Vzpomínka jednoho nedonošeňátka. Tak by se dal nazvat příspěvek čtenářky s nickem Januše, která se narodila předčesně a vážila jenom něco málo přes jeden kilogram. Přesto se jí podořilo „vypiplat“ a teď je z ní prý holka krev a mlíko.

Přeji pěkný den, hlásím se také mezi nedonošeňátka. Psal se rok 1957 a moji rodiče se těšili na své první děťátko. Těhotenství mojí maminky probíhalo až do počátku 7. měsíce v pohodě. Pak se stalo to, že maminku chtěl radostně pozdravit sousedovic pejsek. Skočil mamince div že ne na hlavu, ta se lekla, upadla na znak a už to bylo – musela do porodnice.

Ta byla vzdálena od bydliště skoro 10 kilometrů. Maminka nestačila ani dojet na porodní sál, já se narodila na vozíku na chodbě, naštěstí už v nemocnici. Porodník, který mě vzal poprvé do rukou, si mě prohlédl a řekl mamince: „Tak, maminko, máte krásného ale malinkatého králíčka, nebo spíše králičku“.

Hned mě vzali na oddělení novorozenců, vážila jsem něco málo přes 1,10 kg. Ale protože porodnice v Karlových Varech nebyla na tak „maličké“ děti tenkrát uzpůsobena, ihned mě odvezli do nejbližší porodnice, která tak byla zařízena – byl to Cheb.

Tam mě uložili do inkubátoru a já se učila „dožít“ ty dva měsíce, co mně chyběly, aby ze mě byl „obyčejný donošenec“. Maminka s taťkou tenkrát za mnou jezdili  každý týden vždy s lahvičkami mateřského mléka. Konečně jsem měla potřebnou váhu a vše k životu v pořádku a já jela domů.

Dnes po více jak 50 letech mám opět problémy s váhou, ale opačného významu. Nechcete někdo pár kilogramů ode mě?

Zdraví Januše.

No vidíte, člověk by řekl, že v té době nemělo tak malinké dítě šanci přežít. Díky za pěkný příspěvek

Máte také co říct k dnešnímu tématu, milé ženy-in? Narodilo se vám nedonošené dítě? Kolik vážilo? Víte, z jakého důvodu došlo k předčasnému porodu? Jak jste to prožívala? Jak dlouho trvalo, než se vaše dítě dostalo na normálnní porodní váhu?

Napište nám na dnešní téma „Nedonošeňátka“: naše adresa je: redakce@zena-in.cz

Reklama