Nejsem jako mé tety z Moravy, které mají speciální hřeben na pročesávání třásní u koberců. Ovšem potřebu udržovat doma pořádek jsem přeci jen podědila.  K nelibosti mého manžela, samozřejmě, ten nepodědil z uklízecích genů své matky ani za mák. Dokud jsem byla na mateřské, všechno šlo tak nějak hladce. Ve chvíli, kdy jsem nastoupila do práce na celý úvazek, začal boj s úklidem. A tak padlo rozhodnutí  - seženeme si paní na úklid.

úklid

Nikdo mi nebude čmuchat v zásuvkách!

Už tak málo času, který mi zbývá po práci na dceru, přeci neprošmejdím po bytě s koštětem… Chvíli jsme bojovali s představou, že nám do naší domácnosti vtrhne cizí osoba. A co když se, proboha, bude koukat do našich šuplíků a odhalí naše poklady? Vedli jsme sáhodlouhé diskuze a zvažovali pro a proti.

Jdeme do toho  

Prvním krokem bylo tzv. rozhození sítí. Všichni kamarádi mající paní a slečny na úklid si své „zdroje“ chválili a hýčkali, problém byl, že žádná z nich neměla čas rozšířit svoje uklízecí teritorium. Po celém měsíci intenzivního hledání jsme to pomalu vzdávali, až se nám ozvala paní Zdena.

Před její první návštěvou jsem náležitě naklidila, aby si o nás neřekla nic špatného a náhodou si to nerozmyslela. Přišla příjemná padesátnice, která prolétla byt a zkušeně zmonitorovala situaci. Když zahlédla dva naše spolubydlící – kočku a kocoura, chápavě přikývla. A od té doby naše energická paní uklízečka každých 14 dní naklidí a my se tuto naklizenou nádheru snažíme s velkým úsilím udržovat.

kocky Leeloo a Max

Happy end se nekoná

Osobně mi nepřijde na faktu mít paní na úklid nic zvláštního. Reakce v našem okolí jsou ovšem různé. Od nadšeného souhlasu po tázavé zvednuté obočí. Korunu tomu nasadil můj tatínek. Ve chvíli, kdy se to dozvěděl, byl oheň na střeše. Vyslechla jsem si o špatné organizaci svého času a vyhazování peněz. Jsem holt nezvedená dcera, promiň tati. Ale doma máme pořádek, fakt!

Čtěte také:

Reklama