U nás se dětský den doma nějak extra neslaví. Tedy ten oficiální. Máme totiž svůj vlastní dětský den.
Začalo to kdysi dávno a na svědomí to má vlastně manželův tatínek.
Sluníčko svítilo a tak vzal kloučka na výlet do Třeboně. Byla to náhrada za oficiální dětský den, který kluk promarodil. Jeli si zarybařit, nakrmit kachny, koupit si zmrzku. A navečer se šli projít na hráz rybníka. Z té doby máme jednu jedinou fotku. Léty ztmavla, ale i tak pro nás má velkou cenu.
Když se nám pak narodila naše první dcera (zrovínka v červnu :o), tak náš první výlet s ní, byl právě do Třeboně na hráz rybníka. Na hrázi tak stál opět ten kluk, ale už ho nikdo nedržel v náručí. Tentokrát to byl on, kdo ve svém náručí držel „poklad“ – naší malou.
Od té doby rok co rok jezdíme každý červen na stejné místo a je to vlastně takový dětský den pro všechny. Dnes už nás tam jezdí pět a ohromně si to užíváme.
Šárka
Moja milá Šárka,
Nový komentář
Komentáře
Sarkaa"hihi, to jsi asi na patem miste, spis bych se potrebovala zbavit takovych tech kramu a pod., predevcirem jsem alespon probrala satnik a kupu toho vyradila (aby se tam veslo to nove
), pak tu mam krabice s "vhodnymi darky", stare casaky a tak
Sarkaa: prave se dobijim redkvickama a pak vecer padnu zbita do postele, mam gruntovaci den, posoupla jsem skrine, vyprala...chtela jsem vyhodit starsi casaky,ale nemam na to silu
je to moc pekne
a ted bych potrebovala neco na povzbuzeni, dolit energii...
Hezká tradice. To stojí za to udržovat. Jednou tam budou stát další generace.
Pěkné
.