Děti se na „babincích“ řešily vždycky. Jen témata se s jejich věkem poněkud mění. Dříve to byly poznámky v žákajdách, dnes jsou to třeba peníze. „Ten můj kluk neudrží korunu!“ stěžuje si Ivana.

money

Kolikrát já už slyšela větu: „Mami, nemohla bys mě založit?“ Nebo: „Maminečko, nemohla bys mi půjčit?“ pitvoří se lísavým hlasem, když napodobuje svého synáčka. „Už zase? Nedávno jsem ti půjčila dva tisíce na legitku a ještě jsem je neviděla. Jestlipak sis ji alespoň koupil?“ „Jo,“ zabručel. Ale dost  nepřesvědčivě.“

Nevím, co s těmi penězi vlastně dělá. Tu je to stovka, tam tři, a pak se dozvím, že si půjčuje ještě od sestry.

A to chodí na brigádu, kde si údajně vydělá i deset tisíc měsíčně. Jenomže poslední dobou jim prý moc neplatí. Nebo mi lže a peníze rozfofruje dřív, než stačí splatit dluhy. Když chci, aby si našel něco jiného, argumentuje tím, že tahle brigáda je pro něj zároveň praxí. Studuje grafickou školu a vypomáhá v nějaké reklamce.

Vůbec si s ním nevím rady. Místo aby si něco ušetřil, tak ho ještě musím dotovat.

Tuhle jsem si všimla, že má zase nový mobil. Když jsem na něj „udeřila“, řekl, že ho koupil za „babku“ od kamaráda. Mám si zjišťovat, od jakého kamaráda a za kolik? Není to trochu nedůstojné? Už je mu devatenáct a nechci mu dělat generála.

Ale na druhou stranu mě štve, že neumí udržet korunu.

Jsem na ně sama a peněz nemám nazbyt. Asi jsem si ho moc rozmazlila a dcera mi to (právem) vyčítá. Má pocit, že „mazánkovi“ všechno projde, zatímco na ni jsem byla vždycky přísná. Teď vidím, že se mi to vymstilo. Jenomže není trochu pozdě s tím něco dělat? Co byste mi poradily, holky?


Podobný problém jsem řešila také. Dokud žije s tebou a ty ho živíš, měl by dodržovat pravidla, která určuješ ty. Ale musíš být důsledná. Dokud ti nesplatí, co si půjčil, neměla by ses nechat „ukecat“ a nepusť ani chlup.

Reklama