Čtenářka SStream nám popsala své zkušenosti s řízením po polských silnicích a jde z toho mráz po těle. Přesvědčte se samy.

Když se v Polsku zadaří....

Párkrát jsem už psala, že jsem řidič téměř z povolání. Nebo snad i z povolání. Kdybych přišla o řidičák, jsem bez práce.

Na cestách jsem toho už viděla hodně, pokusím se ty nejzajímavější zážitky přiblížit.

Cesta první třídy, tzv. cesta „rychlé dopravy“ kdybych to měla přeložit doslova. Zážitek se udál v Polsku, za krásného slunného podzimního dne. Na této silnici je rychlost omezena na 110 km/h, na úrovni městeček a vesnic jsou tam semafory, omezení na 70. Silnice je to dvouproudá a kupodivu je v určitých úsecích možnost odbočit doleva, stejně tak se do levého pruhu připojují vozy z vedlejších silnic. Takové polské specifikum.

Jedu v pravém pruhu za kamionem, na parrotu šéf, nikam nespěchám. Jedu nějakých 120. Pohoda jazz. Kamion se trochu vytlačil doleva, jakoby někoho předjížděl. Zpozorněla jsem a zařadila se za něj. Co následovalo mě šokovalo tak, že by se ve mě krve nedořezal. Na pravé straně byl cyklista. Když se ocitl za kamionem vytasil ruku do leva a začal odbočovat! Skočila jsem po brzdách, cyklista se v momentě poslední záchrany dal na úprk zpátky na pravou stranu do příkopu. I tak jsem mu přibrala kolo, cyklista však vystřelil do příkopu a byl snad v pohodě. Auto za mnou mi to narvalo do kufru a zrušilo všechno až po mříž za zadními sedadly.

Tím cyklistou byla starší bábinka, řídítka měla ověšené nákupy a v téměř fanaticky katolické zemi mi nadávala jako zdatný dlaždič. Zachránil mě až šofér auta, který mi zrušil zadek. Ten se do ní dal stejně peprně. Z auta se musel drát ven zadními dveřmi. Zavolali jsme policii a bábi se snažili zadržet, páč chtěla zcela rozhodně prchnout. Policie nám to nechtěla věřit, diskuze to byla na x hodin, ve finále jsme si za to mohli sami a nemít havarijko tak mě asi trefí. Pojem, řidič má předvídat mě dojal k slzám.

Značka zákaz vjezdu cyklistům je tam umístěna na každé křižovatce, prostě všude. Mno.

Příběh druhý, noční zážitky

Jezdívala jsem hodně v noci, provoz není tak hustý a i těch kolizí a nehod je méně. Člověk tolik netrčí v kolonách. Opět a zase ona slavná polská dvouproudovka. Jedu opět za kamionem, ten se rozhodl vůz před námi předjet a tak to vzal vlevo, za ním se v pravém pruhu brzo objevilo další auto. Kamion vůz předjel a vracel se do pravého pruhu. „To přece nemůže dát“ říkala jsem si v duchu a instinktivně lechtala brzdu a výstražné. Nedal to, návěsem sejmul dobrou půlku auta, které předjížděl. To se roztočilo a sejmulo auto jedoucí v pravém pruhu za kamionem. Jedno auto skončilo v příkopu, druhé ve svodidlech. Zastavila jsem a běžela k autu v příkopě, nemohli zevnitř otevřít dveře, leželi na boku. Pomohla jsem jim ven a u toho se mi dělalo docela nevolno. Měli v autě tři děti a těhotnou. Jeden malý nedýchal. Těhotná křičela a bušila do mě pěstmi, když jsem ho zkoušela vytáhnout, no zážitek jak blázen. Měl jenom zapadlý jazyk, nic víc. Rozkašlal se a bylo to dobrý. Ostatní z druhého auta dorazili k nám a pomáhali ostatním.

Těhotná brečela a křičela pořád, nebyla k utišení. To by se dalo pochopit, ale co mi nelezlo do hlavy bylo to, že všichni ostatní nadávali jak špačci na řidiče toho kamionu, který samozřejmě ujel. Dokonce mi říkali, že mám sednout do auta a dojet ho. Děcka vyplašené k smrti, těhotná na pokraji zhroucení a já mám jet chytat kamion. Jak do mě bušila pěstma, tak pak se mě držela jak klíště. Vrátila jsem se do auta, zavolala policii a záchranku, vzala kapesníky a vodu, těhotnou utěšovala, děcka dostaly bonbony...

Policie byla v šoku z toho, že de facto nejsem účastníkem nehody a zůstala jsem tam až do jejich příjezdu. Prý se to moc nestává. Opsali si občanku, popřáli všeho dobrého a jela jsem dál.

Je zvláštní, že po takových situacích Vás ten strach, smrtelný pot omyje až dlouho post factum. Což je asi dobře....
Jaképak poučení z toho plyne? Rozhodla jsem se pořídit si kameru na palubovku, nahrává ve smyčce automaticky při nastartování, žádná péče, záznam jistý. Firma uznala tento náklad jako naprosto zbytečný takže šetřím. Prostě to těm zmetkům, co od podobných případů ujíždějí nechci jen tak „darovat“.

SStream
Text nebyl redakčně upraven


Díky SStream, tím popisem chování řidičů jste mi připomněla mé zkušenosti s řízením v Řecku. Dva pruhy uprostřed tam znamenají obousměrný třetí pruh, ve kterém se řidiči vyhýbají ve 100km rychlostech. A podobě. Přeji vám hodně klidných kilometrů bez nehod…

Dnes máme téma dne Dopravní nehody, kterých jsme se zúčastnili. Vaše zkušenosti s piráty i anděly silnic.

  • Už jste někdy bourala?
  • Byla jste účastníkem nehody?
  • Jak se to přihodilo?

Napište mi vaše příběhy smutné i veselé. Napište mi, co si myslíte o pirátech silnic. Znáte nějakého anděla?

Vše směřujte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jedné z vás za dnešní příběh pošlu krásnou květinu!

Od 10. hodiny soutěžíte o překvapení, sledujte novinky…

Reklama