.

Máme devět dětí – příběh profesionální maminky

Vztahy

Máme devět dětí – příběh profesionální maminky

Do našeho mateřského centra ji přivedla kamarádka, která je sama maminkou vlastní, tříleté dcerky a několikaměsíčního chlapečka v předadopční péči. S manželem plánují rozšířit rodinu o další dvě děti, kterých se hodlají ujmout jako jejich pěstouni. Na moji otázku, jestli už nechtějí další vlastní dítko, mi s úsměvem odpověděla, že už si to vyzkoušeli a teď chtějí dát šanci na normální život těm už narozeným… . Ale zpět k paní D., která nám vyprávěla svůj příběh.

Čekala jsem nějakou „šedou myšku“, boubelku pobíhající v zástěře, která svůj život zasvětila péči o jiné. Takovou tu spasitelku, snad mi rozumíte. Přišla energická, drobná, štíhlá žena, hezky nalíčená s moderním sestřihem vlasů. Při vyprávění se jí často zalívaly oči slzami. A po pravdě řečeno nám, které jsme ji poslouchaly, také.

Jak se z úplně normální ženské stane profesionální pěstounka? Nikdy to neplánovala, nikdy netoužila „zachraňovat svět“. Kdyby mohla mít vlastní, biologické děti, zřejmě by se její život odehrával úplně jinak. A na světě by možná bylo o devět opuštěných a smutných dušiček víc…

Po 3 letech snažení o miminko si paní a pan D. podali svou první žádost o adopci. Úspěšně propluli úskalím psychologických testů a zkoumání a dalších 5 let jen čekali. Bylo krátce před Vánocemi, když se jim splnil sen – stali se rodiči. Domů si z kojeneckého ústavu přivezli roční holčičku. Do dvou let pořídili dcerce sestru. Přestože šlo o nalezence, kterého jeho biologická máma položila na schodiště kojeneckého ústavu, neměli to manželé D. s adopcí jednoduché. Obvykle totiž soud povolí rodině adoptovat pouze první dítě, ostatní jdou jen do pěstounské péče.

Život paní D. pak probíhal několik let zcela obyčejně. Byli čtyřčlenná rodina žijící v třípokojovém bytě. A pak se jednoho dne doma začalo opět mluvit o miminku. Holky si mrňouska moc přály a manželé D. zatoužili po potomkovi mužského pohlaví. Sociální pracovníci jim chlapečka skutečně nabídli, ale šestiletého. Tehdy paní D. zaváhala. Chlapec se jí zdál příliš starý. Nejprve nabídku odmítla, ale potom se začalo ozývat svědomí.
Co když je to hošíkova poslední šance na normální dětství?
Myšlenkové pochody pana D. probíhaly úplně stejně. Nebylo zbytí.
O víkendu jeli na návštěvu do dětského domova.
A to i přesto, že psychologický posudek Pepíčka vyzníval tak, že se paní D. domnívala, že se chlapec asi sám nedokáže ani najíst.
Jistou naději skýtal pouze dovětek k posudku napsaný ředitelem dětského domova.
Zněl: „Nevěřte tomu.

Problémové dítě se nakonec ukázalo jako velice hodný, leč zakřiknutý chlapec. (Dnes je Pepíkovi 10 let a na vysvědčení měl samé jedničky…)
Představa sladkého miminka však paní D. zcela neopustila. Vzala tedy telefon a zavolala do kojeneckého ústavu, že její zájem o miminko převzetím Pepíka do péče nekončí, že žádost nadále ponechává. A obratem dostala nabídku přijet se podívat na půlroční holčičku. Všechno šlo velice rychle, protože rodiče maličké jsou jiného etnika.

A tak měli pan a paní D. čtyři děti. Na třípokojový byt to bylo až až. Jenže…

Při soudním projednávání pěstounské péče jejich nejnovější dcerušky pronesl pan D. větu, která manželé D. nakonec nasměrovala tam, kde jsou dnes. Řekl prý, že kdyby byly větší prostory k bydlení, bylo by u nich doma dětí víc… . A sociální pracovníci začali jednat. Netrvalo dlouho a rodina D. se stěhovala do rodinného domku, který dostali od „města“. A začaly přibývat nové děti – šestiletý chlapeček narozený s alkoholovým syndromem, tříletý Jirka, jehož porodila mentálně postižená chovankyně ústavu neznámo komu, další dvě miminka.

Nejvíce problémů, zejména od úřadů, si asi manželé D. vytrpěli, když se rozhodli převzít do péče čtrnáctiletou Karlu. Všichni jim to rozmlouvali. Děvče bylo psychologem označeno za nepřevychovatelné. Užívalo léky na zklidnění, bylo stále pouze v šesté třídě ZŠ. Právě šestou třídou měla Karla ukončit své vzdělání. Měla toho hodně za sebou, ať už to, čeho se na ní dopustili jiní (včetně sexuálního zneužívání), tak i vlastních průšvihů. Paní D. jí přesto dala šanci a tříměsíční „zkušební dobu“.
Karla nezklamala, i když to s ní nebylo lehké. Trpěla poruchou sebepoškozování, anorexií. Měla problémy začlenit se nejen do rodiny, ale i do školy. Nakonec se snad se vším srovnala. Základní vzdělání ukončila devátou třídou. Dnes se učí za cukrářku a po vyučení se hodlá přihlásit k maturitnímu studiu. Medikamenty už dávno k životu nepotřebuje.

V rodinném domku manželů D. je dnes tedy devět dětí. Paní D. je profesionální mámou. Pobírá od městského úřadu plat, má pomocnici v domácnosti (rovněž placenou „městem“). Rodina D. má devítimístné auto, jezdí na výlety, na dovolené. Ekonomicky to zvládají relativně dobře, jejich svěřenci dostávají měsíčně dvojnásobek životního minima + dětské přídavky. Takže ty dva bochníky chleba a 40 rohlíků denně prý není problém koupit. :-))))

Tolik dosavadní příběh Ženy s velkým Ž. Ženy, která si ono velké písmeno opravdu zaslouží. Přeji jí z celého srdce, ať má ze svých dětí co nejvíce radosti, a smekám pomyslný klobouk hluboko k zemi.  

       
   
31.10.2003 - Láska a vztahy - autor: Lora

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [182] Helča [*]

    superkarma: 0 04.11.2003, 13:01:40
  2. avatar
    [180] Andula [*]

    kaataa: tak jit by to melo, otazkou je, proc to chces udelat a co od toho cekas.

    superkarma: 0 04.11.2003, 00:40:15
  3. avatar
    [179] Gumídek [*]

    Paní D. já Vám a přeju hodně síly do života.

    superkarma: 0 03.11.2003, 21:34:42
  4. [177] Kukačka [*]

    Nedokážu si to vůbec představit.Chodím sice do práce,ale vím,kolik je starostí kolem dvou dětí.Takovéto rodiny velice obdivuji a přeji jim,aby s těmito dětmi měli jen radosti a když starosti,tak jen ty méně závažné.

    superkarma: 0 03.11.2003, 12:20:40
  5. [176] helip [*]

    9 dětí, to musí být opravdu záhul, ale proč ne, když nemusí chodit do práce.

    superkarma: 0 03.11.2003, 08:44:16
  6. avatar
    [174] Landriel [*]

    Andula: asi nemají o víkendu připojení.

    superkarma: 0 02.11.2003, 20:01:50
  7. avatar
    [173] šája [*]

    Eva_Fl: Andula: Tak je mi to konečně jasný Tak na trpaslíky

    superkarma: 0 02.11.2003, 19:56:58
  8. avatar
    [172] Andula [*]

    Eva_Fl: ti jsou jasní, trojitý Šmudla jak vyšitý! Ale dneska se nějak stáhli, ne?

    superkarma: 0 02.11.2003, 19:30:52
  9. [171] tventula [*]

    Opravdu klobouk dolů Smekám před paní D. Já mám někdy pocit,že nezvládám svoje 2 puberťáky natož 9 dětí.

    superkarma: 0 02.11.2003, 18:40:44
  10. avatar
    [169] Eva_CZ [*]

    Andula: trpaslici v realu :

    31.10. 2003 - Kaťulka.Š (Odpovědět) (Poslat vzkaz)
    Do Indie? Proč ne? Dobrý nápad!


    8. 31.10. 2003 - Draha.Š (Odpovědět) (Poslat vzkaz)
    To já bych jela. Už jen vidět ty jejich nádherné památky by mi za to stálo. Jen na to mít ty peníze.


    7. 31.10. 2003 - HábovaVěrka (Odpovědět) (Poslat vzkaz)
    Mě Indie rozhodně neláká. Je to sice exotika, ale té špíny a chudoby všude.


    superkarma: 0 02.11.2003, 12:55:12
  11. avatar
    [168] Andula [*]

    Eva_Fl: hele, a pochopila jsem vubec tvoji myslenku spravne?

    superkarma: 0 02.11.2003, 11:55:21
  12. avatar
    [167] Eva_CZ [*]

    Andula:

    Ale vysvetlovala jsi je moc pekne!

    superkarma: 0 02.11.2003, 11:41:01
  13. avatar
    [164] Andula [*]

    Eva_Fl: no toje dost, ze jsi prisla vysvetlit trpasliky Uz jsem se bala, ze mi to zustane na triku

    superkarma: 0 02.11.2003, 09:38:51
  14. avatar
    [161] Eva_CZ [*]

    katrinka:
    v ramci souteze se nekteri jedinci prihlasili pod nekolika nicky najednou a tim dali sami sobe po 1000 bodech.
    Protoze 1000 bodu je za kazdou osobu privlecenou na Zenu-In.
    Protoze ty prihlasene osoby musi mit taky neco naklikano, POSEDLIK se prihlasi postupne za vsechny a napise nejaky nesmysl, jen aby vyvinul aktivitu.
    A tobe se omlouvam, myslela jsem, ze jsi jedna z nich.

    superkarma: 0 02.11.2003, 00:55:12
  15. avatar
    [160] Andula [*]

    katrinka: tobě taky. Ono to tady většinou více žije třeba ve všední den odpoledne nebo k večeru.

    superkarma: 0 01.11.2003, 22:33:51
  16. avatar
    [158] Andula [*]

    katrinka: asi to bylo mysleno tak, ze ty nicky jsou nejhorsi a strasne rychle se mnozej...
    Je otrava, kdyz uprostred diskuse, ktra normalne plyne, lidi na sebe reaguji, najednou najdes hned po sobe tri nesmyslny vykriky.

    superkarma: 0 01.11.2003, 22:09:37
  17. avatar
    [156] Andula [*]

    katrinka: hláška o trpaslících je z jednoho filmu, je tam cosi jako "A nejhorší jsou trapaslíci. Všude vlezou a strašně rychle se množej."
    A tady to zaznělo jako narážka na to, že se tady v poslední době objevili lidé s podivnými nicky, kteří reagují vždycky po dvojicích nebo trojicích a většinou dost nesmyslně.

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:59:53
  18. avatar
    [154] Andula [*]

    katrinka: tak to je jiná, ona to dost možná nemyslela přímo na tebe, jen se to svezlo s vlnou těch trpaslíků

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:39:20
  19. avatar
    [152] Andula [*]

    šája: dobrou, naši běsíci už naštěstí z nočních směn vyrostly, jen ten mladší se vždycky nějak přikrade, protože ráno co ráno leží vedle mě.

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:31:56
  20. avatar
    [151] šája [*]

    Andula: Jak já ti rozumím . Asi si už půjdu lehnou, čeká mě další noční směna u mých drobečků... Dobrou

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:26:42
  21. avatar
    [150] Andula [*]

    šája: duševní trapaslíci
    Ale jinak, já jsem si kdysi říkala, čtyři děti, klidně, proč ne?
    Ale to moje první těžce hyperaktivní mě dost vyléčilo

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:18:57
  22. avatar
    [149] šája [*]

    Andula: Ne, spíš, že ženské, které nechtějí víc dětí nebo se na ně necítí, jsou pro ni trpaslíci (tak nějak duševně)

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:12:21
  23. avatar
    [148] Andula [*]

    šája: myslela sis, že nazývá adoptované děti trapslíky?

    superkarma: 0 01.11.2003, 21:04:33
  24. avatar
    [147] šája [*]

    Andula: Dík za vysvětlení, to mi tam vážně moc nesedělo

    superkarma: 0 01.11.2003, 20:58:12
  25. avatar
    [146] Andula [*]

    šája: jen letmo - Evina poznámka o trpaslících nebyl k adopcím, ale k nickům, které se tady objevují v posledních dnech po trojicích, aniž by něco kloudného řekly...

    superkarma: 0 01.11.2003, 20:45:12
  26. avatar
    [145] šája [*]

    Dalo mi docela fušku prolítnout všechy reakce, to jen svědčí o tom, že problém adopce a pěstounské péče není jednoduchý. Anonym je samozřejmě "úžasný", reakci Evy o trpaslících moc nerozumím...Někdo se cítí na jedno dítě, někdo na celou jedenáctku...Je to každého věc. Podle mě zaslouží obdiv a uznání každá máma, která se plně a s láskou stará o dítě, zvlášť o cizí. Táta je z osmi dětí, máma ze tří, rodina se nevejde do autobusu , ale já sama mám děti dvě a stačí...Měla bych strach, že se o víc nedokážu postarat, hlavně finančně. Držím palce všem, kdo se pouští do dobrodružství zvané adopce a pěstounská péče.

    superkarma: 0 01.11.2003, 20:40:09
  27. avatar
    [143] Andula [*]

    Zuzka: ale ona pěstounská rodina je něco jiného, než běžná rodina s vcíe dětmi, přinejmenším občas.
    Třeba proto, že má z 9 dětí tři postižené na další obtížně zvladatelné.

    superkarma: 0 01.11.2003, 19:13:11
  28. avatar
    [142] Landriel [*]

    Zuzka: to samé ale můžeš říct i o rodině, která není pěstounská, ale má tolik dětí. Nemyslím si, že je potřeba někde hlásat, že moje rodina je nebo není pěstounská, co je komu po tom, jestli jsem nebo nejsem biologické dítě svých rodičů? Láska je to, co se počítá, ne? A být na místě té rodiny, bylo by mi úplně jedno, jak se společnost dívá na to, kolik nás je - to je přece naše volba a ne volba té společnosti, ať už jsou to děti moje nebo adoptované.

    superkarma: 0 01.11.2003, 19:08:40

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [140] Andula [*]

    Ťapina: mně se na tom líbí třeba to, že když já jsem na ně naštvaná, tak oni se mohou navzájem utěšovat. A já nemám takové ty výčitky, že jsem až tak hrozná matka. No, pravda, mám je stejně.

    superkarma: 0 01.11.2003, 18:37:30
  2. avatar
    [138] Ťapina [*]

    Landriel: To rozhodně, netvrdím, že ne. Ale jiný je vztah dítěte k rodičům a jiný mezi sourozenci a obojí si vyzkoušet v rodině je jednoznačná výhoda.

    superkarma: 0 01.11.2003, 17:34:28
  3. avatar
    [137] Landriel [*]

    Ťapina: ale určitě i ta s tím jedním mu dá víc, než kojenecký ústav nebo dětský domov.

    superkarma: 0 01.11.2003, 17:33:08
  4. avatar
    [136] Andula [*]

    Ťapina: já nemylsím, že nutně víc, protože to pak vypadá, že když má někdo jedno nebo dvě děti, dá jim nutně málo, ale jistě se tam mohou naučit například spoustě sociálních dovedností, které jinak umět nebudou.

    superkarma: 0 01.11.2003, 17:31:43
  5. avatar
    [135] Andula [*]

    Rodiče manžela mé kamarádky adopotovali dvě Romky, ově už jsou skoro doěpslé - jedna je super, s druhou jsou problémy... Jistě, Romové mají v genech leccos jiného, ale taky to nemusí platit 100 %.

    superkarma: 0 01.11.2003, 17:27:46
  6. avatar
    [134] Ťapina [*]

    Landriel: Já si dokonce myslím, že rodina s více dětmi dá těm dětem víc, než rodina s jedním.

    superkarma: 0 01.11.2003, 17:24:56
  7. avatar
    [132] Landriel [*]

    Zuzka: to jistě ano, na druhou stranu, od určitého věku už děti dohled a pomoc se školní přípravou nepotřebují, pokud navíc nemají nějaký handicap. Takže pokud mají 9 dětí různého věku, nejspíš nemusí dohlížet na všechny a naopak ty starší mohou pomoci těm menším v rámci výchovy k zodpovědnosti a péče o sebe i druhé. (jasně, že to pak ještě zkontrolují rodiče, ale už to nezabere tolik práce). A pořád si myslím, že vyrůst v takovéhle rodině těm dětem dá do života mnohem víc, než v dětském domově, ať už se týče lásky, péče nebo jiných dovedností. Nebo si myslíš, že v dětském domově vychovatelky nějak extra dohlížejí na děti, mazlí se s nimi a nějak je vzdělávají ještě mimo školu? Já se bojím, že ne. Proto mi takovéhle rodiny a vesničky sos připadají jako lepší alternativa a stát by to měl podporovat, ne cpát peníze do zkrachovalých bank a podobně.

    superkarma: 0 01.11.2003, 17:10:55
  8. [129] zindule [*]

    Zaslouží uznání.

    superkarma: 0 01.11.2003, 15:27:58
  9. avatar
    [128] Landriel [*]

    Zuzka: ale problém romů se přece netýká jenom dětí z dětských domovů nebo pěstounských rodin. Tím chci říct, že zrovna u nich asi problém se začleněním nebude způsoben tím, že vyrostly v pěstounské rodině, na to se přece při pohovoru nikdo neptá. Jinak tam, co jsem pracovala, zaměstnávají i ukrajinky, šéfovi je jedno, jaké jsou národnosti, když dobře pracují.

    superkarma: 0 01.11.2003, 15:19:39
  10. avatar
    [126] Andula [*]

    werka: moje kamarádka se angažuje v jedné organizaci, která pomáhá dětem z DD op dovršení dospělosti zapojit se do běžného života a líčila to přesně, jak ty - že oni čekali, že děri dejme tomu nebduou umět jednat na úřadech. Ale ony si myslely, že třeba ten čaj se vaří rovnou sladký. Nebo že řízky s eobalují v nějakém speciálním těstě - ony prostě nikdy neviděly nikoho, jak vaří.

    superkarma: 0 01.11.2003, 14:11:13
  11. avatar
    [124] Kájina [*]

    paaaaaaaaaani tak pred rodici taky poradne smekam... je to nadhera...tak at se jim dari

    superkarma: 0 01.11.2003, 13:44:50
  12. avatar
    [123] werka [*]

    Lora: Souhlas - možná, že menší pěstounské rodiny by byly lepší (hlavně kvůli pomoci dětem při začátcích samostatného života), ale furt je lepší velká rodina než DD (a lepší DD rodinného typu než kalsický velký DD). Rodiny poskytuje přece jen určitou stabilitu vztahů, kterou jinak podle mého děti v DD postrádají nejvíc (v úterý jedna teta, ve středu jiná teta ...) a taky modely budoucího praktického chování (jak to tom psala tuším Zuzka) - v DD totiž žádné dítě nezjistí, že se platí nájem, že na dovolenou se šetří, některých ani ne to, že čas se sladí cukrem ... , že když je máma nemocná, tak si sotatní musí rozdělit její práce v domácnosti a spoustu dalších blbostí, které nás, co žijeme normálně ani nenapadnou ...

    superkarma: 0 01.11.2003, 13:42:17
  13. avatar
    [122] Andula [*]

    Lora: trochu to zlehčím, ale ne moc neboj.
    Jedna paní, která má osm dětí, říkala na otázku, jak to proboha zvládá se o ně starat, že to jde samospádem.
    A že třeba umýt a nahnat do opstele dvě děti pro ní bylo těžší, než těch osm.

    superkarma: 0 01.11.2003, 13:39:29
  14. avatar
    [121] Eva_CZ [*]

    katrinka: sama jsi trpaslik!
    Jste vsude.......

    superkarma: 0 01.11.2003, 13:28:36
  15. avatar
    [119] Andula [*]

    Eva_Fl: tak tak, moji kamaradky bracha je takove "vymknute" dite - ona je naprostovpohode, on je vicemene asocial jdouci z prusvihu do prusvihu. Jak to? Asi geny, coz?

    superkarma: 0 01.11.2003, 13:20:41
  16. avatar
    [118] Andula [*]

    katrinka: protoze se desne rychle mnozej

    superkarma: 0 01.11.2003, 13:18:43
  17. avatar
    [116] Eva_CZ [*]

    Dalsi trpaslici : Milca, Irena, Gabuc.....
    Aby ses z toho nezcvokla, magore!

    Tapina - souhlas!

    Osobne znam par lidi, ktere si jejich rodice vzali z DD. Jeden ,,kluk" ( je mu asi 38 let ) tady ma ohromnou stavebni firmu, zacinal uplne od piky a dnes vytvoril pracovni prilezitost pro asi 20 lidi, ma rodinu, jeho chlapec studuje - a pritom ma za sebou velice smutnou zkusenost, jenze dostal SANCI!

    Druhy se mnou kdysi pracoval - absolvent matfyzu, uzasny clovek, skromny a mily - taky dostal SANCI...

    A z nejblizsiho okoli - uz jsem to sem psala : jedna Americanka si adoptovala dite s velkym postizenim ( m.j. tezkym rozstepem patra ) z Ruska. Jenze pani kratce po adopci zemrela - a kluka cekala jeste rada dalsich operaci - a najednou hrozilo, ze skonci v mistnim detskem domove....
    Ale nestalo se, adoptovala ho jina rodina, na chlapci dnes neni zadne zjevne poskozeni poznat, kluk ktery v Rusku umiral, je plny energie, zivota, je STASTNY! Dostal velkou sanci a ja ty lidi obdivuju, smekam pred nimi.


    ANO, je mozne ze nektere adoptovane deti se diky genum ( nebo tezke zivotni zkusenosti a velke prozite bolesti ) ,,vymknou".

    KDE mate jistotu, ze se vam ,,nevymkne" vlastni dite?

    superkarma: 0 01.11.2003, 11:43:41
  18. avatar
    [115] Andula [*]

    Katka: moje kamarádka má pět dětí, všechny vlastní. Jasně, že se jim jednotlivě nemůže věnovat tak, jako může matka jedináčka, ale ta rodina je moc fajn, mají se rádi a děti spoustu věc získají i tím, že mají sourozence, kteří se jim věnují atd.

    superkarma: 0 01.11.2003, 11:35:28
  19. avatar
    [114] Ťapina [*]

    Dřív nebyly rodiny s devíti dětmi nic neobvyklého a taky fungovaly, jde o ten rodinný model a ten tam je.

    superkarma: 0 01.11.2003, 11:14:18
  20. avatar
    [107] Landriel [*]

    Zuzka: zletilé děti by se přece o sebe měly umět postarat, proč každý předpokládá, že si nedokážou najít práci a začlenit se do normálního života?

    superkarma: 0 01.11.2003, 08:36:30
  21. avatar
    [105] koule [*]

    Krasa

    superkarma: 0 31.10.2003, 21:59:22
  22. [104] Marie Hrazdilova [*]

    Taky já smekám klobouk pře takovou Ženou. Je obdivuhodná. Já bych na to asi neměla nervy.

    superkarma: 0 31.10.2003, 21:38:11
  23. avatar
    [102] elfos [*]


    Je bezva, že jsou i takoví lidé ... dělají ze světa zas o kus hezčí místo

    superkarma: 0 31.10.2003, 20:30:22
  24. avatar
    [101] Andula [*]

    HRenatka: ale děti z DD jsou d¨chudá ci do jisté míry pro to, že DD neměly moc lidskou tvář a to se doufám mění, ne?

    superkarma: 0 31.10.2003, 19:55:29
  25. avatar
    [100] Andula [*]

    Eva_Fl: za by Tvrdaska 3 x jinak?

    superkarma: 0 31.10.2003, 19:54:12
  26. avatar
    [98] ZuKo [*]

    Eva_Fl:

    superkarma: 0 31.10.2003, 18:13:54
  27. avatar
    [97] Eva_CZ [*]

    Katulka S, Draha S, Habova - se clovece utukas!
    Ze se ti ty baby nepletou!
    Mas to jak radu trpasliku - panove, co jsou lidi ochotni podstupovat pro kdejakou stupiditu!

    superkarma: 0 31.10.2003, 18:10:44
  28. avatar
    [92] Ivanka [*]

    Jarunka: Moje mamča je z devíti dětí. myslím si, že moc mateřské lásky taky nedostali, ale ani nebyli nijak "citově zanedbaní". Je super mít takovou velkou rodinu, i teď pro nás děti a naše děti.
    O prádzninách jsme měli takový společný víkedn pod stanem. bylo nás tam 32, a všechno jen rodina. Bylo to děsně fajn.
    Ne vždycky v životě všechno klape tak jak má, a když má člověk velkou rodinu, která drží při sobě, má se vždycky o koho opřít a i naopak má ses kým dělit o svoje radosti. Mám svou velkou rodinu moooooc ráda

    superkarma: 0 31.10.2003, 15:05:26
  29. avatar
    [91] Ivanka [*]

    Manželé D. mají můj neskonalí obdiv! Jen málokteří lidé tohle dokážou!

    superkarma: 0 31.10.2003, 14:59:40
  30. avatar
    [90] femme [*]

    Moje bývalá kolegyně přišla tragicky o svého malého syna a tak si zažádala adopci, a protože hodně pospíchala, "dostala" z děcáku malého, tehdy tříletého cikána. Bylo to hrozně roztomilé a hodně dítě, ale jen do puberty. Pak ji několikrát okradl, kradl i jinde, přivedl do jiného stavu nezletilou holku, honila ho policie a ona? Jí zbyly akorát oči pro pláč!

    superkarma: 0 31.10.2003, 14:44:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme