Bulvár

Malé velké, věčné dítě - takové děti neošetřujeme!

Když mi bylo 21 let, narodil se mi syn. Hned po porodu mi lékaři sdělili, a to dost nešetrně, že je postižený a bude lepší, když jej dáme do ústavu.

Malý má Downův syndrom. Říkám mu malý, i když mu koncem měsíce bude 28 let.


Pamatuji si, co mi tenkrát proletělo hlavou. Hlavní myšlenka byla, že už nikdy nebudu sama.

Spolu s manželem jsme si řekli, že ho vychováme doma, do žádného ústavu nepůjde!


Starám se od něj od jeho narození. A musím říct, že jsem musela být hodně silná, abych splnila, co jsem si předsevzala. Když mi lékaři řekli, že bude věčně dítětem, slíbila jsem mu, že mu udělám hezké dětství. A snad to i dodržuji!


Musím ale říct, že byl diskriminován nejen on, ale i já. Nebyla to jen slova, ale i skutky, kterými lidé dokázali ublížit. Dokonce i zdravotnický personál se nechoval slušně. Byla jsem velice citlivá na věty typu: “ Položte si TO sem.“ Anebo: „My TAKOVÉ děti neošetřujeme.“ Což mi řekla zubařka.


V jeho osmnácti letech mu operovali v Praze-Motole vrozenou srdeční vadu. Bylo to už po revoluci a chovali se tam k nám moc hezky. Pro tuto vadu synek pomalu přestával chodit a bylo pro mě hodně náročné nosit jej do druhého patra na zádech.

Hodně mi pomáhal mladší syn. Manžel mě oceňuje hlavně pouze slovy. Ale dokázal mě podržet a podpořit. Ale vím, že to bylo náročné i pro něj.

Po roce 1989 se situace dost změnila. Zvědavě okukující lidi potkáváme jen zřídka, ale vyskytnou se. Už mi to nevadí, stala jsem se silnější.


Ve 23 letech dostal syn poprvé možnost vzdělávat se. Začala jsem jej na pár hodin vozit do školy. A protože jej to baví, učí se dodnes.


Musím ale říct, že tito lidé, tyhle věčné děti diskriminovány jsou.

V televizi jsem loni viděla dokument, natočený v nějakém ústavu, kde jsou zrovna takové „děti“.  Koupali dvacet dětí ve stejné vodě, jeden chlapec chodil po celý dokument nahý. Personál na ně neměl čas, a tihle se za celý týden nedostanou ven.

Plakala jsem, když jsem to viděla a nemohla pár nocí spát. A kamarádce jsem pak řekla: „Kdybych syna dala tehdy do ústavu, jak mi radili, teď by pro mě byla nejvhodnější chvíle spáchat sebevraždu, protože tohle bych sama před svým svědomím neospravedlnila!“

 

Alena


Máte mou hlubokou úctu, Aleno. Je to nesmírně náročné starat se o dítě postižené tímto syndromem, ale to, že jste s ním zůstala doma a věnujete mu veškerý čas, je to nejlepší, co lze udělat. I když pro vás je to nepředstavitelná oběť.


editorka Mira

 

Téma na pondělí:
Zdravotně postižení
Máte ve svém okolí zdravotně postiženého?
Jak vnímáte tyto lidi?
Existuje něco, co vám na nich vadí?
Jsou diskriminováni?
Znáte příklady jejich integrace do společnosti?
Podílíte se na pomoci zdravotně postiženým a jak?

Víte, jaké mají životní náklady a jestli jsou postačující?

Napište nám a my ty nejzajímavější příspěvky odměníme dárečky!
redakce@zena-in.cz

   
21.11.2005 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [9] Žábina [*]

    je to moc smutné

    superkarma: 0 21.11.2005, 17:59:23
  2. avatar
    [8] átéčko [*]

    Lidé si pomalu zvykli vídat postižené mezi sebou. Zvykli si na to,že i v nějat znetvořeném těle je lidské srdíčko,které dokáže mít rádo. Ti,které vídáme okolo sebe nás rádi zdraví a hlásí s k nám. Ale byli jsme na dovolené s lidmi,kteří se na nás dívali s tou zvědavostí,jakou moc ráda nemám. Když nás potkali mimo hotel, dělali,že nás nevidí,aby bychom se k nim, probůh nehlásili. Ája s nimi chtěl být kamarád, moc mě to mrzelo,že jsme jeli zrovna s takovými lidmi. Musím ale říct, že jsme si to alespoň spolu užili!

    superkarma: 0 21.11.2005, 16:26:50
  3. avatar
    [6] svetluszka [*]

    ...no to je strašný.... ...mě někdo říct "položte si to sem" a myslet tím moje dítě, asi to ten dotyčnej nerozchodí.... ...jak si tohle může dovolit...
    Jinak pár dokumentů jsem už taky viděla, a vždycky je mi z to hodně smutně,....ale taky myslím, že to rozhodně není pravidlo. Teta je v jednom takovým ůstavu od 15 let....dnes jí bude už tak 70 .... ale je tam děsně spokojená. Je to zařízení, kde se o ni starají řádový sestry a tetinka si to tam nemůže vynachválit....

    superkarma: 0 21.11.2005, 14:53:21
  4. avatar
    [4] peguša [*]

    kat: Je to už 20 let a ta holčička nepřežila dva měsíce. Nedali jim jí ani domů. Ale psychicky to neunesli a po čase se rotvedli. Ta nešťastná maminka se pak dlouho léčila na psychiatrii, tak jí to sebralo. Dnes už je zase v pořádku, má hodného partnera, ale na další dítě už myslet nemůže protože je jí už přes 40.

    superkarma: 0 21.11.2005, 14:12:39
  5. [3] kat [*]

    peguša: to je teda hrozný
    Aleno, tobě hodně sila a odvahy

    superkarma: 0 21.11.2005, 14:01:41
  6. avatar
    [2] peguša [*]

    Aleno, klobouk dolů. Máš můj hluboký obdiv. Nevím, jestli bych byla schopná toho, co ty. Myslím, že asi ne, ale člověk to nemůže posoudit, když sám něco takového nezažije na vlastní kůži.
    Známých dceři se narodila dcerka s Downem. Bylo to prý hodně znatelné a tak porodník (nebo asistentka , to je jedno), prohlásil ještě před tím, než mimi vylezlo celé na svět. "Jéžiš, dyť je to Down". Jak muselo být té rodící mamince, to si neumím představit. Člověka zaráží přístup některých medicínsky vzdělaných lidí. Oni první by měli dodržovat lékařskou etiku.

    superkarma: 0 21.11.2005, 13:56:36
  7. avatar
    [1] Tanzi [*]

    ten dokument v Tv jsem také viděla (natočený skrytou kamerou,že?) také jsme u toho s manželem brečeli..a také nám bylo špatně při vědomí, že jednou přijde doba , kdy i náš syn do nějakého ústavu bude muset jít.
    Jinak co se týče našich zkušeností s doktory - musím jim všem moc a moc poděkovat.
    Asi máme štěstí na lidi..ale at je to kožař, zubař, neurolog, psychiatr, pediatr...všude pro nás mají pochopení, vstřícnost a hlavně úsměv.

    superkarma: 0 21.11.2005, 13:47:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme