu s moukou a já pomaličku synkovi vysvětlovala, jak to vlastně s tím miminkem je:
“Miminko se rodí maminkám, víš? To znamená, že když se tatínek a maminka mají moc rádi, stane se, že se mamince začne zvětšovat bříško. A bříško roste právě proto, že je v něm schované maličké miminko.“

 

Adam mě pozoroval s otevřenou pusou. Evidentně hltal každé mé slovo a já doslova viděla, jak jeho mozeček vstřebává právě nabyté informace.

„A kde jsem byl já?“ zeptal se po chvíli usilovného přemýšlení.

Usmála jsem se a sáhla si na bříško. „No přeci tady, u mě v bříšku....“

 

Syn mi pohlédl do očí, pak juknul na mé bříško, poté se mi opět zahleděl do očí.... a s rozklepanou bradičkou se zeptal: „Maminko, a proč jsi mě snědla?“

 

A bylo to.

Stála jsem v supermarketu, před sebou plačícího synka, který právě dospěl ke kruté pravdě: jeho milovaná maminka ho snědla!

 

Přiznám se, že ten den jsem se ještě hodně zapotila. Nebylo totiž vůbec snadné Adámkovi vysvětlit, že jsem ho skutečně nesnědla a že opravdu nejím malé dětičky...

 

Nu, řeknu vám... s rozhodnutím, že synkovi řeknu pravdu, jsem si ale pěkně naběhla! ;o)

 

Lucie

Milá Lucie, skoro se mi chce říct, že jsi pěkně nenajedná :o)))) krásné vyprávění, díky.

A jaké máte Vy zážitky se svými ratolestmi v oblasti sexuální výchovy? Pište dnes na náš redakční e-mail redakce@zena-in.cz .

Těším se

Reklama