Reklama


Já jsem praktik a mám ráda kabely velké, jednoduché, a pokud možno univerzální. Tento termín je hrozný, vím, ale ke kabelkám, které si vybírám já, přesně sedí. Chci od kabelky hodně, a pokud jednu podmínku nesplní, prostě odolám a nekoupím.

Především mi musí padnout do oka. To je jasné. Pak mi musí padnout proporčně. V obchodě zkouším kabelku před zrcadlem třeba jako sako. Má také padnout k oblečení. Musí se hodit jak k džínům, tak ke klasickým kalhotám. Nechci každý den před odchodem do práce měnit její obsah. Mockrát se mi totiž vymstilo, že jsem něco důležitého zapomněla.
A jak jinak, musí mi padnout do ruky. Nebo spíš na rameno. Velmi důležitá jsou u kabelky ucha. Kabelka podle mého gusta by je měla mít tak dlouhá, aby se dala pověsit na rameno. A ještě jednu nezanedbatelnou vlastnost musí mít. Pojmout malý nákup.

Teď už si asi klepete na čelo, když srovnáváte moje požadavky s fotografiemi pidi kabelek. Nikdo také netvrdí, že velké kabely vyšly z módy. Jenom se mezi ně derou na výsluní i ty malé.



Třeba jsem jimi kápla do noty právě těm, co shání kabelku pro parádu, do které se vejde jen to nejzákladnější. Peněženka, mobil, šminky…
Ale pozor, takové to barevné nic s jedním uchem, co musíte držet stále v ruce, nebo vám jen tak povlává na ramínku, noste jen samostatně.  A k příležitostem, kde se bez ostatních důležitých věcí (jako výše zmíněný nákup, pracovní resty, nebo rozměrný denní tisk) obejdete.
Taková kabelka, byť sebedražší a sebekrásnější, ztratí vedle igelitky glanc.



Souhlasíte se mnou?