Dnešní den budeme věnovat ráčkování a jiným vadám řeči. Jestli si říkáte, proč zrovna tohle téma, vězte, že v tom není nic složitého. Dneska má totiž svátek Řehoř. A já jsem si na něco vzpomněla.

K tomu se ale dostaneme později, nejdřív vás chci trochu uvést do rodinné historie. Shodou okolností se na Řehoře seznámili mí rodiče... Když jsem se měla narodit, mamka samozřejmě přemýšlela o jménech. Protože jsme se jmenovali Dvořákovi, nechtěla, aby v křestním jméně bylo další písmenko Ř, co kdybych ho neuměla? Takže mi dala jméno Lucie. A co se nestalo: mluvila jsem už v roce, ale písmenko L jsem říkala špatně až do tří let! Naštěstí jsem se to nakonec naučila...

R

Podobně jsem přemýšlela já, když se měly narodit děti. V příjmení už jsem žádné R ani Ř neměla, takže jsem se nemusela až tak omezovat. I proto jsme dali dceři jméno Marie, po našich babičkách. Maruška se naučila mluvit správně docela brzy, už ve třech letech říkala všechna písmenka a na logopedii jsme tedy nemuseli.

Tohle slovo neřeknu!

Se jménem Vojtěch v tomhle směru žádný problém nebyl. Ten nastal až později, když tříletý Vojta odmítal říkat R, přestože ho několikrát řekl, jen byl asi líný ho používat. A tak jsme vyrazili na logopedii. Musím říct, že jsme nevybrali správně, na poliklinice v Berouně byla poradna, kde sloužila taková nepříjemná sestra, která měla s Vojtou všechno procvičovat. A tady se dostávám zpátky k tomu Řehořovi. Paní na logopedii chtěla nejdřív vyzkoušet, co všechno Vojta umí a jak celkově mluví. Docela pěkně opakoval, než se dostalo na slovo Řehoř. „Tohle slovo se mi nelíbí, to říkat nebudu,“ prohlásil tříletý prcek. Dodneška nechápu, co ho to popadlo, písmenko Ř uměl hezky. Ani paní s ním nic nezmohla, prostě to neřekl. Z jiných slov ale usoudila, že Ř umí, takže je nutné procvičovat jen R. Dala nám nějaké cvičení, básničky a rady, co máme doma dělat.

Vojta se té paní na logopedii regulérně bál, a je pravda, že byla opravdu nepříjemná a s dětmi to vůbec neuměla. Místo pochval mu vždycky říkala, co všechno dělá špatně, navíc i vzhledově myslím působila na děti negativně. Domlouvala jsem Vojtovi, že tam chodit musíme, aby se naučil správně mluvit. „A když se to naučím, tak už tam chodit nebudu?“ vyzvídal na mně, než jsem mu to po dalších dvou návštěvách potvrdila. A jednou ráno přišel do kuchyně a prohlásil s krásným zvučným R: „Mami, už tam nemusíme, už to R umím.“ A tak jsme „za tou zlou paní“ už nešli...

Ne každý se ale jako dítě naučí správně vyslovovat všechna písmenka, určitě to ze svého okolí znáte. A jestli máte nějaké zkušenosti a historky o ráčkování a dalších vadách řeči, napište mi o tom!

Tématem dnešního dne je: Ráčkování a jiné vady řeči

  • Máte nějaké zkušenosti s vadami řeči?
  • Chodily jste vy nebo vaše děti na logopedii?
  • Pobavilo vás něco v souvislosti s tímto tématem?
  • Vymýšleli jste jména pro děti, aby tam nebylo R a Ř?

Prosím, napište mi o tom! Jedna ze čtenářek za svůj příspěvek získá balíček, kde je: kniha Byla jsem svědkyní vraždy ze cti (N. Apfeldová), diář Albi a francouzská manikúra od AVONU. Příspěvky posílejte dnes nejpozději do 14.30 hodin na e-mailovou adresu níže. Ještě upozornění - pokud byste poslala fotku, musí jít (kvůli autorským právům) o vaši fotku a jejím zasláním dáváte redakci souhlas k jejímu bezplatnému uveřejnění v tomto tématu.

racko

Reklama