Dnes se nám sešlo vašich příspěvků na téma školka hned několik. Děkuji i za váš email čtenářko s nickem loukacek2. V úvodu píšete „Naše malá uličnice“ a mně historka, jak v posledním odstavci píšete, že „pokousala“ svého kamaráda, přišla úsměvná. I když věřím, že jste se musela na dcerku v tu chvíli zlobit!


 

Tak pokud bych vyjmenovala to čím mi udělala radost tak toho je dost. Nakreslila mi ve školce krásný obrázek přiměřený svému věku. Naučila se jezdit na kole bez koleček. Každý den když pro ni jdu do školky mě víta s úsměvem a hned mi vběhne do náručí. A pak už jedem spolu domů směr obchod kde vykručí co se dá nejčastější jsou samozřejmě bonbón, čokoládové vajíčko, nebo vzhledem k počasí minulých týdnů nanuka.  A pokud je moooc hezky vydáme se nedaleko na točenou, to si pak sednem na lavičky a sledujem co jede kolem. Učím malou barvy aut a vždycky mne dostane. Jede například krásně červené auto a naše madam prohlásí, že je modré apod. Ne, že by nevěděla ale proč si neudělat z mamky trvale legraci.

Měla jsem pro ni schovaný dřevený domeček na panenky a jelikož dospěla do věku kdy jsem uznala za vhodné ho vybalit tatínek se hned chopil. Domeček postavil má komplet vybavení, celou člověčí rodinu a místnosti rozdělené na ložnici, koupelnu, jídelnu a obývák. Panenky měly jednoduchý program první den byly pouze na WC a pak se museli umýt. Tatínek s dědou mohli koukat na TV a babička s maminkouu musely vařit. Jasně mě zdůraznila, že domeček je můj a ze školky k tomu v poslední době dodá její oblíbené chachá moje moje. No dokud neuměla pořádně mluvit tak tyhle věci domů nenosila, ale už to začíná. Moje to je, to ti nepůjčím a chachaá chachá tohle si opakuje sama třeba i v pokojíčku jen tak, ve školce to evidentně frčí. 

No a teď to co mi provedla v poslední době. Tak toho je taky dost. Včera jsem si ji vyzvedávala ze školky s tím, že mi paní učitelka v šatně říká, že by potřebovala zbrousit zoubky. Nevěřícně jsem koukala co tím paní učitelka chce říct. Naštěstí brzy vysvětlila naše malá madam pokousala na WC svého školkového kamaráda do ramena.

Chudák malý a prý docela dost, je možné že ji třeba nechtěl někam pustit, strkal do ní apod. nicméně to ji neopravňuje k tomu ho pokousat. Od paní učitelky dostala co proto, a odemne hned taky s tím, že dneska bez diskuze nic nekupuji a večer nečtu pohádku. Jak jindy nezabírá když řeknu jen tak pokaždé když jsem zmínila sklopila oči a neprotestovala. Tak konečně poprvé jsem viděla reakci, že moc dobře ví že se to nedělá a je jí to líto. A dneska jsem ji připomínala hned při vstupu ať si zas nehraje na pejska, že se to nedělá. Dneska máme ve školce tvořivé odpoledne moje zvědavost nedala a už vím, že budem dělat pomlázku. Ráno jsem ji vysvětlovala , že to bude naše tajmeství před taťkou a v neděli mu ji dame, ake nevím nevím asi to nebude moc působit a bude to první co mu řekne až přijde domů. Tak teď ještě aby se nám povedla.

louskáček2

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou

Reklama