Vztahy

Maminka, miminko a tchýně

Drahé ženy-in….

 

V rámci svojí přípravy na mateřství jsem si pořídila chytrou knihu psanou formou otázek a odpovědí.  Většina informací je však stravitelná i pro české poměry, ačkoliv je to překlad.

Ale narazila jsem na věc, kterou americké maminky řeší patrně dost, protože se tomu věnovalo dost dotazů.

 

Budoucí tatínek se s obavami ptá, zda je nutné si po narození miminka k nim domů nastěhovat rodiče své ženy. Berme to ale tak, že si lze nastěhovat i rodiče z druhé strany, že? Jeho žena má pocit, že péči nezvládne, tak by se holt se svojí maminkou ráda podělila. On má z toho pochopitelně husí kůži, velmi toho chudáka chápu. Budou mít narušené soukromí…..

(navíc tchýně v bytě J)

 

Odpověď byla ve znění, že pokud jim to pomůže, pak beze všeho. Jinak to moc nedoporučují, protože to narušuje intimitu nově vzniklé rodiny,  přehršel rad mnohdy i zastaralých….

I pokud by rodiče přišli ideálně se smetákem v ruce a vařečkou za košilí, ochotně luxovali a prali, aby se maminka mohla věnovat jen kojení – stejně se bude cítit povinována se jim věnovat, čili se přes den nevyspí, neodpočine si.

 

Já k tomu dodávám, že i miminko potřebuje trošku klidu, přemíra pozornosti ho bude příliš rozptylovat. Rozhodně jsem proti tomu, dítě jsme si pořídili my a ne naši rodiče a i kdybych nezvládala práce v domácnosti, tak se svět nezboří. Něco udělá manžel a něco holt počká.

 

Zauvažovala jsem nad tím i proto, že moje matka mi přesně tenhle model nabízela – že prý na pár dnů přijde pomoct. Asi to byl v její době trend, nevím. Ale mě pomalu vyskočil mozek z hlavy hrůzou. Z jejího pobytu bych patrně ztratila mlíko, utrpěla další poporodní šok, dítě naprosto odmítla a sama se odstěhovala dobrovolně do vyhnanství někam na Sibiř…..

Ona má zvláštní výchovné metody z roku raz dva, odnaučovat miminko počůrávání plácáním po zadku už v několika týdnech…. A piškotem by ho udusila už po šestinedělí.

No nic, to jsem nechtěla řešit….

 

Tak nějak se mi nechce přijímat v prvních týdnech žádnou pomoc od budoucích prarodičů, ale je mi jasné, že nastanou chvíle, kdy toho sama budu mít plný kecky. Mám jasno u mých rodičů – nikdy nic, jelikož bych si tím akorát přidělala problémy. Tchýně je zlatá žena – tam už bych uvažovala, ale to se pak moje vlastní matka zjeví z představy, že upřednostňuju tchýni…..

Vím, že pokud jsou vztahy v rodině ideální, tak si nikdo nebude vyčítat minutu času a kousíček práce, ale když tomu tak není, pak je to problém.

 

 

Zkušené maminky, poraďte, kde je ta správná míra přijímání pomoci od druhých ?!?!?!

A věřím, že mě podpoříte v mém dosavadním přesvědčení, že péče o miminko se dá zvládnout pouze s jeho maminkou a šikovným tatínkem, že?

 

Ale mě nakonec nejde ani tak o tu práci či pomoc, ale o styk čerstvého miminka s prarodiči vůbec. Je mi jasno, že v šestinedělí budu ráda za trochu klidu a už vidím, jak se odmítané návštěvy z naší rodiny uráží…….. Normální člověk pochopí, nenormální ne.

Jak hodně vás prarodiče navštěvovali v tomhle začátečním období?

 

 

 

   
28.05.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [51] peguša [*]

    *Kotě*: Taky jsem to nechápala. Možná to bylo tím, že měla dítě až v 38 letech a do té doby byla zvyklá mít na starost jen samu sebe. Zvykla si věnovat si hodně času a najednou už to nebylo možné. Do práce nechodila, pracovala doma. Manžel je hodně vytíženej, takže pomáhat nemohl. Ale i tak si myslíám, že nechat si sloužit takhle dlouho je skoro až drzost a divím se její mámě, že to vydržela. No, proti gustu ........

    superkarma: 0 31.05.2005, 22:34:35
  2. avatar
    [50] *Kotě* [*]

    Janulicek: takhle jsem to měla a je to super

    peguša: no jo, tak do roka aby mi chodila máma uklízet, to nechápu mně pomáhaly obě babičky tak první čtyři týdny a to spíš ještě, abych měla pohodlí a čas jen na mimi (a na práci - já jsem pošuk, co neví, co je mateřská dovolená ), teď už zvládám sama.

    superkarma: 0 31.05.2005, 22:18:43
  3. avatar
    [49] peguša [*]

    Taky mám dvě dítka a fakt jsem o žádnou pomoc nestála. Zvládli jsme to s mužem celkem v pohodě. Maminka by si měla sama zavést rytmus a rituály. Jakýkoliv zásah zvenčí to naruší. Nebo lépe řečeno, maminka nemá možnost si něco takového vytvořit. Je jí v podstatě nadirigováno něco, co si sama neurčila. Nemusí to vždy vyhovovat a ve chvíli, kdy pomocnice odejde, je maminka zmatená a nic nestíhá. Mám takovou kamarádku. maminka vařila, uklízela a jinak pomáhala. Jakmile to dělat přestala (mimi už byl skoro rok), tak byla kámoška úplně vyřízená. Nevěděla, co dřív. Jestli chovat dítě, nebo vařit či uklízet a měla málem deprese, div nepřišla o mléko. Nebyla zkrátka naučená na mimi od narození. Neříkám, kdyby maminka onemocněla, tam je pomoc na místě, ale jinak se to dá krásně zvládnout i s pavijánem, jako jsme měla já. Prostě něco nebude hotové, no a co? Buď pomůže tatínek, nakonec dítě mamina nenašla na ulici u popelnice, nebo to prostě počká. Normální člověk pochopí, že nejde mít vždy všechno vypulírované a komu se to nelíbí, nemusí chodit.
    Co se týká návštěv, ty bych neodmítala, ale musíš stanovit nějaká pravidla. Vychytáš, kdy mimi jí a kdy spí. V tu dobu prostě návštěvy chodit nesmí. Oba musíte mít v tuto dobu klid.

    superkarma: 0 31.05.2005, 20:10:01
  4. avatar
    [48] peguša [*]

    Taky mám dvě dítka a fakt jsem o žádnou pomoc nestála. Zvládli jsme to s mužem celkem v pohodě. Maminka by si měla sama zavést rytmus a rituály. Jakýkoliv zásah zvenčí to naruší. Nebo lépe řečeno, maminka nemá možnost si něco takového vytvořit. Je jí v podstatě nadirigováno něco, co si sama neurčila. Nemusí to vždy vyhovovat a ve chvíli, kdy pomocnice odejde, je maminka zmatená a nic nestíhá. Mám takovou kamarádku. maminka vařila, uklízela a jinak pomáhala. Jakmile to dělat přestala (mimi už byl skoro rok), tak byla kámoška úplně vyřízená. Nevěděla, co dřív. Jestli chovat dítě, nebo vařit či uklízet a měla málem deprese, div nepřišla o mléko. Nebyla zkrátka naučená na mimi od narození. Neříkám, kdyby maminka onemocněla, tam je pomoc na místě, ale jinak se to dá krásně zvládnout i s pavijánem, jako jsme měla já. Prostě něco nebude hotové, no a co? Buď pomůže tatínek, nakonec dítě mamina nenašla na ulici u popelnice, nebo to prostě počká. Normální člověk pochopí, že nejde mít vždy všechno vypulírované a komu se to nelíbí, nemusí chodit.
    Co se týká návštěv, ty bych neodmítala, ale musíš stanovit nějaká pravidla. Vychytáš, kdy mimi jí a kdy spí. V tu dobu prostě návštěvy chodit nesmí. Oba musíte mít v tuto dobu klid.

    superkarma: 0 31.05.2005, 20:04:28
  5. avatar
    [46] Gabi [*]

    Nečetla jsem ostatní rady, ale po dvou porodech mohu jen doporučit - žádné "pomocníky" doma. I návštěvy omezit na krátké nutné minimum a ať klidně přinesou nějakou mňamku.

    superkarma: 0 30.05.2005, 16:17:52

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [42] hblaziko [*]

    Taky doporučuji nechat babičky donést jídlo a vrazit jim kočárek s mimim na procházku. A potom je akorát pozvat na kafe a poslat domů. U babiček-důchodkyň je totiž trochu nebezpečí, že se jim to tak zalíbí, že si usmyslí, že to tak bude pořád. A když jí po pár týdnech řeknete, že teda zítra fakt chodit nemusí, tak se diví, nechápe, ale dobrá argumentace je, že jdete někam pryč za kamarádkama s miminkama. A pak už se to nějak vystříbří.
    Podtrženo, sečteno, jaký si to uděláš, takový to máš.

    superkarma: 0 30.05.2005, 09:05:43
  2. avatar
    [41] Kuře [*]

    Bez babiček to jde celkem dobře (teda nastěhovaných do bytu). Navař si jídla do mrazáku, ukecej manžela,aby prvních pár dnů zůstal doma a bude dobře. A babičky popros, aby ti vzaly na procházku. Uvidíš, že těch pár minut, kdy nebudeš muset být ve střehu, oceníš.
    Já jsem u měla domluvený, že mi jídlo bude první týden vařit babička. Strašně se snažila, ale nebylo to ono. Hrozně mi vadily dotazy: A co by jsi chtěla zítra? A chutnalo ti to? A snědli jste všecko? Vím, že to bylo od ní moc hezké a že se děsně snažila, ale já jsem spíš potřebovala, aby mi někdo prostě strčil kastrólek a nechal mě v klidu.
    Když se narodil , tak jsem měla předvařená jídla asi tak na ten týden. si vzal dovolenou (to předtím nebylo) a trvala na tom, že bude doma ze školky a pomůže mi. No, takže výsledek byl - tři haranti na krku. Nejméně náročné bylo .
    Návštěvy babiček se asi odmítnout nedají, ale lze je upozornit, že budeš muset kojit. Já už jsem takový "voraz", že jsem klidně prohlásila, že mi není dobře a na chvíli si půjdu lehout. Pochopily, neurazily se a naopak na tu hodinku zabavily Jáju a podrndaly Kubíka. Ostatním návštěvám jsme zdvořile, leč nekompromisně sdělovali, že návštěvy přijímáme až po šestinedělí.

    superkarma: 0 30.05.2005, 08:01:46
  3. avatar
    [40] Avilka [*]

    Naší známi , čo majú týždeň dvojičky,(Feng vie o kom hovorím) si dali cez manžela z USA poslať nejakú podušku, ktorá sleduje dych dieťaťa.

    My sme síce bývali prvé týždne vo svokrinci, ale o mladú sme sa starali obaja rovnako. Svokra bola veľký teoretik s pokrivkávajúcou praxou.

    superkarma: 0 29.05.2005, 22:32:26
  4. avatar
    [38] Dickie [*]

    *Kotě*: pořiďte tentokrát dvojčata, ať se o mimčo nehádáte

    superkarma: 0 28.05.2005, 23:04:18
  5. avatar
    [37] Dickie [*]

    Feng: rodila jsem v té porodnici necelých pět měsíců před kotětem

    možná tě to překvapí, ale v Praze je menší populační exploze...

    superkarma: 0 28.05.2005, 23:03:17
  6. avatar
    [33] *Kotě* [*]

    Feng: já jsem matka krkavec, náhlými úmrtími kojenců se vůbec nezabývám ba dokonce nemám ani dechový monitor

    a rozhodně musíme mít ještě aspoň jedno dítě, abych mohla znovu rodit mně se porod hrozně líbil

    superkarma: 0 28.05.2005, 22:54:34
  7. avatar
    [32] Dickie [*]

    *Kotě*: Koťátko, nechci Ti brát iluze, ale když jsem v té porodnici rodila já, byly až po okraj plný nejen porodní sály, ale i šestinedělí, takže, byť jsem o nadstandard stála, všehcny byly plný...

    superkarma: 0 28.05.2005, 22:53:06
  8. avatar
    [30] *Kotě* [*]

    Feng: přestěhování bych taky neskousla, naštěstí k nám by se nikdo nevešel

    My jsme se od první chvíle starali s o malýho zcela demokraticky napůl. Manžel byl hrozně nešťastný, že jsem rodila jinde, než bylo původně plánováno, neboť v plánované porodnici jsme mohli mít nadstandardní pokoj, kde je povolena přítomnost partnera 24 hodin denně. Oba jsme přímo fyzicky trpěli, že jsem místo toho byla v nemocnici, kde byly návštěvy na pár hodin odpoledne na chodbě.

    Ale hned jak jsem přijela domů, popadl chlapečka a od té doby mám někdy problém mu ho vyrvat, abych si ho také užila.

    Ale bylo fakt super, že nám tchýně navařila kastrůlky do mrazáku a moje mamča občas přišla, poklidila, vyžehlila prádlo... jsem jim oběma vděčná, protože se nijak nevnucovaly, s malým mi absolutně neradily, nechytračily, ale pomohly, kde bylo potřeba

    Díky tomu jsme se s manželem mohli soustředit jenom na malýho, sžívat se s ním, zaběhnout se v péči o něj... jsem fakt ráda, že jsem díky babičkám měla tu možnost si to šestinedělí takhle pěkně užít

    superkarma: 0 28.05.2005, 22:42:06
  9. avatar
    [28] spuá [*]

    NiKina: Já si taky myslím, že všechno zvládneš sama v pohodě. Já s manželem jsme taky všechno hravě zvládli sami. Nikdo mi nechodil pomáhat a ani bych to nechtěla. Chtěla jsem si s udělat svůj režim a hlavně v klidu. Ničeho se neboj. Přeji krásné a zdravé a držím palce

    superkarma: 0 28.05.2005, 22:31:38
  10. avatar
    [27] *Kotě* [*]

    betina: přesně - my bychom to také zvládli sami, ale pomoc se velmi hodila a nebyla jsem v takovém stresu, že nestíhám

    superkarma: 0 28.05.2005, 22:14:04
  11. [25] masro [*]

    Mě se nastěhovali tchyně i tchán když jsem byla v porodinici, takže místo abych byla v klidu tak jsem byla na nervy. Bydleli jsme totiž s bývalým manželem ve 2+0. Tudíž tam bylo přeplníno. Tchyně radila, tchán koukal na tv, mimi brečelo a já za dva dny taky. Měla jsem pocit, že nic nestíhám a je chudáček, že má takovou mámu. Když odjeli, tak jsem si vše zařídila podle sebe a najednou šlo vše hladce.

    superkarma: 0 28.05.2005, 21:20:51
  12. avatar
    [24] Julča [*]

    Já jsem si všechno taky zvládla s manželem.Musím podotknout,že jsem měla hodné kluky,kteří nebrečeli (kde jsou ty časy ).Vím,že jsou ,které hodně brečí,to bude něco jiného.Musím říct,že představa tchýně u nás doma jedinou noc -to bych se osypala.Na procházky s jsem chodila ráda.

    superkarma: 0 28.05.2005, 21:16:41
  13. avatar
    [23] deti [*]

    Moje mamka byla u mě po porodu asi tak týden a měla jsem toho plné kecky.Stále mi říkala,co mám dělat a co dělám špatně.S domacími pracemi mi moc nepomáhala,stále jsme se hádali.Dokonce odjížděla s brekem domů-prý jsem se ji dotkla apod.Mamka mi asi nepomáhala s dom.pracemi,protože u nás doma skoro všechno dělal táta.Dokonce i někdy vařil,když se máme nechtělo.Teď jsem zase těhotná a asi nikoho nebudu chtít doma,až se vrátím z porodnice.Raději dám děti k nim domů.Myslím,že to tak bude lepší.

    superkarma: 0 28.05.2005, 21:14:26
  14. avatar
    [22] *Kotě* [*]

    piškotek: to nechápu , já jsem byla šťastná, že se můžu naplno věnovat jen miminku, kojit a chovat, sbližovat se s ním, a bylo mi úplně šumafuk, kdo uklízí a vaří, hlavně když to za mě někdo udělá

    superkarma: 0 28.05.2005, 20:15:34
  15. avatar
    [21] RenataP [*]

    Holky dík za uklidnění, jsem ráda, že si nemusím připadat jako naivka s názorem, že péči o mímo zvládneme s taťkou sami....
    Jen mě fakt šokovalo, že v zahraničí mají maminky i jiné nápady, brr !!!!

    superkarma: 0 28.05.2005, 18:26:37
  16. avatar
    [20] piškotek [*]

    Moje rodiče nám pomohli jen tak malinko to se ještě žehlili plínky a taková ochotná babička? proč né?
    Taky vozit kočárek byla fajn věc horší je to když jsou daleko.
    Tak jsem si stejně moc neodpočla, když babi hlídala tak já doma gruntovala a vařila. Ale nikdy bych to nechtěla obráceně, aby se mi hrabali v kuchyni a já jen kojila a chovala.

    superkarma: 0 28.05.2005, 17:56:35
  17. avatar
    [19] Olynth [*]

    Vivian: včera jsi se ježila při dvojčatech

    superkarma: 0 28.05.2005, 14:19:13
  18. avatar
    [18] Vivian [*]

    já bych se radši starala o paterčata, než si nastěhovat do bytu tchyni

    superkarma: 0 28.05.2005, 14:15:14
  19. avatar
    [17] JanaVi [*]

    Už to tu zaznělo dostkrát, ale přidám se. Po obou porodech jsem byla ráda, že jsme jako rodina spolu pohromadě a všechno jsme v pohodě zvládli sami. Nikdo k nám nechodil a nikdo nám nepomáhal. Jen se oboje prarodiče přijeli na děti na chvilku podívat. Považovala jsem to za naprosto normální a kdokoliv cizí v bytě by mi asi vadil. Ostatně nikdy u nás nikdo z prarodičů nepřespával, takže jsme zvyklí na svůj klid.

    superkarma: 0 28.05.2005, 12:47:34
  20. avatar
    [15] Zuzyk [*]

    Mně nikdo nepomáhal, v té době byli všichni prarodiče ještě zaměstnaní. Zvládala jsem to normálně sama s manželovou pomocí. Papírové pleny byly luxus, tak manžel pomáhal žehlit ty bavlněné. Asi bych kolem sebe nikoho nesnesla, ani vlastní mámu. A kočár mi taky nikdo nevozil. Pokusy holčiček z baráku jsem s díky (a s hrůzou v hlavě) odmítala a na procházky chodila sama nebo s manželem. Ani jedno naše dítko nemělo rádo kočár, takže jsem stejně jen letěla nakoupit a se řvoucím miminem spěchala domů. Co jsem nestíhala, to prostě nebylo...Taky jsme tenkrát bydleli v miniaturním 2+1, kde bych přítomností ještě někoho dalšího přišla nejen o nervy, ale i o zdravý rozum...

    superkarma: 0 28.05.2005, 11:45:29
  21. avatar
    [14] Lubar [*]

    Dá se to zvládnout i bez babiček aspol., i když je příjemné, když si někdo mimčo na chvilku vezme a ty se můžeš třeba v klidu osprchovat ... K nám chodil ze začátku brácha (tak jednou do týdne) a vzal si malého na hodinu na procházku - většinou jsem toho využila k tomu, že jsem zpacifikovala to nejhorší, co tu bylo ... Co bych bývala ocenila, by byly kastrůlky s jídlem ... nebyly a taky jsem to zvládla (my babičky nemáme vůbec ...)

    superkarma: 0 28.05.2005, 11:40:32
  22. avatar
    [11] dadamac [*]

    ...mělo tam být chudák tchýňka , bydlí totiž dost daleko, takže i když by jsme se rádi viděli (všichni) tak to prostě nejde

    superkarma: 0 28.05.2005, 09:27:23
  23. avatar
    [10] dadamac [*]

    Nikino, tak jak píšeš, normální člověk pochopí,nenormální ne, a tím nenormálním bych se vůbec netrápila . Naši bydlí vedle v baráku, a když jsem přijela z porodnice, tak se přišli podívat na a mamča řekla, že tam lozit nebude,když budu něco potřebovat ať zavolám. A rodiče přijeli druhý den, pobyli tři dny (během kterých jsme se moc neviděli ) a chudák "kontroluje" vnoučka jen po telefonu a po netu. Obě mamči jsou , takže mít větší byt, nevadily by mi ani jedna - obě patří k těm normálním. Takže fakt záleží spíš na tom, jaké máte vztahy v rodině. Držím ať je všechno tak v pohodě, jako u nás

    superkarma: 0 28.05.2005, 09:25:48
  24. [8] IvaKr [*]

    Nikina: Myslím,že péči o mimi zvládneš sama. Dobré je hned od začátku zapojit tatínka,ať si zvykne pomáhat. Já sama čekám letos v prosinci dvojčata a rozhodně nemám v úmyslu si do bytu nastěhovat mamku nebo dokonce tchýni, to už by jsme neměli absolutně žádné soukromí. Jak píšu, tatínka hodlám zapojit hned od začátku, aby pomoc při péči o dítě bral jako samozřejmost, vždyť ty děti budou taky jeho. Pomoc mamky a tchyně rozhodně neodmítnu, budu ráda, když mi pomůžou uklidit, uvařit nebo pojedou s dětmi ven.Spousta lidí to zvádla a věřím, že Ty i já taky. Tak držím pěsti a přeji zdravé a krásné .

    superkarma: 0 28.05.2005, 08:19:49
  25. avatar
    [7] *Kotě* [*]

    Asi bych nechtěla, aby tchýně nebo máma u nás bydlely, ale že ke mně v šestinedělí skoro každý den jedna nebo druhá zajdou, pomůžou mi poklidit, vyžehlit, uvaří mi jídlo, vezmou dítě na procházku... tak tohle jsem moc a moc ocenila

    superkarma: 0 28.05.2005, 07:57:33
  26. avatar
    [6] Jupíí [*]

    Nikina : zvládneš to i bez nich , zvlášť pokud čekáš teprve první a budeš se věnovat jen mimnku .
    Při druhém mém dítěti se mamina občas stavila a brala starší dceru na procházky, případně na výlety. To bylo moc fajn hlavně pro dcerku .

    superkarma: 0 28.05.2005, 06:38:56
  27. avatar
    [4] gira [*]

    Podle me zalezi na vztazich v dane rodine, je to desne individualni. Mne napriklad mama prijela po porodu (vlastne uz pred nim, aby pomohla manzelovi postarat se o starsiho syna, az budu v porodnici) pomoct, a ja jsem ji moc vdecna. Nema zastarale nazory, ostatne pokud dojde k rozdilu v nazorech, stejne si to delam po svem, a bez nevrazivosti, ona me respektuje jako dospelou osobu. To povazuju za normalni. Mnohem horsi je to s nazory moji tchyne, ktera nastesti prijela jen na par dni, ale i tak uz mam z ni hlavu v pejru... Takze nezobecnovat a kazdy at si to zaridi podle sveho gusta :).

    superkarma: 0 28.05.2005, 00:22:52
  28. avatar
    [3] Olynth [*]

    NiKina: já zvládla obě děti bez pomoci babiček (i manžela)a dneska mi je jasné, že i u tohodle to bude jen a jen na nás (manžela už mám jiného ). A přesně jak píšeš - příbuzní sice přijedou pomoci, ale asi sotva si půjdeš lednout a dospat deficit. To už raději uspat a zalézt také do postele.

    superkarma: 0 28.05.2005, 00:13:50
  29. avatar
    [2] Blueberry [*]

    Mas pravdu, ja jsem si pozvala sestru (do Kanady) a myslela jsem, ze mi nejak pomuze, ale ona jenom courala po obchodech a nakupovala, pak byla "unavena" a musela spat, takze ja jsem se starala nejen o novorozene, ale i o ni, protoze anglicky nekvakla ani slovo.

    superkarma: 0 28.05.2005, 00:12:47
  30. avatar
    [1] Suzanne [*]

    Počkej, ty to tady schytáš

    Normální je to, co vyhovuje dané rodině v dané situaci. Co se mě týče, všichni se můžou urážet jak chtějí, je mi to šumafuk. Mně osobně vyhovuje pomoc, o kterou sama požádám, cokoli je navíc (i když dobře míněno), leze mi na nervy. Takže stěhování kohokoli domů -

    superkarma: 0 28.05.2005, 00:10:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme