Bulvár

Mám ráda Erasure

Mám ráda Erasure. Od dětství. Jenže když tohle řeknu svým vrstevníkům, zeptají se mě, co to je. Před nějakými třinácti lety jsem to sama nevěděla. Pak přišel rok 1994 a s ním singl Always. Možná už bystříte. Ano, britská synth-popová kapela. Začali hrát v roce 1985, tehdy mi byly čtyři. Andy Bell je extrovertní gay, HIV pozitivní, a Vince Clarke hodně plachý (přesto v roce 1981 s kamarády založil Depeche Mode). Určitě jste slyšeli Blue Savannah nebo I love to hate you. Často je srovnávají s Pet Shop Boys. No, proč ne, říkám si, jen Erasure jsou mnohem lepší:)

Byla to má sestra, dvouvaječné dvojče, kdo mě k Erasure přivedl. ,,Evo, Evo, poslouchej, to jsou voni!" seděly jsme napjatě u rádia a snažily se v ten správný okamžik zmáčknout červené tlačítko Rec, abychom si je nahrály. A pak si pásku přehrávaly stále dokola. Always, Run to the Sun, I Love Saturday. Dohnala nás puberta a ve třinácti se pro nás Erasure stali idoly první velikosti. Internet byl v té době v plenkách, přesto se na něm člověk dozvěděl, že už toho mají Erasure hodně za sebou a my dvě co dohánět.

Jejich alba se téměř nedala sehnat. Chodily jsme škemrat do obchodu s hudbou na Svoboďák v Brně, aby nám je objednali. Ochota žádná. Nakonec jsme se rozhodly k razantnímu kroku: za těžce nastřádané peníze na obědy, na které jsme nechodily, jsme koupily libry, a s vysvětlujícím dopisem v lámané angličtině jsme je poslaly do Mute v Londýně, jejich nahrávací společnosti. Mohli si tam tehdy ty peníze strčit do kapsy a my bychom jen splakaly nad výdělkem. Neudělali to. Poslali nám vytoužené kazetové pásky. Wonderland, The Circus, The Innocents, Wild!, Chorus, I Say, I Say, I Say. A singly. Stálo to spoustu peněz, ale stálo to za to. Pamatuju si, že jsme se sestrou dlouho do noci seděly u repráčků v pokoji, a místo abychom spaly a nabíraly sílu do dalšího školního dne, poslouchaly jsme Erasure.

A taky jsme pročítaly inzeráty v Bravu a jiných časopisech, jejichž jména už si dnes vůbec nepamatuju, a pátraly jsme po těch, kteří prodávají plakáty našich hvězd a vystřižené články o Erasure. Nasbíraly jsme tak spousty přátel, v naprosté většině o dost starších. S některými z nich se stále známe a stýkáme, cesty dalších se vydaly jiným směrem a už dávno o nich nic nevím.

Hodně nás se sestrou tato láska spojila. Měly jsme si pořád o čem povídat, pořád jsme po něčem společně toužily. Vysedávaly jsme u hudebních televizních kanálů a sledovaly s prstem na ovládání, jestli náhodou nedávají nějaký jejich videoklip. Radovaly jsme se, když jsme je slyšely v rádiu. Dokonce jsme se byly podívat do Mute v Londýně, to když jsme jely na zájezd do Anglie a všichni ostatní účastníci zájezdu obdivovali Westminster Abbey. A učily jsme se anglicky.

Pak přišel rok 1997. Náš první koncert. Mnichov. Máme štěstí, že jsme měly a máme tak príma rodiče. Vcelku ochotně se nechali přemluvit a tatínek nás tam osobně zavezl. Mnoho set kilometrů, zima. Celý den jsme chtivě obcházely Muffat Halle, mrzly a sledovaly, jak se pomalu scházejí ostatní, většinou mnohem starší fanoušci. A když se přiblížila hodina H, celý svět se pro nás zmenšil do jedněch velkých plechových dveří, které jediné nás vytrvale oddělovaly od hudby a mužů našeho života. A pak to vypuklo. Pocity, které jsem tehdy prožívala, už jsou ty tam. Pamatuju si jen, že tak šťastná jako tehdy jsem pak už nikdy nebyla. Splnil se mi životní sen, prožila jsem ho s člověkem mně nejbližším, svou sestrou, a všechno bylo, jak mělo být. Pak v létě jsme se dozvěděly, že Erasure budou i v Česku na festivalu E.T. JAM na koupališti Džbán v Praze. ,,Mami, že můžeme jet! Prosím. Jsou tam Erasure! Nic se nám nestane, Lucka pojede s námi..." No jasně, tentokrát, jako zkušené koncertní harcovnice, jsme se vydaly samy. Tedy, přibraly jsme o něco starší sestřenku Lucii a vyrazily jsme ve třech dobýt Prahu. Na E.T.JAMu jsme se seznámily s erasuretkou Luckou, která je snad ještě bláznivější než já a moje sestra. Na Erasure jsme pak byly ještě v Bratislavě a ve Frankfurtu.
V roce 1999 odjela moje sestra do Ameriky, aby se sem už nikdy natrvalo nevrátila. Studovala, vdala se. Ztratila jsem tak jediného blízkého člověka, který se mnou lásku k Erasure sdílel. Naše komunikace se odehrává prostřednictvím emailu a telefonů, když se vidíme jednou za rok, máme štěstí. Erasure nám ale zůstali. Posíláme si mp3, upozorňujeme se na nové singly, na koncertní turné. Sestra byla několikrát na koncertě po různých městech USA. Já jsem sehnala někoho, kdo by se mnou na koncert Erasure jel jen jednou.

Bylo to v roce 2003, turné k Other People's Songs. K cestě svolily obě Lucie. Nakoupily jsme zásoby, napucovaly autíčko, sebe, trošku se vyspaly a vyrazily jsme do mnichovské Muffat Halle. Cestou jsme poslouchaly Erasure, jak jinak, a bylo nám strašně dobře. I počasí nám přálo. Do Mnichova jsme přijely s příjemným předstihem a po klasickém kratinkém bloudění, bez kterého už si žádnou dámskou jízdu ani nedokážu představit:) Přestály jsme i peripetie s parkováním, kdy se nám tamní policista snažil dát pokutu za špatné parkování. Naštěstí se nás ujal jeden německý fanoušek – naše trička Erasure byla nepřehlédnutelná.

Den uběhl za pohodového povídání, polapily jsme jednoho z Erasure crew a tak dlouho jsme ho přemlouvaly, až nám domluvil malý dýchánek s Vincem a Andym. Další naprosto nevýslovná radost. Nafotily jsme pár fotek, byly jsme šťastné jako blechy, koncertu jsme se nemohly dočkat. V osm hodin nám pořadatelé oznámili, že pro Andyho hlasovou indispozici koncert ruší. Představte si tisíce naprosto zničených lidí. Tak tak ta naše masa vypadala. Byla to velká rána, velká bolest. Vyplakali jsme svorně mnoho očistných slz. Lidé, kteří se předtím vůbec neznali, jež dělila jazyková bariéra a značný věkový rozdíl, pohlaví. Plakali svorně ženy i muži. Představovali jsme si, co se asi může s Andym dít, ptali se, jestli je v pořádku. Celé to mělo jedinou světlou stránku. Alespoň se vrátíme brzy domů.

Díky Erasure jsem objevila populární hudbu. Tím nemyslím všechno, co hrají rádia. Začala jsem si vybírat. Řekla jsem si, to je to, co se mi líbí. Depeche Mode, Yazoo, Pet Shop Boys, Alison Moyet, Jean Michel Jarre, Kraftwerk... Je jich hodně. Mnohem víc.
Od té doby, co jsem začala poslouchat Erasure, se toho hodně změnilo. Odjela sestra. Vdala se. Já jsem vyměnila přítele za manžela. Změnil se celý hudební svět. Kazety už neletí, CD už brzy vyjdou z módy, všechno je na internetu snadno dostupné, poslouchají se úplně jiné žánry. Jen Erasure zůstávají stejní. Mění se, to ne že ne. Ale jsou to pořád Erasure.

To, co nás, jejich fanoušky, spojuje. Když se poprvé objevila fáma, že je Andy HIV pozitivní, mnozí jsme to špatně snášeli. Moc jsme nerozuměli, co to vlastně znamená, a mysleli jsme si, že bude brzy se vším konec. Už je to skoro deset let a zpívá stejně krásně. A mnozí z nás si předsevzali, že budou-li Erasure hrát tady někde poblíž, určitě se za nimi zase vydáme.


Milá Evo, je vidět, že jste skutečná maniakální fanynka, a já vám asi budu muset poslat dárek od redakce. Netrefila jste se sice do bodového bonusu, ale takováhle délka... To musí být láska. Na Erasure jsem také jednou byl, ale to jim zrovna vypadly celé středy, tak byli takoví nervózní. Ale jo, jsou dobří.

   
11.09.2006 - Kultura - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. avatar
    [18] renata.mi [*]

    ale jo i mě se líbí - dají se poslouchat

    superkarma: 0 11.09.2006, 22:58:46
  2. avatar
    [17] xjannickax [*]

    tak erause nene

    superkarma: 0 11.09.2006, 22:28:08
  3. avatar
    [16] kočanda [*]

    jó...to byla osmdesátá léta,zasněná puberťačka...

    superkarma: 0 11.09.2006, 22:26:05
  4. avatar
    [15] *Kotě* [*]

    Erasure mám taky ráda.

    superkarma: 0 11.09.2006, 22:14:22
  5. avatar
    [14] edith1975 [*]

    dobrá muzika, sdílím nadšení

    superkarma: 0 11.09.2006, 22:08:27
  6. avatar
    [13] paviocko [*]

    Sice tuhle muziku vůbec nemusím, ale článek je to moc pěknej! Jak jsem psala, já zase miluju 60. léta, takže naprosto chápu Tvé pocity! Jen tak dál, hlavně, že tu muziku člověk má!!!!

    superkarma: 0 11.09.2006, 21:15:20
  7. avatar
    [12] lenagirl [*]

    superkarma: 0 11.09.2006, 19:24:58
  8. avatar
    [11] zanetinka [*]

    neznám

    superkarma: 0 11.09.2006, 17:56:16
  9. [10] markousek [*]

    Tak já to zase pořád nemůžu

    superkarma: 0 11.09.2006, 17:34:44
  10. avatar
    [7] cukrarka [*]

    superkarma: 0 11.09.2006, 16:04:27
  11. avatar
    [6] LibuR [*]

    Erasure ráda poslouchám a Pet Shop Boys taky , ale manža z toho šílí .

    superkarma: 0 11.09.2006, 15:42:31
  12. avatar
    [5] Heisy [*]

    Erasure miluju a"píčobojs" taky...

    superkarma: 0 11.09.2006, 15:25:29
  13. avatar
    [4] cmelda [*]

    nevadi mi, docela to jde, ale ze by byli nco extra ...inu proti gustu ...

    superkarma: 0 11.09.2006, 14:37:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme