V sobotu, ve dvanáct hodin, za slunečného počasí odstartoval desátý jubilejní ročník čtyřiadvacetihodinové jízdy na horském kole. Závodníci i závodnice jedou celých 24 hodin devítikilometrový okruh ve valašské vesnici Zašová. Letos opakovaně startoval i můj manžel a já jsem mu samozřejmě připravovala technické zázemí a občerstvovací stanici.

Samozřejmě že bez zastávky a bez oddychu jedou jen ti nejlepší borci a ti ostatní jedou svým tempem. Když chtějí, dají si přestávku na jídlo, pití nebo si můžou chvíli zdřímnout.

Z 165 účastníků bylo patnáct žen ve věku od patnácti do čtyřicetiosmi let.

V sedm hodin večer se krásné počasí pokazilo a začalo intenzivně pršet. Za vytrvalého deště a tmy tedy kroužili jenom ti opravdu odvážní. Po rozednění trať připomínala spíš bojiště v blátě, ale jezdilo se dál.

Na závodních nebylo už ani poznat, kdo je muž a kdo žena, protože byli od hlavy až po paty zablácení. Až s blížícím se polednem se začaly vrstvy bláta pomalu odlupovat.

Pro ty z vás, kteří by to chtěli příští rok zkusit: doporučuji hlavně pevné nervy, vytrvalost a odhodlání. Jde skutečně spíše o závod amatérů a důležitá je vlastní morálka a sebezapření. Jezdit pořád dokola devítikilometrový okruh je opravdu o nervy a ti, kteří se sem každoročně vracejí, překonávají sami sebe a své najeté kilometry z ročníků minulých.

Mimochodem, letos ujel nejlepší borec 54 kol a nejlepší žena zvládla zmíněných okruhů 42. A přes všechnu nepřízeň počasí a únavu se všichni rozcházeli s tím, že příští rok se tady zase shledají.

Takže za rok v Zašové při závodě "24 hodin na horském kole" na shledanou 

   
Reklama