S odstupem času přicházím na to, které Vánoce byly ty nejhezčí. Byly to zřejmě ty maminčiny.

Když jsem 1967 dokončila školu a začala si vydělávat, moc jsem přemýšlela o tom, co nakoupit rodičům za své první výplaty pod stromeček. Tatínek byl vášnivý rybář, tak mohl očekávat naviják.
Maminka byla vždycky skromná a neměla ani hodinky. Vždy mi ukazovala takové staré, zlaté na řetízku, které zdědila po své již nežijící mamince.

Rozhodla jsem se, že jí koupím pěkné hodinky. Tak se stalo. Po večeři jsme rozbalovali dárky. Byla jsem napjatá na reakci rodičů. Byly to dárky za moje první peníze a já měla užasnout radost, že konečně mohu obdarovávat a ne jenom brát.

Tatínek rozbalil naviják, začal se v něm vrtat a nijak to nekomentoval. Maminka, když objevila hodinky, tak se rozbrečela dojetím. Samozřejmě u toho měla ty řeči „Tos neměla, je to drahé,“ apod. Viděla jsem na ní, že je šťastná.

Moje hodinky nosila pouze do společnosti a k lékaři. Dodnes, když k ní přijedu, tak mi s pýchou ukazuje 40 let staré hodinky, které opatruje a stále jí jdou. Mamince je 83 roků.

Vidím, že to byly moje nejhezčí Vánoce, které opravdu potěšily mého nejbližšího, milovaného člověka. A mě také.
 
Přeji všem hezké Vánoce, milou pohodu a krásné dárky.
Pastel.ka

Dobrý den,
tak to je opravdu krásný příběh. Udělal mi velkou radost, skoro takovou jako ty hodinky tenkrát.:) Mamince přeji hodně zdraví a vám ostatně taky (připisuji 30 bodů!).

Také mi napište na adresu redakce@zena-in.cz!

 

Reklama