zima

Když se řekne, že někdo má na zimu alergii, může to znamenat nejen odpor k tomuto ročnímu období, ale i lékařskou diagnózu. Já mám obojí. To první souvisí s druhým.

Jakmile klesnou teploty k nule a já vylezu byť jen na malou chvíli ven, můžu se zakrátko těšit na „půvabné“ následky. Kůže na nechráněných místech, tedy hlavně na obličeji a uších, je najednou tak našponovaná, jako by mi byla malá. Za chvíli se objeví zarudlé skvrny, svědění, následně kopřivka a pak se celá ta poškozená kůže začne loupat jako spálená od sluníčka. Vloni trvalo až do června, než se mi povedlo uvést svoji pleť do původního stavu.

Co je na tom nejhorší? Ani tak ne to, že si musím odříct sněhové radovánky. Ani to, že vstávám o dvacet minut dřív, protože přesně tak dlouho trvá, než na sebe navleču svoji protimrazovou ochranu čítající dva páry nadkolenek, jeden pár teplých ponožek, pletené návleky na holeně, teplé boty, dvoje rukavice, tílko, dlouhé tričko, šátek, který si vytáhnu až k očím, teplý svetr a samozřejmě pořádný kožíšek. Nejhorší je to pekelné pálení, kdy si kůži nemůžu ničím ošetřit, protože i po smočení obyčejnou vodou je jako v ohni.

Chladová alergie je nemoc, která postihuje hlavně mladé dospělé. Nejvíc se projevuje jako chladová kopřivka, která se objevuje na nechráněných místech kůže a na sliznicích po kontaktu s nízkými teplotami. U těžších případů se při prochladnutí objeví dušnost, bolest hlavy, nízký tlak až bezvědomí. Výskyt v populaci je odhadován na 0,05 %, přičemž častěji jsou postiženy ženy. Přesný mechanismus vzniku této nemoci není zatím znám. Léčba je obtížná, neboť k úspěchu léčby antihistaminiky (léky na alergii) jsou nutné čtyřikrát vyšší dávky než při jiných alergiích. U poloviny postižených se projevy alergie samy zlepší nebo odezní do pěti let od prvních projevů.

Poprvé jsem tohle zažila před dvěma lety a dlouho trvalo, než jsem vlastně přišla na to, co mi tyhle potíže způsobuje. Vůbec by mě nenapadlo, že může být na vině počasí. Znám alergii na sluníčko, ale na zimu?

Nejdřív jsem myslela, že za to může nová odličovací voda, pak padlo podezření na alkohol v kosmetických výrobcích, a tak jsem se přestala čímkoliv mazat. Protože se nic nezměnilo, v seznamu podezřelých se objevil můj make-up. A přestala jsem se líčit. Po týdnech beze změny se moje pozornost obrátila na vodu. Třeba je moc tvrdá, nebo naopak měkká, třeba obsahuje chlor… Mýt jsem se ale nepřestala. :-) Záhy jsem se totiž dozvěděla, že tímtéž trpí i moje mladší sestra a je z toho úplně stejně nešťastná. Kůži jsme obě měly vysušenou a vrásčitou jako zralé padesátnice. Mně bylo jednadvacet, jí dvanáct. To už naštěstí začínalo jaro.

Další rok s příchodem prvních mrazů se naše potíže vrátily a my jsme měly jasno. Naštěstí už víme, co za to může. Víme, že se před mrazem musíme chránit, a tak se nám aspoň daří mírnit naše utrpení. V pátek jsem ale neodolala sněhové nadílce a vyrazila s přítelem řádit do sněhových závějí. Aspoň na chviličku. V zápalu boje a špatné mušky se mu podařilo ladně umístit sněhovou kouli na mé levé oko. Celý víkend to pak vypadalo, jako by po mně vrhnul zasněženou cihlou.

Jak snášíte zimu vy?

Reklama