Domácnost

Maminko, děláš nám z bytu skladiště!

 

Moje matka je zlatý člověk. Její srdíčko je tak veliké, že by se do něj vešel snad celičký svět, rozdává úsměvy na potkání a nikdy neváhá podat pomocnou ruku, byť o pomoc žádá úplně cizí člověk.

 

Ale jak je známo, nic a nikdo není dokonalý. A moje máma také ne.
Poslední rok jsem totiž u ní zaznamenala zajímavý a velice protivný jev – skladuje totiž věci, které už nikdy nebude potřebovat.

 

Víte, abych byla přesná... Moje matka byla vždy pečlivý a spořivý člověk. Vždy si vážila věcí, nikdy nic nevyhazovala jen tak zbůhdarma a každičkou věc, než ji odnesla do popelnice, ještě v ruce třikrát otočila a přemítala, zda už ji skutečně nikdy nebude potřebovat.

 

Možná to bylo dáno tím, že jsme jako rodina nikdy neměli moc peněz a opravdu jsme museli šetřit kde se dalo. Čili toto její chování je myslím pochopitelné....
Jenže jak jsem již psala, posledních několik měsíců toto, vcelku normální chování, začalo přerůstat v něco, co už se mi tak normální nezdá.

 

Maminka se totiž jakoby nějakým kouzlem ocitla ve světě, kde vládne věta: Tohle se ještě může hodit!

A tuto větu matka začala používat velice často, tak často, že mě to až děsí.

 

Jsem zatím svobodná a žiji s rodiči, takže mohu situaci posoudit ze skutečné blízkosti.

 

 

Krabičky od vajec, roztrhané igelitové tašky, roztrhané pytlíky na pečivo, krabičky od sýrů, roztrhaná prostěradla, zničené spodní prádlo, nefunkční hodinky, budíky či popsané listy papíru – to vše si maminka začala skladovat v bytě, v malé místnůstce, které říkáme komora.

 

Nevím proč a co vedlo mamku k tomuto počínání, ale každopádně mě to děsí a otce vytáčí k nepříčetnosti.
Nejednou jsem s matkou o tomto problému chtěla hovořit, ale mám pocit, že si vůbec neuvědomuje podivnost svého počínání...

 

Asi před týdnem jsme byli u známých, kde zrovna den před naší návštěvou proběhl generální úklid, a ona známá měla připraveny tři krabice od banánů, plné věcí na vyhození.
Matka pronesla svoji nejoblíbenější větu.:Tohle se ještě může hodit! A  k mému zděšení začala krabice přebírat a vyndávat věci, které si vezme domů.

Hrozně jsem se za matku styděla, a ještě větší strach jsem v tu chvíli o ni měla. Chovala se totiž tak podivně, až se mi zdálo, že je v jakémsi transu.

 

Známí to brali – díky bohu s humorem – ale tato scénka byla poslední kapkou k tomu, abych se rozhodla, že matka musí navštívit psychologa.

 

Jeden večer jsem jí oznámila, že budu moc ráda, když tam se mnou zajde. Popravdě jsem jí řekla, že mě svým chováním děsí a že budu ráda, když uslyším z úst lékaře, že se nemám čeho obávat.

 

Bohužel, matka ztropila dosti ošklivou scénu. Plakala a křičela, že z ní dělám blázna a kamže to dopracovala, že ji ještě nechám zavřít do blázince.
Otec se málem neudržel a nebýt toho, že jsem ho chytla, dal by mamince facku. Poprvé v životě na ni chtěl vztáhnout ruku. Ne snad proto, že by to tak chtěl on, ale protože usoudil, že toto je nejrychlejší možnost, jak zastavit matky hysterický výbuch.

 

Scéna, kterou máti předvedla, byla opravdu ošklivá a já hned druhý den volala psycholožce, kde jsem jí celý problém popsala.
Ovšem jak se dalo očekávat, odpovědi se mi dostalo takové, že po telefonu nic nevyřešíme, že matky chování může skýtat jiné, vážné psychické problémy, ale že s jistotu vše může říci až tehdy, když si s matkou promluví.

 

Nu, matka je neoblomná. Komora se nám plní vším možným i nemožným a maminka stále častě a častěji používá onu větu:  Tohle se ještě může hodit!

 

Naštěstí zatím nezačala nosit domů věci nalezené. Ale pokud mám být upřímná, bojím se toho, že i toto nastane.
Matka potřebuje léčit a já nevím, jak ji k lékaři dostat. Otec je zničený, neustále se s matkou hádá a já mám plnou hlavu obav, jak tohle celé dopadne. Nejhorší je, že cítím, že mám svázané ruce... Zkrátka nevím, jak se s danou situací vypořádat, jak ji řešit.

   
25.05.2005 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [79] Solei [*]

    nase maminka si podobne chovani prinesla po babicce z Uherskeho Hradiste, ale je nastesti soudna. Par let to sice trvalo a jeste dnes ma tendence zachranovat veci co nachystame na vyhozeni, ale uz je to lepsi. Kdyz je neco potreba vyhodit, na chvili se to schova aby to nebylo na ocich a pak se to proste vyhodi aby si mama nevsimla. Driv jsme ji s tatkou nektere obleceni primo pred ocima rozstrihali - dnes uz to bere sportovne a nechava si jen to co se hodi jako hadr na uklid. Jen si zacinam rikat jestli se to casem nezvrhne v opak protoze ted mi i ona sama obcas rekne ze neco nemam nosit ze to vypada hrozne (zatim je to nenos ne vyhod :-) )

    superkarma: 0 26.05.2005, 10:13:48
  2. avatar
    [78] andik1 [*]

    Já jsem zase "na nervy" z věčného uklízení věcí u mé mámy, která se s věkem taky zhoršuje. Naštěstí s ní nebydlím, máme vlastní domácnost, ale když jsem na návštěvě, tak si musím hlídat talíř, aby ho neodnesla, že už jako nebudu. Nebo si něco někam položím, a pak to jak blázen hledám, kam se to podělo a nakonec zjistím, že to máma tzv. uklidila, aby nebyl nepořádek.
    Musím se přiklonit k některým pisatelkám v diskusi, že maminka z článku skutečně potřebuje léčbu. Myslím, že časem se uvedený problém bude zhoršovat a tím pádem ještě více znepříjemňovat život zbytku rodiny. Co takhle požádat např. maminku o doprovod k lékaři a tímto způsobem ji k psychologovi "dotáhnout"? Samozřejmě by se nemohlo předem avizovat, že se jde zrovna k uvedenému doktorovi

    superkarma: 0 25.05.2005, 22:23:22
  3. [77] Sasa [*]

    Jejda jejda! Moje maminka, co už je taky 22 let babička je pravý opak! Ona vyhazuje! Prostě se vrhne třeba na boty a letí....až mám obavu, aby měla v čem chodit!
    Já jsem opak, furt je všechno dobrý, myslím trička a tak..prostě tzv."nadoma". Podle mámy bych tu ale musela být ještě tak 500let a furt doma, abych to utahala podle svých představ!

    superkarma: 0 25.05.2005, 20:10:37
  4. avatar
    [76] Meander [*]

    Já ji chci léčit? Žij v míru, jdu domů.

    superkarma: 0 25.05.2005, 17:30:14
  5. avatar
    [73] Meander [*]

    Mluvím o té "neškodné vášni", která může u maminky z onoho článku vést k tomu schraňování hořlavého hnusu. Ta paní NENÍ v pořádku. Není to o toleranci, ona potřebuje léčit.

    superkarma: 0 25.05.2005, 17:25:21
  6. avatar
    [70] Meander [*]

    gryzli: Tahle neškodná vášeň už způsobila pár požárů a mnoha nájemníkům hodně znepříjemnila život. To se nebude zlepšovat, to bude horší.

    superkarma: 0 25.05.2005, 17:20:29
  7. avatar
    [69] Meander [*]

    gryzli: Tahle neškodná vášeň už způsobila pár požárů a mnoha nájemníkům hodně znepříjemnila život. To se nebude zlepšovat, to bude horší.

    superkarma: 0 25.05.2005, 17:19:54
  8. avatar
    [66] Muštelka [*]

    Píšete tady o dědečcích a babičkách, ale já jsem měla podobný problém s manželem. Bydleli jsem ve čtvrti, kam se nedostali popeláři, takže jsem odpad museli pěkně na kárce vyváže do poměrně prudkého kopce a na skládku. To měl na starosti můj muž. Podotýkám, že v té době mu bylo 28 - 34 let. Jednu káru odpadků vyvezl a tři přitáhl domů. Vše se může ještě hodit. Pak jsme koupili domeček a stěhovali se. Všechny krámy, které za těch 6 let nashromáždil, s tím, že se hodí, zase vozil zpět na skládku, abychom dům předali v pořádku. Teď už se uklidnil a na zahradě se hromadí jen stavební materiál, jelikož budeme náš domeček rekonstruovat.

    superkarma: 0 25.05.2005, 16:24:48
  9. avatar
    [65] Klarchen [*]

    Můj děda je zase druhej extrém, když něco není na milimetr přesně na svém místě je z toho nervózní a všechno honem rovná. Na chatě se nám běžně stává, že si připravíme nějaké nářadí k práci a když se za minutku vrátíme, tak už je vše uklizeno pěkně v přihrádkách To je taky na Ale každej jsme nějakej

    superkarma: 0 25.05.2005, 14:49:32
  10. avatar
    [64] lilithheta [*]

    To můj děda nosil domů i věci "nalezené". U sousedů na zahradě se mu vždycky něco hodilo - tu polínko, tu zase děravá přepravka, etc. Děda už ke sklonku života nebyl moc pohyblivý, tak mu jeho "tajná výprava" vždy zabrala dobrou půlhodinku při které všechno jeho počínání pozorovali pobaveně sousedi z okna. Chudák babička jim to pak chodila navečer vracet.

    superkarma: 0 25.05.2005, 14:16:17
  11. avatar
    [63] Kocicka [*]

    a šacování odpadkového koše je u nás již několik let normálkou, jak se něco rozbije, tak jsem to udělala schválně abych to mohla vyhodit...

    superkarma: 0 25.05.2005, 13:58:12
  12. avatar
    [62] Kocicka [*]

    koukám, že všude je to stejný. Máma doma má taky hafo bordelu na nic...všude " očumuje" jak to mají naklizený, stále otravuje,že takhle to mít doma...a tak a přitom si dobrovolně udělala z ložnice 2x větší jak můj pokoj smeťák!Staré šlafky..levně koupené bez klíčku, nějaké olovo na lití, krabice s pracovními botami,námi pomalované bedny omalovánek(je mi 24let),15 let staré časopisy vlasta a květy a ještě nevím co???

    superkarma: 0 25.05.2005, 13:56:42
  13. [61] johanka [*]

    Nevím, jestli je to nemoc starších lidí, ale moje matka byla úplně stejná. Jednou začas jsem prostě přišla a přes její protesty jsem vygruntovala byt.Moc to nepomohlo a nepřála bych vám vidět byt a sklepy po její smrti, když jsme je vyklízeli.To chce opravdu klid a k psychologovi bych ji zbytečně nehnala i když mě to štvalo.Já jsem pravý opak, vše vyhazuji a pak zjistím, že to potřebuji.No, každý jsme nějak jinak trhlej!

    superkarma: 0 25.05.2005, 13:52:33
  14. avatar
    [58] Janulina [*]

    Já jsem úplný opak. Vždycky něco vyhodím a za měsíc zjistím, že by se mi to hodilo Doufám, že si nemyslíte, že taky potřebuju psychologa. Vždycky se mi ale podařilo tu věc vyřešit jiným krámem. . Takže je to v pohodě.

    superkarma: 0 25.05.2005, 13:09:57
  15. avatar
    [57] Klarchen [*]

    pajda: to je fajn, že někdo takhle dokázal babičce pomoci , ne vždy se najde takhle spolupracující doktor.

    Jinak moje babička taky byla sběratel všeho, byt měla zastavěný až ke stropu a mezi tím vyšlapané cestičky. Měla tak ten občas nějakou haldu věci rozboural. Sáhnout se ji ale na nic nesmělo, i v nemocnici si pak do nočního stolku a do postele hromadila veledůležité poklady. Já jsem s ní nebydlela, tak jsem jí brala, že je prostě taková, ale je pravda, že když jsme k ní šli občas na návštěvu tak se mi dělalo trošku špatně
    Bohužel jsem to po ní trošku zdědila, ale snažím se s tím bojovat - doporučuju knížku Jak si udělat pořádek od Morgensternové - jsou tam docela dobrý návody, ale musí člověk chtít a cítit nepořádek jako problém - mě to moc pomohlo

    superkarma: 0 25.05.2005, 11:44:14
  16. [56] Rikina [*]

    No jo - i mí synci o mně občas pronesou něco jako "měla by ses léčit" naštěstí zatím to myslí jenom v legraci. Kdyby to snad mysleli vážně, budou první, co z bytu vyletí, anžto je to můj byt, kde si můžu pěstovat třeba slony, a oni mi do toho nemají co kecat. Natož aby si dovolili jen tak beze všeho si za mě rozhodnout, že "matka musí navštívit psychologa". To by teda neuspěli. V případě Kateřininy matky zřejmě není ani šťastné chování otce, řešit situaci hádkami a fackami určitě neprospěje. S věkem se drobné lidské podivnosti zvýrazňují, a některé, bohužel častěji ty negativní vlastnosti, se více projevují, ale to je přirozený jev stárnutí, čeká nás to jednou všechny, a asi by to chtělo víc pochopení a tolerance. Psycholog není všelék na všechno, a těžko by se matka Kateřiny po návštěvě psycholožky změnila jak mávnutím proutku, a všechno šla z komory vyhodit...

    superkarma: 0 25.05.2005, 11:43:57

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [55] kačinka [*]

    Je to psycicky náročné a pravděpodobně bude hůř. Moje maminka byla dost dlouho normálně vyhazovací a teprve po šedesátce se zachraňovací mánie zhoršuje. Když chci vyhodit něco "co se ještě může hodit", tak musím počkat a cpát to do popelnice těsně před příjezdem popelářů. Když si vzpomenu jak dědeček v pokročilém věku prohraboval odpadky jestli jsme nevyhodili něco cenného...

    superkarma: 0 25.05.2005, 11:11:15
  2. [52] a.... [*]

    Ty rady, mamiku poslat někam na výlet a věci vyhodit nejsou dobrý, článek jako by byl o mé mamince, takže vím o čem mluvím, vyhození věcí se nikdy neobešlo bez hysterických scén a dlouhodobém nemluvení se mnou, zašlo to tak daleko, že mě maminka nechtěla samotnou nechat na chalupě"abych jí zas ně co nevyhodila"(musela mě hlídat), no a špatná zpráva je, že s věkem se tato vlastnost stále stupňuje.
    Jediné řešení, z mého pohledu-smířit se s tím, brát to jako něco, co nelze změnit, v případě, že s takovým člověkem bydlíš-odstěhovat se.Že by pomohl psycholog, tomu absolutně nevěřím.

    superkarma: 0 25.05.2005, 11:03:10
  3. avatar
    [47] Conny [*]

    Vidím to jednoduše, až maminka někam odejde, vyhodit všechny věci do popelnice a takhle to opakovat každý měsíc.

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:49:53
  4. avatar
    [46] Avilka [*]

    Uvedomte si, že tie naše babičky a maminky prežili veľkú časť života za socíku, kde sme mali všetci všetko a nič. V obchodoch boli čakačky na každú prkotinu od hygienických potrieb cez šijacie stroje po auta. Ak ste niečo zháňali - gumičku do tesnenia,tak ste prešli pol rebuliky, kým ste konečne za niekoľko mesiacov zháňania zohnali gumičku. Vtedy sa používal termín - úzkoprofilový tovar.
    A tak si ľudia zvykli odkladať každú súčiastku, gumičku, kastrólik, handričku. Šaty po babičke ( sa dá prešiť ..), gomgičky a iné prkotiny. A keď náhodou natrafili na nejaký ten úzkoprofilový zázrak, tak ho preistou kúpili min. 2x pre stýčka príhodu.
    A práve ten pocit, čo keď to budem potrebovať a nebude to v obchode u týchto ľudí podvedome pretrváva a chosnujú všetco čo sa dá.

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:40:44
  5. avatar
    [45] Amélie [*]

    Tak já jsem zase opačný extrém. Nejradši bych všechno vyhodila, všeho se zbavuji, prostě nesnesu přeplněný byt . Bohužel pak někdy začnu ony věci shánět, jenže jsou nenávratně pryč.Nedávno jsme se nastěhovali do bytu, kde bydlela babička našich známých, která snad musela mít podobnou skladovací mánii jako paní v článku.Miliardy kelímků od margarínů, statisíce sáčků a igelitek, tuny tácků a plastových příborů mě přivedly k totální nepříčetnosti , takže jsem to všechno vyházela.Doufám, že z toho nebudu mít malér,protože nic z vyhozených věcí mi samozřejmě nepatřilo, ale ten byt velice prokoukl.Při otevření skříně už se na nás nesypají nepotřebné odpadky.

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:38:24
  6. avatar
    [44] Žábina [*]

    myslím že to je problém starší generace...neměli peníze a nic se proto nevyhodilo, co kdyby se to ještě mohlo hodit?
    můj tatínek byl to samý, maminka ho třeba poslala do popelnice se starým běhounem a on šel, ale nevyhodil ho ale dal ho do sklepa
    po jeho smrti jsme šli jednou pro něco do sklepa, otevřeli ho - a....vyvalilo se na nás haraburdí - staré zbytky koberců, prázdné krabice, prázdné pikly od barev apod
    hrůza, teď náš čeká vyklízení sklepa

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:35:06
  7. avatar
    [41] astra [*]

    já mám takovou vetešnici švagrovou.Svoje věcičky skladuje ve třech místnostech domku kam jezdíme na víkendy.Ona bydlí u přítele(tam svoji vášeň nemůže v takové míře jak by si představovala provozovat)Když ji tchán minule vyhodil z jejího skladiště nějaké staré zavařovací sklenice(ona nikdy nezavařuje )tak dostala hysterický záchvat.Byla jsem mírně šokovaná,protože je docela silná a navenek svoje city moc neprojevuje,jen tak něco ji nerozhází,dokonce ani její puboš který je na ní drzý jako opice.Teď má největší strach,že si to její skladiště chceme v budoucnu přebudovat na víkendové bydlení a ona tam má přece tolik potřebných věcí....

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:27:13
  8. avatar
    [38] pajda [*]

    Určitě bych maminku k lékaři poslala - a možná, pokud máte rozumného pratkického lékaře, dalo by se to domluvit s ním. Ono totiž vypadá úplně jinak, když se lékař soucitně vyptá, jak maminka spí, jak jí, jestli není unavená a pak jí řekne "ale ono by to chtělo...samozřejmě diskrétně..." a doporučí klinického psychologa - kolegu lékaře, než když rodina sdělí mamince, že podle nich je cvok. Takhle jsme dostali k lékaři babičku, o které byla větší polovina rodiny přesvědčená, že je naprosto v pořádku...nebyla. Trpěla schizofrenií, jenže ti, kdo s ní nežili, to nikdy nepocítili na vlastní kůži a nebýt obratnosti naší paní doktorky, byla by babička bez léků a bez dozoru schopná čehokiliv.

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:23:30
  9. avatar
    [33] Beruška1 [*]

    Ještě si dovolím jednou přispět k tomuto tématu. Faktem je, že kdykoliv jsem cokoliv někomu vyhodila, co jsem považovala za zbytečný krám, nikdy se po tom už nikdo nesháněl. Prostě to, co by se jednou i mohlo hodit, najednou nikomu nechybělo. A vedle babičky jsem měla i dědečka z tatínkovy strany, který opravdu sebral kdekoliv cokoliv a hromadil to v baráku, ve stodole i na dvoře a nebylo s ním pořízení. Když zemřel, tak jsme si celá rodina, tetičky, strýčkové a bratranci udělali na víkend pracovní brigádu a likvidovali vše, co dědeček za ty roky nahromadil. Já osobně jsem seděla celý den u kamen a pálila v nich vše, co ke spálení bylo, hromady krabic už napůl shnilých a prožraných od myší, boty, které pamatovaly snad ještě první republiku, staré hadry také již mírně prohnilé, no kamna fajrovaly na plný pecky. A venku chlapi přistavili vozík a několikrát s ním navštívili kovošrot. Doufám, že si to umíte všichni představit, co to pro nás bylo za hrůzu, ale dědeček si za svého života nenechal nic rozmluvit.

    superkarma: 0 25.05.2005, 10:11:42
  10. avatar
    [32] Gabi [*]

    Spíš bych ráda našla někoho, kdo "nehromadí" Záleží docela dost na stádiu, do určité míry je to spíš "sběratel". No musím říct, že kdyby mě někdo z rodiny objednal k psychologovi bez předchozí domluvy, řádila bych jak tornádo a nikam samozřejmě nešla
    Můj otec odjakživa hromadí kde co a moje maminka mu nadává, ale že by ona byla nějaký "metr" na pořádek to Má sice srovnané "komínky" s prádlem ve skříni (kam nikdo nikdy nekouká), ale jinak - hromady poházeného oblečení - venkovní, domácí, do toho nějaké připravené k žehlení, špinavé nádobí všude, na jídelním stole vše možné jen ne místo kam si položit talíř, rozestlané postele - no prostě v bytě není k hnutí. Vrstva prachu nevadí, ale zato stále drhne okna Ale je to jejich věc, příliš mě to nevzrušuje.

    superkarma: 0 25.05.2005, 09:57:06
  11. avatar
    [23] Simoušek [*]

    No, musím říct, že se taky někdy hádám s manželem o děravé ponožky , které koupil u vietnamců 10 ks za 30,- Kč nebo o opravdu "samá díra" triko , s tím, že na stavbu nebo ven (jako na úklid dvora atp.)je to ještě dobrý (říká on). Jenže, když k nám někdo přijde zrovna v dobu, kdy on dělá pořádek na dvorku, docela se stydím , co to má na sobě. Někdy se stává, že mu některé staré věci vyhodím do popelnice , aniž by o tom věděl. Většinou je neshání a když už ano, tak se vymluvím, že nevím, kde to má... Většinou mi to projde ... Když ne, tak dostanu vynadáno . Ale alespoň udržuju jakž takž dům v takovém stavu, aby se nám tam nehromadila veteš .

    superkarma: 0 25.05.2005, 08:49:24
  12. avatar
    [22] mam-ča [*]

    Hromadění čehokoli je znakem nejistoty. Vy, co tu odsuzujete své blízké, zamyslete se nad tím, proč to dělají ?
    Uvědomte si, jaké podmínky k životu mají v současné době. Vyrostli a zestárli v jiné době. Netvrdím, že lepší, ale každý důchodce měl dříve nárok na střechu nad hlavou a nějaký ten důchod, za který se dalo přežít. Současný životní způsob je vůči starým a nemocným velmi necitlivý. Strádají nedostatkem lásky, pochopení…a často i těch peněz. Trpí pocitem neužitečnosti.
    Třeba je k tomu hromadění starých krámů nevede žádná psychická porucha, ale jen strach z budoucnosti.

    superkarma: 0 25.05.2005, 08:31:48
  13. avatar
    [21] Beruška1 [*]

    MUsím říci, že pamatuji, že má babička byla něco podobného a mí rodiče to do jisté míry také praktikují, i když ne v té míře. Babičce jsme potají vyhazovali věci vždy, když jsme dorazili na návštěvu, u mých rodičů je to tak, že si občas neodpustím poznámku o starém haraburdí, takže občas něco vyhodí sami. Ale jinak, já mám takovou povahu, že bydlet s někým takovým přímo v jednom bytě, tak bych se klidně pustila do absolutního úklidu nejenom té komory, ale celého bytu a všechny krámy by letěly do popelnice. Musím říci, že občas to praktikuji i ve své domácnosti, neboť přítel má tendenci některé věci také uchovávat, že se budou hodit a přitom má alergii, takže vím, že i kdyby se někdy něco snad i hodilo, stejně to nepoužije, protože by ho to hned rozkýchalo a musí si to stejně koupit nové. Takže autorce článku přeji hodně síly do vyklizení komory.

    superkarma: 0 25.05.2005, 08:22:53
  14. avatar
    [20] tomáš [*]

    sbírku letitých kompotů, nenositelných oděvů či bot, potlučeného nádobí...taky známe, taky nesmíme vyhodit, leda po diplomatickém vyjednávání.Naštěstí je to jen pasivní, nikoli aktivní hromadění, babča přeci jenom nemůže na nohy a nemá sílu, jinak možná...A umíte si představit stejný problém i v mužském vydání? "Sběrový maniak" procestovával široké okolí a neváhal opalovat kabely k radosti sousedů. Domluvil si i přitažení autovraku - a to vše ve městě, mezi rodinnými vilkami! Ten člověk by byl nejšťastnější někde na samotě, obklopen bordelem a krámy,za které by mu nikdo nenadával...Myslím, že těchto lidí je všude fůra!!! A "vyléčit" je bude nemožné...

    superkarma: 0 25.05.2005, 08:10:01
  15. avatar
    [19] vagnerova [*]

    i moje maminka má ráda doma zásoby, ale naštěstí ne v takovémto měřítku. Já se jí snažim v mnohém usměrňovat a vždy to s úsměvem zhodnotím - no geny jsou geny (její předci několikrát přišli o majetek)

    superkarma: 0 25.05.2005, 08:03:18
  16. [18] 7658 [*]

    Naštěstí mám mámu, která s věkem přišla na to, že věci které nenosí (ať už vyšlé z módy či velikosti) a nepotřebuje patří do sběrného dvora. (Tam si to ještě přeberou bezdomovci a cikáni.)

    superkarma: 0 25.05.2005, 07:58:56
  17. avatar
    [17] sojik [*]

    Tak moje maminka je něco podobného, ale zatím v menším měřítku. Tak doufam, že to tak daleko nikdy nedojde.

    superkarma: 0 25.05.2005, 07:57:21
  18. [16] MirkaK [*]

    Zdravím Vás. Připomínka k tomu, že se má všechno vyházet a hotovo nebo promluvit: znám případ, kdy se paní hádá i o děravé nádobí, kbelíky, truhlíky, které jí údajně někdo ukradl.. Její manžel jednou za rok naběhne s kotoučem! do spíže a vyhází všechno, co není skutečně potřeba. To byste viděli, kolik místa tam najednou je. Nikdo nedokáže pochopit, jak se tak malá paní dostane až do polic, které jsou až do stropu, když je vše zarovnané až ke dveřím! Chyba je v tom, že ten manžel ty "zbytečnosti" nechá stát venku na dvoře a nezlikviduje je okamžitě. Ona to totiž postupně natahá zpátky s tím, že by se to mohlo ještě hodit. A skladování se pomalu roztahuje do celého bytu. Pokud se otevře nějaká skříňka, vždy je narvaná k prasknutí věcmi, které se skutečně nedají k ničemu použít, např. ani na topení. Nevím, nevím, plesnivý kompot bych nepoužila ani na pokusy!

    superkarma: 0 25.05.2005, 07:56:27
  19. avatar
    [15] Lenika [*]

    Já bych ty opravdu nepotřebné věci vyházela. A hotovo

    superkarma: 0 25.05.2005, 07:43:39
  20. avatar
    [12] Jupíí [*]

    Mám pocit, že jde o obecně rozšířený nešvar. Starší generace, zvyklá spořit a šetřit, nevyhodit nic co lze ještě nějak použít. Myslím, že velká část lidí je nějakým způsobem spořivá, s věkem se tyto osobnostní rysy prohlubují a zvýrazňují Myslím, že na pisatelku ještě dojde .
    Já jsem na straně její matky. Jsou lidi, kteří nemají rádi moderní způsob, "použij a zahoď", nevyhovuje jim konzumnní způsob života, nejsou zaměření jen na spotřebu...

    superkarma: 0 25.05.2005, 07:33:28
  21. avatar
    [11] Lesana [*]

    No, asi tak nejčilejší v tom byl bratr mojí babičky - ten schraňoval nejenom to, co se mu sešlo doma, ale ještě navíc objížděl i smetiště. Mohl si to dovolit, měl rodinný domek Dožil se požehnaného věku ve výborném fyzickém zdraví a ani s myšlením na tom nebyl špatně. Když tak nad tím přemýšlím, byl na tom líp, než můj děda, který žádného koníčka neměl Jinak tchyně s tchánem shromažďují haraburdí na chatě a i v bytě na staré krámy mají vyčlenění pokoj - tchán vždycky říká, že by to vyházel, ale tchyně... a tchyně zas, že nejradši by všechno vyhodila, ale tchán... Konečně, moje babička taky shromáždí kde co, ale fakt je ten, že ta to i zužitkuje - staré hadry, igeliťáky, kelímky od jogurtů...

    No a k článku - poněkud nešťastné mi přijde, když autorka nejdřív napíše, že si její maminka neuvědomuje svoje počínání, ona že svoji maminku nechápe, leč vůbec si s ní nepromluvila o tom, co ji ke sbírání vede ("Nejednou jsem s matkou o tomto problému chtěla hovořit, ale..." - tedy nakonec nehovořila???), a pak na mámu rovnou vybafne, že měla zajít k psychologovi. MMCH copak by tu Kateřina napsala, kdyby její matka k psychologovi zašla, ale odmítla u něj odmítla, aby byli příbuzní informováni o jejím zdravotním stavu? Ne, vážně - schromažďování starých krámů MŮŽE znamenat, že dotyčný má nějaký problém, ale řešit ho s citem slona v porcelánu...

    superkarma: 0 25.05.2005, 07:27:41
  22. avatar
    [10] Landriel [*]

    Týna: zřejmě je to asi docela rozšířený jev, protože při čtení článku jsem měla pocit, jakoby popisovali moji mámu. Taky se docela vyžívá ve schraňování věcí, problém je v tom, že u ní to není komora, ale celý byt. Navíc se to ještě pojí s dost velkým nezájmem o uklízení a pořádek, takže kdykoliv k ní zajdu, utrpím menší šok. Taky nevím, co s tím...ještě že zatím netahá domů věci z popelnice, ale akce vše za 39,- a podobně jsou její oblíbené...

    superkarma: 0 25.05.2005, 06:54:45
  23. avatar
    [9] Týna [*]

    Kdyby pod článkem byla podepsaná Stanislava, tak bych i věděla o koho se jedná... bohužel mám ve svém okolí stejný případ... kelímky od jogurtů, igelitové tašky, sto let staré kompoty... vše se může hodit... přitom manžel té paní, o které já píši je ředitel menší továrny a i obě děti mají dobrá zaměstnání (a navíc už s nimi ani jedno nebydlí), paní vždy maličko hromadila, ale co obě děti vylétly z hnízda tak to přerostlo únosné hranice... komora byla plná hned, teď je plná i půda... léčit se nechce (také křičí že není blázen) a když jí občas tajně něco vyhodí, tak jsou scény jak hrom a do pár dní je místo zaplněné... navíc tato paní ještě tím, že netrpí fin.nouzí nakupuje věci co nepotřebuje - nejraději ve vše za 39,-

    superkarma: 0 25.05.2005, 06:39:00
  24. avatar
    [8] Kimmy [*]

    Co takto skusit sa matky priamo opytat, na co este planuje niektore veci s tohoto nepotrebneho haraburdia pouzivat? Trebars take roztrhane igelitove tasky? Skus to navodit takym stylom, aby matka sama dostala pocit, ze to netreba odkladat. Trebars, matka si mysli "toto este mozeme na nieco pouzit", dcera "a naco mami", matka "Neviem, ale moze sa nam to este na nieco hodit", dcera "a na co konkretne mami", matka "tak trebars zabalit cerstvu zeleninu zo stanku" , dcera "mami ale to ti v obchode (stanku) zabalia do tasky oni sami", atp. Proste skusit apelovat na racionalny rozum :-) V pripade, ze sa vam to tam v komore zacne preplnat, tak niektore s tych veci potajomky vyhodit, aby bol priestor zas na nove. Take docasne preventivne riesenie...

    superkarma: 0 25.05.2005, 05:25:59
  25. avatar
    [7] Kimmy [*]

    Reci o tom ze to je len z jedneho pohladu a subjektivne a neobjektivne a tak dalej su uz nudne. To sa tu objavuje vzdy, ked ma niekto s niekym druhym problem a opise to v clanku. Ja by som to zobrala na "face value". A aj ked dcera este nema vlastne byvanie, snad ma pravo sa o matku obavat a pokusit sa zastavit jej blaznive spravanie. To podla teba trdlo keby jej matka zacala nosit domov dajme tomu pouzite injekcne striekacky alebo nelegalne drogy, tak dcera sa jej nema v tom pokusit zabranit ale radsej sa odstahovat? Tento priklad je samozrejme extremny, je to len na porovnanie ako sa mozu principy dostat az do uplnej zvratenosti. "Slippery slope"

    superkarma: 0 25.05.2005, 05:10:59
  26. avatar
    [6] Mici [*]

    trdlo: jenže komora nemusí být konečná... Protože jestli v tomhle "sportu" našla zalíbení, brzy bude komora plná Víš, přijde mi, že vždycky byla v pohodě, ale najednou začala schraňovat haraburdí a když s ní o tom dcera chtěla několikrát promluvit, zřejmě se to minulo účinkem. A pak už asi dcera nevěděla, jak mamču přimět k tomu, aby se nad svým jednáním zamyslela a vybalila na ni psychologa. Doposud by to snad bylo normální, nenormální mi připadá především následná hysterická reakce matky.

    superkarma: 0 25.05.2005, 03:34:30
  27. avatar
    [5] trdlo [*]

    Mici: no, pravdepodobne, kdo vi . Ja bych se asi nevzrusovala, dokud by matka nemela stohy veci v obyvaku ci troube. Tak ma bordel v komore, no a

    superkarma: 0 25.05.2005, 03:08:31
  28. avatar
    [4] Mici [*]

    trdlo: vzhledem k tomu, že si totéž pravděpodobně myslí také manžel "zblbnuvší" maminky, myslím, že až tak neobjektivní to nebude.

    superkarma: 0 25.05.2005, 02:50:06
  29. avatar
    [3] trdlo [*]

    Mozna by ses mila zlata mela postavit na vlastni nohy a mela bys jiny starosti nez to, co si matka schovava do komory. Pravda, roztrzene igelitky taky nechapu, ale nikde neni psano, ze situaci nepopisujes z ponekud neobjektivniho uhlu. Taky bych se branila, kdyby mi vsevedouci sotva odrostla dcera tvrdila, ze sem blazen a potrebuju k dr. Co takhle starat se o sebe???

    superkarma: 0 25.05.2005, 01:29:50
  30. avatar
    [2] Suzanne [*]

    hm, každá rada drahá ...

    superkarma: 0 25.05.2005, 00:24:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme