Bulvár

Mám omniopatii a léčím se

shop

Že nevíte, co ten výraz znamená? Je to chorobná závislost na nakupování. Jestli se obáváte, že podobnou nemocí trpíte, tak si přečtěte následující rozhovor.

Báru jsem poprvé viděla v nákupním centru. Potřebovaly jsme s kámoškou doplnit ledničky. Rychle jsme pobíhaly s vozíkem mezi regály a najednou potkaly její kolegyni. Perfektně oblečená, upravená, blažený úsměv na tváři. Její vozík, na rozdíl od našeho, přetékal zbožím, jako by nakupovala pro armádu. Kámoška jen tiše povzdechla: „Takhle nakupuje pořád. V práci mluví jen o slevách, co sehnala v e-shopech, zná zpaměti otvírací doby všech obchodů.“ Po nějakém čase mi Bára (32) vzkázala, jestli bychom si mohly popovídat, když píšu pro ženský magazín.

Proč jste se mnou chtěla mluvit?
Protože se o ženách mluví, že je normální, jak rády nakupují. Já si to myslela také, než mne šéfová dovedla k psycholožce. Mám omniopatii, chorobné nakupování. A když jsem se dozvěděla, jak se projevuje, napadlo mě, že by se o tom mělo napsat. Možná nejsem sama, kdo takovou nemocí trpí.

Jak se to tedy projevuje?
Tím, že pořád musíte nakupovat. Cokoliv, kdykoliv. Nemůžete přestat. A to je můj případ.

Co jste nakupovala vy?
Všechno, co mě napadlo. Jídlo, kosmetiku, oblečení, boty, těch jsem měla 40 párů. Nebo asi padesátery džíny. Viděla jsem třeba jedno tričko, pak druhé, třetí, každé ale mělo jinou barvu, tak jsem je koupila všechna. A z drogerie jsem chodila s plnými taškami. Krémy, šminky. Taky bižuterii.

A to jste všechno nosila?
Ne, to se ani nedalo. Ale já to musela kupovat!

Musela?
Víte, já se u toho cítila tak dobře! Když byly někde slevy nebo výprodeje, hned jsem tam jela. Těm plným regálům nešlo odolat. Ne, že bych brala všechno, co jsem viděla, já si vybírala. Byla jsem schopná trávit v obchodech hodiny. Taky jsem „visela“ na netu. Buď na klasických e-shopech, ale raději na těch, kde jsou aukce. Byl to skvělý pocit něco získat za dobrou cenu.

Plánovala jste ty nákupy?
Ne, bylo to spontánní. Najednou jsem cítila potřebu, že musím něco koupit. Třeba o půlnoci.

Když jsem vás poprvé potkala, byla jste jak ze škatulky…
Jít neupravená nakupovat bych nemohla. Pro mě to bylo, jako kdybych šla do společnosti, na nějaký večírek. Hrozně jsem se na to těšila.

Ale tenkrát jste měla ve vozíku jen potraviny…
To je stejné. Jídlo nebo oblečení, jít do obchodu jen tak, abych na sebe rychle něco oblékla, to nešlo.

A kam jste ty věci dávala? Co jste s těmi nakoupenými věcmi dělala?
Do skříní, do krabic. U stropu mám udělané podhledy, ty byly taky plné. Když už se to nevešlo do bytu, tak do sklepa. V koupelně mám skříňky a spoustu poliček..

A jídlo?
Lednička a mrazák praskaly ve švech. Něco jsem občas přinesla do práce nebo dávala sousedům. A co už se kazilo, to jsem vyhodila.

To vám to nebylo líto?
Jak jsem řekla, nešlo odolat. Fakt je, že jsem se někdy cítila dost špatně. Najednou jsem měla plné tašky zboží a už jsem neměla takovou radost, jako když jsem ho nakupovala. Pak to přešlo a bylo mi zas dobře. Hodila jsem to za hlavu.

Nejde se nezeptat – kde jste na to brala peníze?
No, mám docela slušný plat, ale nestačilo to. Zrušila jsem stavební spoření, pak si brala půjčky. A taky si začala půjčovat od známých. Vůbec jsem si neuvědomovala, co dělám.

Promiňte mi takovou osobní otázku, co na to váš partner?
Žádného nemám. Žiju sama.

A kamarádky?
Občas se mnou chodila kamarádka, ale většinou jen okouknout, co je v obchodech. Nemohla pochopit, proč tak nakupuju. Párkrát mi řekla, že jsem cvok, co s tím vším chci dělat. A já si o tom chtěla povídat, jenže ji to nebavilo.

V práci se mi smáli nebo se po sobě jen dívali, takový ten pohled „ona není normální“.  K sobě jsem nikoho nezvala, takže neviděli ten „sklad“. A rodiče bydlí na druhém konci republiky, od nich nečekaná návštěva nehrozila. Přijela jsem vždy perfektně oblečená, spokojená. Byli rádi, že se mi daří.

Kdy jste si řekla dost a začala to nějak řešit?
K psycholožce mě přivedla šéfová.

Jak na to přišla, že s vámi není něco v pořádku?
Už jsem neměla peníze a poprosila ji, jestli bych nemohla dostat dopředu plat. Jenže, když se to stalo víckrát, vzala si mě „na kobereček“.  Byla tam i kolegyně, u které jsem měla dluhy. Nejdřív si myslely, že beru drogy nebo hraju automaty. Tak jsem jim to řekla. Ale neměla jsem žádný pocit viny, spíš mi vadilo, že nechtějí pochopit, proč pořád utrácím.

A jak vás tedy přesvědčila, abyste vyhledala odbornou pomoc?
Pochopila, že domluvy se mnou nehnou. Tak mi pohrozila výpovědí. Toho jsem se lekla, neměla bych už žádný příjem. Viděla, že to není jen „ženské“ nakupování, abych se ukazovala pořád v novém oblečení, a nabídla mi pomoc.

Jak psycholožka přišla na to, co vám je?
Všechno jsem jí vyprávěla. Dokonce byla u mě doma.  A když viděla ty hromady věcí, zavolala mé kamarádce, té, kterou nakupování nebaví (směje se). Ta mě přesvědčila, abych se věcí zbavila. Sama je odvezla pryč a rozprodala, takže jsem měla zase nějaké peníze. Ale ty jsem nedostala, něco dala na účet a hlavně uhradila nějaké dluhy. Půjčky od bank a zbytek dluhů budu samozřejmě splácet dlouho.

Nebojí se, že zas budete z konta vybírat?
Založila nový účet, sepsaly jsme smlouvu, že plat bude chodit tam a ona z něj bude platit nájem a splátky na půjčky. No a mně bude přeposílat jen malou částku. Tak mám nad sebou hlídače. Nebo anděly strážné. Ji a svou šéfovou. Jsem jim moc vděčná, tak by se jen tak někdo nezachoval. Kdyby mne nezastavily, nevím, jak by to se mnou dopadlo.

A vy se léčíte?
Chodím na psychoterapii, učím se nakládat s penězi a prošla jsem zkouškou ohněm – návštěvu nákupního centra. Poprvé jsem se cítila hrozně, svrběly mne prsty, nevěděla jsem, kam s očima. Ale už se to lepší. Dnes už si jdu klidně sama koupit jídlo. A jenom to, co opravdu potřebuju. Jenže je to běh na dlouhou trať, bojím se, aby se to nevrátilo. Chce to pevnou vůli.

Proto jsem s vámi chtěla mluvit. Hodně jsem o omniopatii četla, takových, jako jsem já, je v naší společnosti čím dál víc. A nejen žen. Může se to stát komukoli, nezáleží na tom, jaký máte plat, kde žijete, s kým žijete. Stačí si třeba pustit televizi a dívat se na teleshopping. A začnete nakupovat.

Co vy na to, milé ženy-in? Vidíte se v tomto případu, nebo máte nakupování pod kontrolou?

   
18.03.2010 - Rozhovory - autor: Dana Haklová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [31] Gwendylon [*]

    Šmarjá, tohle mi snad nehrozí Sml23 Jediné nakupování, co mě baví, jsou dárky a občasné jídlo, protože jsem děsně mlsná Sml79

    superkarma: 0 24.03.2010, 12:19:49

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] Sonne [*]

    Brrrr, ještě že mi nakupování celkem nic neříká... Malá radost mi stačí jednou za dva měsíce Sml16 Ale věřím, že tak úplně o penězích to není, jsou lidi, kteří s klidem utrácejí na dluh a neřeší, co bude zítra Sml80

    superkarma: 0 23.03.2010, 13:17:49
  2. avatar
    [29] sjuu [*]

    nemám prachy, tak tato fóbie jde mimo mě. Trošku ulítávám na kosmetice, mám přecpanou poličku v koupelně a pořád mám nutkání co bych si koupila. Ale nejdřív to musím všechno na sebe vypaplat, tak to mám tak do července čas :)

    superkarma: 0 23.03.2010, 12:56:45
  3. [28] Marie Dymackova [*]

    Moje kamarádka je ulítlá na sekáči pořád tam chdí a nakupuje má plné skříně nedají se zavřít a stále nakupuje

    superkarma: 0 23.03.2010, 11:02:51
  4. avatar
    [27] mysak [*]

    Ivanka — #25 měla jsem napsat na přejídání

    superkarma: 0 21.03.2010, 21:46:33
  5. [26] Evik90 [*]

    Zdravím všechny.Tak teda to jsem nevěděla,že taková nemoc existujeSml23Já mám teda určitě nakupování pod kontrolou,někdy teda "přeberu",ale to se stává opravdu vyjímečně.Kdybych na to měla,tak bych neustále nakupovala zájezdy a projezdila celej světSml59Jinak Báře přeji hodně pevnou vůli a hlavně ať se z toho dostane!

    superkarma: 0 18.03.2010, 22:37:35
  6. avatar
    [25] Ivanka [*]

    mysak — #24 Na jídle jsme řekla bych závislý všichni  Sml30

    1. na komentář reaguje mysak — #27
    superkarma: 0 18.03.2010, 21:35:06
  7. avatar
    [24] mysak [*]

    Eva_Fl — #2 V celém příbuzenstvu opravdu nikdo nekouří, počítám teda tety, sestřenice a jejich rodiny. Dál to neznám. Je to určitě dost přes sto lidí. Ale jedna manželova teta je asi závislá na jídle, neustále tloustne. Snaží se teda zhubnout, ale úplně blbě. Tak možná ta.. Ale stejně ji nechápu.

    1. na komentář reaguje Ivanka — #25
    superkarma: 0 18.03.2010, 20:15:44
  8. avatar
    [23] Cinderela [*]

    Trochu se tak cítím, ale já nakupuji oblečení a boty v relacích od 5,-Kč tak do 60,- i pro manžela a syny- a když je to značkové oblečení v hodnotách několika set, někdy i tisíc, tak neodolám.

    superkarma: 0 18.03.2010, 18:32:57
  9. avatar
    [22] Léthé [*]

    RenataP — #12 Proč hned rozmazlené paničky? Protože mají peníze?Sml80

    Já se přiznám, že  taky trpím mírnou formou omniopatieSml22. Když mám peníze navíc, tak ráda prolézáme s kamarádkou obchůdky s oblečením a poslední dobou nejvíc omniopatuji na knížkách.Sml30Sml52....až prachy dojdou, tak bude po hehe a to bude velice brzo, neb jsem právě dostala padáka, tak holt budu jen slintatSml20 a brzo se z té mé omnio vyléčímSml4.

    superkarma: 0 18.03.2010, 18:11:44
  10. avatar
    [21] RenataP [*]

    ToraToraTora — #16 ale jo, samozřejmě, někdo chlastá, jinej se přežírá a někdo nakupuje. To chápu...

    Já jsem dneska prostě nasr... až na půdu. Boty jsem prošlápla napadrť a další stejně dobré nemůžu a nemůžu sehnat, po obchodech mě to zoufale nebaví a padá mi čelist nad tou zrůdnou módou, která dnes panuje. Tož nechápu, jak TOHLE může někoho bavit a jestli to má jako nutkání, tak potěš - to je chudák!

    superkarma: 0 18.03.2010, 16:36:50
  11. [20] Pálivka [*]

    Také se ráda dívám v obchodě, manžel mi nadává, proč tam lezu, když nic nekoupím, ale já se chci jenom podívat, pokochat, vím, že si to nemohu dovolit. Ale za jídlo, to se utratí  peněz, kolikrát se dívám, jestli mi to u pokladny spočítali dobře. Za dva dny je lednička prázdná. Jídlo je opravdu dost drahé a nejvíce peněz utratím za ně. Ale také dost spořím, tak jsem ráda, že nejsem bez koruny, tak jak to někdy slyším od kolegyň.

    A pak kupuji i nějaké věci vnoučátkům.Vždy mám něco po ruce, když je to zapotřebí.Manžel mi říká, no jo to se Ti zase líbilo, tak jsi to musela koupit. No přeci nebudu kupovat něco, co se mi nelíbí...

    superkarma: 0 18.03.2010, 16:36:14
  12. avatar
    [19] Dimsy [*]

    Juana — #8 Pošli ho příště s flákem masa k nám. Mně se do mrazáku vejde.Sml16

    superkarma: 0 18.03.2010, 15:23:17
  13. avatar
    [18] Eva_CZ [*]

    ToraToraTora — #16 tak. Posedlost. Neubrzdis to. Iracionalni chovani. Ona VI, ze je neco spatne.

    Opet - dusledek neceho. Jako kazda jina zavislost.

    superkarma: 0 18.03.2010, 13:27:21
  14. avatar
    [17] Eva_CZ [*]

    denkas — #14 Sml67

    RenataP — #12 boze boze boze.Sml15

    superkarma: 0 18.03.2010, 13:26:26
  15. avatar
    [16] ToraToraTora [*]

    RenataP — #12 O paničky ani nejde. Jde o to nutkání a překročení racionální meze. Četla jsem o tom pěknou knížku a původ je patrně v nespokojenosti nebo frustrace,kterou se dotyčná snaží přebít sháněním zbytečností. Většinou, když se vyřeší osobní problém, ustupuje i nutkání nakupovat....když jsi u těch paniček, znám horší případ. Když jsem dělala v Makru, chodila tam nakupovat spousta podnikatelských ženušek, jenže je nudilo, nakupovat, protože to jejich peněženku nebolelo. Kradly.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #18
    2. na komentář reaguje RenataP — #21
    superkarma: 0 18.03.2010, 13:25:31
  16. avatar
    [15] ToraToraTora [*]

    Nakupování ? Proč ne? Je fajn jít si čas od času koupit něco na sebe nebo něco dobrého. Když si na to člověk udělá čas, projde pár obchodů, rozhlédne se...to mám ráda. Nemám ráda těch 99,9% cest do obchoďáku z potřeby zásobit pětičlenou rodinu. Když koupím dvě mléka, mouku, cukr, zeleninu, ovoce, jogurty, maso a něco na sváču, zařízne se mi taška až ke kosti. nejhorší je, že je to za dva dny pryč a musí se nakupovat znovu

    superkarma: 0 18.03.2010, 13:22:07
  17. avatar
    [14] denkas [*]

    mysak — #1 Prostě každej jsme jinej! Někdo chytne každou rýmu ,někdo má slabý kosti,někdo špatný žaludek ,někdo špatnou psychikuSml80 jenže ta psychika ,se prostě stále tají! Lidi vám klidně řeknou ,že maj prohulený plíce ,nebo nevim co,ale že chodí k psycholožce ,to se hned tak někdo nepřizná! A nedivim se! protože v tu ránu ho každý odsoudí!

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #17
    superkarma: 0 18.03.2010, 12:23:14
  18. avatar
    [13] Alenka0010 [*]

    mysak — #1 Taková je moje sestra, úúplně, když to čtu, je to opravdu to samé. A nenaděláš s ní nic. Už byla u psychiatra, manžel ji vyhodil, s přítelem už taky není, nestará se o svý děti. Se mnou už raději ani nemluví, aby mě nemusela poslouchat, kdy jí říkám do očí pravdu, a s mamkou úspěšně manipuluje. Vydělá dvakrát tolik co já a všude má jen dluhy, z mamky vytahala už nejmíň půl melounu. 

    superkarma: 0 18.03.2010, 11:59:52
  19. avatar
    [12] RenataP [*]

    Podle mě to "nemoc" rozmazlenejch paniček, který nevědí co s penězma a co s časem. Doporučila bych jí práci, kde bude mít tak 7 čistýho, z toho živit děti, vyzvedávat je ze škol, školek a doma šichtu služebný, v noci šichtu milenky a za pár týdnů bude vyléčená.

    Nebude na to mít nejen prachy, ale ani čas a energii...

    Jo a předtím by mi mohla sehnat jarní plné boty s měkkým podpatkem, tak 5 cm vysokým v černé barvě a na ceně nezáleží....Sml32

    Z toho momentálně rostu, neb nabídka je strašná! a nákupy mě teda neberou...Sml68

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #16
    2. na komentář reaguje Eva_Fl — #17
    3. na komentář reaguje Léthé — #22
    superkarma: 0 18.03.2010, 11:55:02
  20. avatar
    [11] átéčko [*]

    Nesnáším nakupování. Jdu, jen když opravdu musím.

    superkarma: 0 18.03.2010, 11:12:11
  21. avatar
    [10] evelyn [*]

    nenavidim nakupovaniSml16

    superkarma: 0 18.03.2010, 10:07:36
  22. avatar
    [9] tlustoprdka [*]

    Asi trochu závislák budu, občas mne to taky popadne a musím jít do města něco koupit. Partner se mnou moc nakupovat nechodí, protože mi skoro u každé věci říká, jestli to nutně potřebujeme, ať nenakupuju tolik, jestli nečekám válku, že dělám zásoby.

    Ale na druhou stranu mě zas donutil pár věcí se zbavit. Botů, ve

    kterých nechodím už delší dobu, oblečení, do kterého už zaručeně nikdy

    nezhubnu, nějaké nádobí.Něco jsme dali do SOS, něco rozdali po známích, s něčím zatopil v kamnech v garáži.

    Jednu věc bych ale nikdy neudělala, půjčovat si peníze na to od známích nebo brát půjčku! To je cesta do pekel!Sml57

    superkarma: 0 18.03.2010, 09:50:16
  23. avatar
    [8] Juana [*]

    Mně nakupování přímo nebaví, takže tohleto mi asi nehrozí. Nakupovací maniak je manžel, má to po své matce, jenže on nakupuje jen v makru - taky samé výhodné nabídky (z toho pak někdy šílím, když donese pětikilový flák masa  a už se mi nevejde do mrazákuSml30) a pak taky pořád kupuje nějaký nářadí a šroubky a podobné věci, které pak ale když je nakonec konečně potřebuje, tak je většinou stejně nenajde.

    1. na komentář reaguje Dimsy — #19
    superkarma: 0 18.03.2010, 07:50:00
  24. avatar
    [7] enka1 [*]

    mysak — #1 tak ať ti to vydržíSml22, Eva má pravdu. Neumět se ovládnout - to je právě ta nemoc.

    superkarma: 0 18.03.2010, 07:25:21
  25. avatar
    [6] MONSTERA [*]

    Tak tohle je moje kolegyně z práce!Soustředila se pouze na oblečení, ale musí nakupovat denně. Už odešla do důchodu, samozřejmě se vrátila zpět do práce, aby mohla utrácet, protože jí peníze nestačily a trpěla. Teď je utahaná, ale spokojená.

    superkarma: 0 18.03.2010, 06:31:39
  26. avatar
    [5] DanaD [*]

    me teda nakupiovani opravdu nebavi

    superkarma: 0 18.03.2010, 06:30:10
  27. avatar
    [4] gerda [*]

    Stačí mi říct si: na co nemám, to nepotřebujuSml24

    superkarma: 0 18.03.2010, 05:29:41
  28. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Sml30 tak já jsem pravý opak, ale manža, jj ten má, já říkám nakupovací mánii Sml15Sml31Sml68Sml30, jak mi někdy s tím štve Sml31

    Na druhou stranu, mám díky jemu doma zásoby ode všeho Sml30

    superkarma: 0 18.03.2010, 04:34:12
  29. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    mysak — #1 ty zijes na vylidnenem ostrove? To mi nerikej, ze nikdo z okoli nema zavislost na cigaretach, alkoholu apod.

    1. na komentář reaguje mysak — #24
    superkarma: 0 18.03.2010, 01:42:24
  30. avatar
    [1] mysak [*]

    Já nevím, takovéhle nemoci podle mě nejsou nemoci, ale nedospělost a nedostatek vůle. A blbost.

    Nechci se té paní dotknout, prostě nemám v okolí nikoho závislého, psychicky nemocného.. Nedokážu si představit se neumět ovládat.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #2
    2. na komentář reaguje enka1 — #7
    3. na komentář reaguje Alenka0010 — #13
    4. na komentář reaguje denkas — #14
    superkarma: 0 18.03.2010, 01:03:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme