Jak už to tak bohužel bývá, z poklidného bytí nás občas vytrhnout i nějací ti záškodníci, to by vlastně ani jinak nešlo. Ne jinak tomu je momentálně u nás, v bytovém domě nedaleko Prokopského údolí. Před nedávnem se u nás totiž vyskytli tvorové, kteří všem lezou (nejen) krkem…

 

„V pondělí k nám přijdou mimo dělníků i deratizátoři a budou dělat dezinsekci, máme tu totiž rusy!“ dozvěděla jsem se o víkendu ve chvíli, když jsem kolem našeho bytu míjela hlouček živě konverzujících osob. „Cože, co máme doma?“ zeptala jsem se vyjeveně, jelikož jsem si nebyla jistá, zda správně chápu vyřčenou terminologii a potřebovala jsem se ujistit. „Vy nemáte v bytě ty ohavný malý zvířata?“ zeptala se mě nechápavě jedna z žen a já jsem si to ihned namířila do bytu, abych zjistila, jestli svůj domácí krb nesdílím náhodou ještě mimo přítele i s někým jiným.

ddd

Upřímně jsem na ně byla zvědavá, jelikož jsem rusa domácího nikdy nejspíš neviděla. Jo, poměrně se mi ulevilo, když jsem zjistila, že vzduch je takzvaně čistý, ale nějak pořád stále tajně doufám, že je dnes zahlédnu a odškrtnu si kolonku ve svém diáři s názvem ZAŽÍT, VIDĚT, UVĚŘIT :)

A tak od časných ranních hodin v doprovodu ženských výkřiků „fůj rus, já se bojím,“ všichni čekáme, až nás těchto malých záškodníků definitivně pozvaní pánové zbaví…

A kdo momentálně škodí vám, ženy-in? Také nějací zástupci hmyzí říše nebo snad někdo jiný?

Reklama