Zdraví

Málem jsem si na lyžích zničil páteř, ale lyžuji dál


Pětačtyřicetiletý Stanislav je nadšený sportovec. A na sport nezanevřel ani poté, co na tuhle svoji vášeň málem doplatil životem, nebo přinejlepším invaliditou.

Bylo to v březnu 1999, když se rozhodl pro výlet na běžkách po Krkonoších. Po mnoha kilometrech jízdy na louce pod Černou horou přehlédl muldu a za ní bohužel v hlubokém korytě potok. Spadl z výšky tří, možná čtyř metrů rovnou na záda.

"Bylo odpoledne a takové to rozptýlené světlo, mulda proto nebyla vůbec vidět," říká muž. A pokračuje: "Dopad to byl hodně nepříjemný a ještě horší bylo, když jsem zjistil, že mám asi poraněnou páteř, nemohl jsem totiž dobře hýbat nohama," popisuje.

Ještěže byl špatný signál

Tělo naštěstí pro něj v podobné situaci reaguje vyplavením endorfinů, které do jisté míry tlumí bolest a mírní následky šoku, povedlo se mu proto vyškrabat se asi během čtvrt hodiny nahoru.

Poté začala jeho několikahodinová cesta k civilizaci, sunul se doslova po čtyřech, běžky používal jako lyžiny. Oněch 500 až 600 metrů na křižovatku cest u Kolínské boudy překonával do setmění, pak se marně pokusil o záhrab ve sněhu. Pokoušel se volat o pomoc, ale nedával si moc velkou šanci.

"Naštěstí šel kuchař z Kolínské boudy telefonovat ven, protože uvnitř neměl jeho mobil signál, a uslyšel mě," vzpomíná Stanislav. Pak už se daly věci do pohybu - přijela Horská služba, převezla ho do nemocnice v Trutnově, kde pomocí počítačové tomografie zjistili, jak vážný úraz to je. Nakonec ho, jako Pražáka, převezli do nemocnice na Homolce, kde ho operovali. Jeho stav se komplikoval i nesmírně hlubokými omrzlinami na kolenou.

"Dnes nemám skoro žádné následky, jen snad jizvy po omrzlinách," říká muž. Důkaz? V roce 2002 a znovu o rok později uběhl ve Švédsku Vasův běh na běžkách v délce 90 kilometrů, a nejen to. Zvládl i 250 kilometrů běhu Král Šumavy. "Ale běžel jsem trať jen s malým převýšením do pěti kilometrů," říká s trochou nadsázky.

"Byla to tříštivá zlomenina dvanáctého hrudního obratle, ale léčba proběhla až nad očekávání dobře," říká Jiří Chrobok z neurochirurgického oddělení nemocnice na Homolce. Stanislavovo zranění se nakonec hojilo tak dobře, že ani nemusel jít do rehabilitačního ústavu. Nicméně, i lidé, kteří tam chodí, nakonec po roce dvou žijí vesměs jako před úrazem. Možnosti léčby úrazů páteře ve specializovaných centrech se totiž stále zlepšují, byť v případě přerušení míchy se zatím nedaří lékařům vrátit hybnost.

Kolik je úrazů

Celkem se v zemi zraní asi 170 tisíc lidí ročně, na úrazy páteře z toho připadají asi tři procenta, to jest zhruba pět tisíc úrazů. Čtvrtina z nich postihuje krční páteř, zbylé tři čtvrtiny připadají na oblast hrudní a bederní. Třetina případů poranění páteře je spojena s poraněním míchy a nervových kořenů - v Česku každoročně přibude asi dvě stě až čtyři sta lidí s poraněním míchy.  

Častou příčinou úrazů páteře je sport, vedou však dopravní nehody. Mimochodem, osmdesáti procentům úrazů z dopravních nehod mohlo zabránit připoutání, často se stává třeba to, že lidé vepředu sice připoutaní jsou, ale ublíží jim nepřipoutaní cestující zezadu.

Možnosti léčby úrazů páteře lze v zásadě rozdělit do tří skupin:

1) konzervativní léčba - nejčastější způsob léčby, většinou u méně zavažných stavů, čeká se, až se stav sám zlepší, zahrnuje samozřejmě klidový režim, používá se korzet a nemocní musí cvičit speciální rehabilitační gymnastiku.

2) chirurgická léčba  - operace, stále častěji se používají minimálně invazivní postupy, operace jsou proto kratší, stejně jako následná rekonvalescence, pacient má na těle často jen několikacentimetrové řezy, kterými se zavádějí jak operační nástroje, tak případně implantáty, případně se poraněné místo zpevňuje šrouby, které se po čase mohou odstranit.

3) vertebroplastika - tato metoda se používá třeba u tak typického zimního úrazu, jako je poranění páteře po uklouznutí, postihující zejména starší lidi, kteří kromě toho trpívají osteoporózou neboli řídnutím kostí. Při vertebroplastice, která je takzvaně radiointervenční léčbou, lékaři vyplňují poraněný obratel speciálním kostním cementem, aniž by byla nutná otevřená velká operace. Průběh operace lékaři sledují pomocí počítačového tomografu. Výhodou je i fakt, že není nutná celková a pro staré lidi zatěžující anestezie. 

První pomoc

Pozor, pokud se někdy setkáte s podezřením na úraz páteře, nečekejte na příjezd záchranné služby. Tu zavolejte, ale mezitím se snažte člověku pomoci sami. Podle doktora Chroboka sice v zásadě platí, že by se v takovém případě nemělo s člověkem hýbat, ale je tím myšleno zejména to, že by se pomáhající neměli nijak snažit rovnat páteř a podobně. Pohnout celým člověkem samozřejmě lze a zranění páteře většinou vykazují problémy s hybností rukou a nohou, které nejsou způsobeny třeba jejich zlomeninami.

   
12.12.2005 - Zdraví - autor: Anna Příhodová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme