Zdraví

Málem jsem se nenajedla

Začnu od konce. Stačilo málo a zbláznila jsem se. Po těch měsících hukotu v hlavě už toho na mě bylo moc. „Prosím Tě, vždyť ty se ani nenajíš, ty se vlastně ani najíst nemůžeš,“ konstatovala moje nejlepší kamarádka, když jsem jí vypověděla celou svoji peripetii následně potom, co viděla, jak těkám očima z brambor na maso, z masa na omáčku a pořád ne a ne začít.

Zarazila jsem se a ve vteřině mi bylo jasné, že má pravdu. A teď od začátku. Začalo to docela nevinně. Po roce 1989 jsem se dostala na stáž do zahraničí. Doma hezky vykrmovaná domácí stravou a nedotknutá osvětou a dietami jsem vskočila rovnýma nohama do světa všeho nového.

Časopisy se spoustou fotek a v každém čísle z nich červenými písmeny křičelo: „Rychlé menu s minimem kalorií“ nebo „S námi zhubnete zdravě“. Nejdřív jsem si to všechno pouze prohlížela a nijak mne to neoslovovalo. Pak jsem si začala všímat i reklam v lékárnách, kde z výloh na mne jukaly proteinové tyčinky a koktejly, které mne jistojistě zasytí místo jednoho jídla.

Nechtěla jsem se ale pouštět do nějakých experimentů neinformovaná, a tak jsem naklusala do knihkupectví. Tam bylo zdravé výživě a dietám věnováno dost prostoru – postupem času jsem většinu těch knih s krásnými fotkami přestěhovala do svého pronajatého pokojíku. Montignac, Elizabeth Taylor, makrobiotika, krém Budwig, Atkins, čínská kuchyně, středozemní kuchyně, ovocné a zeleninové štávy…

Při každém jídle v jídelně nebo při objednávání v restauraci se ze mne stal štvanec, v hlavě mi hučely poučky ze všech těch dietních rad najednou a já zjistila, že můžu akorát tak vodu…

Tohle mělo moc vysoký glykemický index, tamto zas mělo moc tučný dresink, šmarjá vždyť tenhle můj oblíbený dortík je proklínaná kombinace cukru, tuku a proteinu, a není to celozrnné … a vždyť i ten losos je moc tučný, ale treska mi zase nechutná…

Domů jsem odjížděla samozřejmě se všemi těmi knihami (přece tam tu investici nenechám, že?!) a zjistila, že v zemích českých všichni žijí dělenou stravou. To už na mne bylo moc, já ani z kytiček a zvířátek neměla radost, navíc už mi v mozku na tuhle další dietu nezbylo místo.

Díky kamarádčině poznámce mi konečně a pořádně došlo, že je něco špatně! Zjistila jsem, že se vlastně trápím a že nemám už z ničeho radost, jak se pořád omezuji a snažím řídit podle rad někoho, komu na mne zase až tak nezáleží (zato na mých penězích ano).

Skončilo to dobře, „léčení – oprošťování se od příkazů a zákazů často protichůdných“ ovšem trvalo nějaký ten rok a půl, než jsem zase byla schopná bez výčitek sníst i tak obyčejné jídlo, jakým je kuřecí přírodní řízek s rýží. Takže: Všeho s mírou!

Vaše Majka

   
24.03.2005 - Zdraví - autor: Anna Příhodová

Komentáře:

  1. avatar
    [24] verousek [*]

    Wewerka: už seš s tím trapná

    superkarma: 0 04.04.2005, 16:44:37
  2. avatar
    [20] whitekitten [*]

    jo nejlepší dieta je bodová - zbodnu co vidím, ale s mírou!

    superkarma: 0 24.03.2005, 15:41:24
  3. avatar
    [17] Májík [*]

    Manx: ježkovo brejle, další taková, holky, holky, stálo vám to za to?? Tohle mi hlava nějak nebere.

    superkarma: 0 24.03.2005, 13:55:30
  4. avatar
    [14] Májík [*]

    kačagogo: fuj, při těch mírách to musela být reklama na koncentrák

    superkarma: 0 24.03.2005, 12:11:34
  5. avatar
    [11] Bobša [*]

    lilithheta: ne každý hubený může být agenturní modelka a doufám, že už po tom netoužíš! Aspoň budeš pěkná holka

    superkarma: 0 24.03.2005, 11:14:37
  6. avatar
    [8] lilithheta [*]

    Já jsem vydržela skoro nejíst (jen Vitalinea a zeleninové saláty) přes půl roku a denně jsem cvičila hodinu a půl. Na ulici jsem už několikrát málem omdlela slabostí a měla občas problémy s dýcháním. V agentuře mi řekli, že bych měla ještě zhubnout, podotýkám moje míry 175/56 91-59-89. Ze vzteku jsem hned zapadla do prvního "mekáče" a spořádala dvě porce hranolek a McChicken s tatarkou a od té doby byla celá moje "dieta" v háji. Dnes mám velikost 38-40 ale jsem aspoň psychicky O.K.

    superkarma: 0 24.03.2005, 09:48:39
  7. avatar
    [7] Žábina [*]

    míň jíst, víc cvičit

    superkarma: 0 24.03.2005, 09:24:18
  8. avatar
    [6] Channah [*]

    Majko, fajn že jsi to zvládla V dnešní době se na nás valí takových protichůdných informací, že by se z toho člověk zcvoknul, kdyby je nefiltroval. Já mám zas kamaráda, který při každém jídle pronáší hlášky typu: "Zelenina se už dneska nedá jíst, jsou to samý těžký kovy. Maso? Jak můžete jíst něco, co je nacpaný hormony?!?" ALe pak si sám dá řízek s hranolky

    superkarma: 0 24.03.2005, 09:12:24
  9. avatar
    [4] hanika [*]

    Lilinka: to znám

    superkarma: 0 24.03.2005, 08:37:17
  10. avatar
    [3] Lilinka [*]

    Ja jidlo Nedokazu si predstavit,ze bych takhle jednou skoncila Ale...nikdy nerikej nikdy. Vyhodou je,ze jsem hubena a nepribiram. a kdyz pribiram,tak se mi vsechny zasoby ukladaji na zadek.moje postava asi pusobi komicky-hubeny ruce,nohy,zadny prsa, ale mohutna zadnice!!!

    superkarma: 0 24.03.2005, 06:53:11
  11. avatar
    [2] Májík [*]

    Hlavně, že sis to včas uvědomila, mohlo to dopadnout hůř.

    superkarma: 0 24.03.2005, 06:39:23
  12. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Asi dobra cesta k nejake psychicke poruse....

    superkarma: 0 24.03.2005, 01:38:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme