Musím se přiznat k tomu, že mám asi poněkud zvláštní, nebo spíše méně obvyklý vkus. Zatímco většina žen touží po vysokých brunetech, a přitom ony se pohybují rozměrově kolem 160 cm, mně to příroda zařídila úplně obráceně.

Měřím skoro metr osmdesát, ale když se po nějakém muži ohlédnu na ulici, sahá mi obvykle maximálně po ramena. Ono se sice lidově říká, že se to v posteli srovná, nicméně naše společnost nedospěla ještě do té fáze, aby přestala řešit, kdo je jak veliký. Bohužel kdysi někdo vymyslel hloupý úzus, že správný chlap musí ženu převyšovat. Kdyby ale tento faktor zůstal zárukou spokojeného partnerství, každá si najdeme čahouna a budeme si žít jako v ráji. Pravda se ale skrývá někde jinde. Ono vůbec nezáleží na tom, jak kdo vyroste, ale na tom, co nosí v sobě. Teď opakuji možná stokrát přetřásané fráze, ovšem velmi pravdivé. Co bude ženě platné, když se ponese po náměstí s vytáhlým krasavcem, když ten ji bude okatě podvádět na každém kroku, nebo se k ní bude chovat přezíravě a hrubě.

Tím netvrdím, že bych se já ohlížela po ošklivcích, naopak mně strašně imponují modroocí blonďáci. Přiznávám se dobrovolně, že filmy s Robertem Redfordem sleduji jen kvůli jeho tváři, ačkoliv se řadí k výborným hercům. Kdo mě ze známých „umělců“ bere nejvíc, pak to je bezesporu Vít Olmer v letech šedesátých, kdy se objevil v mnoha umělecky zajímavých filmech typu Ďáblova past či Zlaté kapradí. Jemu jsem odpustila i to, že mé vysněné „prcky“ poněkud přerostl. A vůbec se nedivím, že jej chtěli kdysi angažovat v Hollywoodu. Měl pro to dva základní předpoklady – zajímavý vzhled a hlavně výtečné herecké schopnosti. Navíc jej příroda obdařila i jistou inteligencí, a proto se také nakonec stal v Čechách uznávaným režisérem. Víta Olmera si coby osobnosti nesmírně vážím, protože u mužů, kteří mi imponují, by se měla obecně snoubit inteligence s příjemným zevnějškem. Jedno bez druhého si totiž nedokáži vůbec představit.

Dnešní doba sice přeje hezkým pánským tvářičkám z obálek časopisů, v nichž ale citelně postrádám hloubku a oduševnělost. Oduševnělost muže ozdobí navždy, zůstane mu v pohledu a nevyprchá spolu s prvními šedými vlasy a vráskami.

Martina


Děkujeme za velice zajímavý příspěvek :).

redakce@zena-in.cz

Reklama