Bulvár

Málem mi zabil syna!

Není moc situací, kdy jsem se dobrovolně či nedobrovolně stala patníkem občůrávaným necitlivými spoluobčany. Ale moc dobře si vzpomínám na dva případy, kdy jsem si připadala jako ta poslední z posledních.
 
První historka je přece jen aspoň trochu humorná. To se mi - ještě coby mladému děvčeti - udělal velmi bolestivý abces a tatínek mne navečer odvezl na pohotovost do nemocnice, protože jsem skoro šílela bolestí. Lékař usoudil, že je potřeba abces okamžitě odoperovat, takže mne rovnou šoupli na lůžkové oddělení a připravili k operaci, která měla proběhnout v celkové anestezii. Když pominu hanbu, která mnou lomcovala, když mě zcela nahou a jen nedostatečně přikrytou kusem látky zvanou anděl převáželi na operační sál (je třeba vzít v úvahu, že mi bylo sladkých osmnáct a ještě jsem se styděla), nastal nejhorší okamžik poté, co mi anesteziolog napíchl ruku. Byla jsem ještě zcela při vědomí, když hlavní chirurg zvedl skalpel a chystal se říznout.
„Ale já ještě nespím," odvážila jsem se špitnout ve vrcholné panice.
Ale my potřebujeme stihnout seriál v osm," odvětil chirurg a já při jeho slovech téměř omdlela. Řekl to totiž smrtelně vážně. Nevím, jestli jsem pak omdlela hrůzou nebo jestli anestetikum zafungovalo, ale na pocit, že jsem tím nejošoupanějším patníkem, na kterém nikomu nezáleží a na který se ani ten pes nevyčůrá, nikdy nezapomenu.
 
Podruhé jsem zažila stejný pocit a k tomu navíc zoufalý pocit bezmoci, když mě manžel při prvním porodu ve čtyři hodiny ráno odvezl do porodnice. Přijímající lékař byl téměř rozzuřen, že musel tak časně ráno vstát, a následné hodiny mi dal pořádně sežrat. Vyvrcholilo to tím, že mi asi dvě hodiny zakazoval tlačit a neustále na mne řval. Výsledkem bylo, že syn při porodu málem zemřel.

Na tu chvíli, kdy se z monitoru neozvaly žádné srdeční ozvy, nikdy nezapomenu. Pak náhle začal frmol. Najednou kolem mne byli hned čtyři lékaři a několik sester a najednou mě nutili tlačit. Syn se naštěstí narodil živý a bez následků, ale byl to nejhorší den v mém životě.
 
Kadla


Děkujeme za příspěvek. Tedy tak to je hodně drsné :(. Toho doktora bych asi ukamenovala - rozhodně toho druhého.

Zažila jste nějakou životní krizi? Jak jste ji zvládla? A nebo s ní bojujete dodnes? Napište nám o tom na redakce@zena-in.cz!

   
27.02.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [29] Kadla [*]

    Meander: Například mého manžela do porodnice vůbec nevpustili. Oba (mne i syna) viděl až když jsme šli domů. A to už se mi nechtělo nic řešit, byla jsem ráda, že jsme odtamtud vypadli.

    superkarma: 0 28.02.2007, 16:50:36
  2. avatar
    [28] Meander [*]

    Jaštěrička: Pak nechápu, proč nezakročil manžel a těm dotyčným zdravotnickým kurwám nenašlapal obličej do plechovky od fazolí.
    paníliška: Mluvím o těch hrůzách, co se popisují v článku a v diskusi. A nejen v této.

    superkarma: 0 28.02.2007, 16:17:45
  3. avatar
    [27] Kadla [*]

    Nyotaimori: Podávat nějakou stížnost za totáče? My nestraníci na pana doktora, který byl ve straně? Víš, jak jsem si odfoukla při druhém porodu v roce 1994? To bylo úplně o něčem jiném. Doktoři super, taťka u porodu, pohoda a klid. Ale za totáče bylo takových jako já, kterým málem nebo doopravdy umřelo dítě vinou doktorů hodně, a nedalo se s tím dělat nic.

    superkarma: 0 28.02.2007, 08:31:10
  4. avatar
    [26] paníliška [*]

    Meander: Ne vždycky to jsou horory, rodila jsem 3x, na operaci jsem byla taky, ale horor se nekonal.

    superkarma: 0 27.02.2007, 23:16:59
  5. avatar
    [25] Jaštěrička [*]

    Nyotaimori: Meander: Obávám se,že v době,kdy se tyhle horory pravděpodobně odehrávaly-totiž za totáče-jste si mnohly jít stěžovat leda na nádraží

    superkarma: 0 27.02.2007, 20:30:32
  6. avatar
    [23] Meander [*]

    A to jako vy všechny, co jste zažily takové horory, jste to jen tak přešly mávnutím ruky? A co vaši partneři, taky jim to bylo jedno? Bože, tohohle bych se nerada dožila.

    superkarma: 0 27.02.2007, 17:56:43
  7. avatar
    [21] Suzanne [*]

    Kadla: a dobře udělali, třeba kdyby ti je navlíkli, tak bys pokřikovala, že je chceš vidět

    superkarma: 0 27.02.2007, 15:00:11
  8. avatar
    [20] Kadla [*]

    Suzanne: Já myslím, že mi je tam dali, aby to bylo to první, co uvidím, až se proberu (když už jsem tak vykřikovala)

    superkarma: 0 27.02.2007, 14:52:31
  9. avatar
    [19] Suzanne [*]

    Kadla: Na ja, měla jsem pocit, že rodím tak nějak navzdory Ale ty gaťky na posteli ... to byl nějakej vtipálek

    superkarma: 0 27.02.2007, 14:44:08
  10. avatar
    [18] Kadla [*]

    Suzanne:

    superkarma: 0 27.02.2007, 14:03:08
  11. avatar
    [17] Suzanne [*]

    Já nechápu, jak může někdo "zakazovat tlačit". Prostě to tlačí samo Mně říkali netlačte, já dvakrát zatlačila a oni už jen "chytejte"

    superkarma: 0 27.02.2007, 13:59:51
  12. avatar
    [16] Juana [*]

    Mně taky zakazovaly při porodu tlačit, ale to bylo proto, že jsem ještě nebyla pořádně otevřená, vysvětlili mi to. Naštěstí jenom pár minut.

    superkarma: 0 27.02.2007, 13:49:49
  13. avatar
    [15] Kremzina [*]

    To je zvláštní, já jsem měla v narkóze největší starost, kam mi dali brýle, když mě odvaželi po porodu z pokoje na sál Až mi je sestra ukázeala, že je mám na pooperačním vedle u postele v klidu jsem zase usnula

    superkarma: 0 27.02.2007, 13:45:54
  14. avatar
    [14] kareta [*]

    v narkoze jsem třeskutě vtipná, sestry mi pak chodívaly na pokoj a culily se

    superkarma: 0 27.02.2007, 13:29:56
  15. avatar
    [11] Janinas [*]

    Mě si sestry také pěkně vychutnaly při porodu, protože jsem si dovolila rodit v jednu v noci. Jasně mi daly najevo, že je obtěžuju a zakázaly mi tlačit, protože paní doktorka spinká. Připadala jsem si jako poslední kus hadru! Hnusný pocit ponížení byl později nahrazen radostí z narození zdravého syna.

    superkarma: 0 27.02.2007, 13:07:43
  16. avatar
    [10] Kadla [*]

    Majucha: Když jsem se probudila, ležela jsem na posteli přikrytá dekou a ty gaťky jsem měla na té dece, takže je všichni mohli vidět.

    superkarma: 0 27.02.2007, 13:04:30
  17. avatar
    [8] Kadla [*]

    Majucha: Já nevím, co mi tam ten doktor dal...

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:50:16
  18. avatar
    [7] tomáš [*]

    taky jsem při porodu prvního syna patrně "překážela". Nikdo si mě dohromady nevšímal, pak mě vynadali, že jsem si dovolila sednout na lůžko v otevřeném prázdném pokoji (nikde žádná lavice...),na porodním lůžku mě hned na začátku vynadali, ať jsem potichu (a to jsem doopravdy nijak nehulákala) - a tak jsem se se zaťatými zuby pomalu propadla do nevědomí. Jóó, pak si mě náhodou všimli, a frmol začal, kleště, kyslík...naštěstí to dobře dopadlo.To ale bylo zdravotnictví socialistické, dětí spousty a zájem o člověka nulový....

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:36:40
  19. avatar
    [6] femme [*]

    Kadla: já jsem si zase dovolila rodit zrovna v době, kdy dávali v TV Ein Kessel Buntes málem bylo po mně i po dítěti, bylo to v Podolí a ještě teď, když jedu kolem, tak mám děsnej vztek

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:33:32
  20. avatar
    [5] pajda [*]

    Kadla:

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:23:48
  21. avatar
    [3] Kadla [*]

    Ťapina: Ne, fakt mě tenkrát úplně uspali. Ovšem bylo to za totáče... Proč, to nevím. Když jsem se probírala z narkózy, dala jsem tomu korunu. Prý jsem celou dobu vykřikovala, ať mi dají kalhotky

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:16:52
  22. avatar
    [2] Ťapina [*]

    Že by se abscesy řezaly v celkové anestezii? Nebyl to jenom nějaký informační šum?

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:12:14
  23. [1] EVA. [*]

    tak s tím porodem mám dost podobnou zkušenost, akorát jsme nakonec po x hodinách rodili naštěstí na střídání směn kleštěma. Naštěstí na střídání směn byl dvojnásobný počet personálu, který se opravdu nenudil. Malého museli křísit, viděla jsem ho až druhý den prootže musel být na kyslíku a já nemohla z postele.Měl infekci ze zkažené polodové vody a pochroumanou ručičku, kterou jsme naštěstí vojtovou metodou dali do normálního stavu. Vrcholem všeho je, že už jsem byla v porodnici týden pro jistotu, protože jsem měla u prvního porodu velké potíže a nakonec císaře. A bylo to i přes silvestra.BYLO TO NAŠTĚSÍ. Ale chovali se ke mě taky jako k patníku, kdyby tam nebyl manžel tak bych asi z důvodu malého množství personálu na pokoji pošla

    superkarma: 0 27.02.2007, 12:09:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme