přiznává naše čtenářka s nickem Slavuska. Psaní jí prý nikdo nešlo, tudíž nebavilo a je tedy vděčná za PC.A ve škole by děti krasopisem nemučila, raději by zavedla předmět „finanční gramotnost“, z toho si alespoň odnesou něco do bodoucna. 

Zdravím všechny čtenářky.  Hned v úvodu se přiznám, že můj rukopis je hrozný, doslova škrábu jak kocour. Když jsem ještě chodila do školy, nezřídka jsem byla den po písemce pozvaná do kabinetu, abych odpovědi paní učitelce přelouskala. Asi i díky tomu mě psaní nebaví, ani mě nikdy nebavilo, takže jsem ráda, že už mě k ručnímu psaní nikdo nenutí, přeci jenom, na klávesnici se píše líp..i když i zde mi občas přeskakují písmenka.

Takže dobrovolně nepíšu, psaní mi nechybí, ale přeci jenom mě trochu vyděsilo, když jsme po několika měsících, kdy jsem nenapsala ani písmenko, zjistila, že mám už problém se i podepsat, z pokusu o podpis na žádosti o rodičovký příspěvek, vylezl jen jakýsi nevzhledný klikyhák.  No a při své lenosti jsem to vyřešila tak, že jsme tento klikyhák přijala za svůj nový podpis. Dříve můj podpis byl prakticky celé napsané mé příjmení, jen trochu nedbale, v současné době je můj podpis písmeno N, a pár nečitelných vlnovek.

Ale je fakt, že před Vánocemi obvykle píšu pár pohledů, tak se snažím dát  si záležet, aby adresát pohled alespoň přečetl, ale o krasopis rozhodně nejde. 

Na první písmenka ve škole si teké docela dobře pamatuju, když jsme nastupovala do první třídy, uměla jsem již dávno plynně číst, počítala jsme snad do 1000, ale psaní mi nešlo. A doteď si pamatuju tu hrůzu, když nám jednou paní učitelka dala za úkol, v písance psát malý psací a měli jsme jich tam napsat asi 6, a já jako většina měla s tímto písmenkem problém, neustále jsem psala v podstatě o s ocáskem, nedařilo se mi napsat tu vnitřní čárku rovně nahoru, pořád jsem ji dělala do oblouku. No a milá paní učitelka řekla, že známku 1-3 dávat nebude, ale kdo nenapíše z těch 6 áček apsoň 3 vzorové, dostane 4, a pokud ani jedno, dostane za 5. Po šílených nervech jsem naštěstí š ukázková áčka vypotila, a tehdy mi hodně spadl kámen ze srdce, že jsem já, jedničkářka(jen na první stupni), nedostala špatnou známku. 

 A krasopis? Jako povinný předmět bych ho snad ani nedávala, psaní ručně má sice svoji tradici, ale na druhou stranu je fakt, že v životě se bez něj člověk v dnešní době obejde. A koho psaní ručně baví, může se ho snadno naučit sám. Než děti mořit s krasopisem, to bych radši zavedla předmět „finanční gramotnost“, z toho si děti alespoň odnesou něco do bodoucna. 

Přeji všem krásný den. Slavuska

Milá Slavusko, to je docela dobrý nápad. s tou finanční gramotností

Text nebyl redačně upraven

Reklama