Vztahy

Mají prarodiče nějaká práva?

Na taneční zábavě se dozvěděl, že jeho manželka udržuje poměr s jiným mužem. Přestože sám nebyl zrovna vzorem ctnosti, tohle s ním zamávalo. Přišel v noci domů, strhla se hádka. Ve vzteku a opilosti vytáhl zbraň, s níž závodně střílel. Rána, která vyšla, ho zasáhla do hlavy. Zemřel po několika hodinách. Bylo mu 27 let a zůstaly po něm dvě děti, tříletá dcera a ani ne roční syn …

Tenhle smutný příběh se odehrál před dvěma lety a mladý muž, o němž je řeč, byl bratrancem mého manžela. Všem je určitě jasné, kolik bolesti svým neuváženým činem způsobil především rodičům. Vždyť co může být horší, než pochovat vlastní dítě…

Byl jejich jediným synem (dcera žije 800 km daleko). Koupili mladým byt ve vedlejším bloku, aby je měli blízko, dali peníze na auto. Strýc se synem chodil na střelnici, hráli spolu v jedné kapele. Teta hlídala děti. Mladí byli jejich celý svět. Hroznou prázdnotu, která je nečekaně zasáhla, by snad dokázaly rozjasnit jedině úsměvy malých dětí, synových dětí. Ale…

Přestože museli svou snachu v hloubi duše určitě hrozně nenávidět (rodiče mají právo nebýt tak úplně objektivní), hned po překonání prvního šoku jim bylo jasné, že se budou muset přemoci. Ona má přeci jejich vnoučata. A tak se snažili. Zvali ji na oběd, nabízeli hlídání, pomoc. Mladá vdova měla ale svoje plány a tchán s tchýní do nich už, bohužel, nezapadali. Co nejrychleji prodala byt i auto, ukončila ve městě všechny vazby a odstěhovala se za přítelem do místa vzdáleného přibližně 50 km.

Je to už dva roky a teta zahlédla děti jen 2x. Navštívit je nesmí. Pozvat je k sobě nesmí. Vzít je na procházku nesmí… Jejich nový tatínek prohlásil, že je teď vychovává on a žádné připomínání minulosti si nepřeje…

Teta a strýc dál prosí a doufají. Ukládají dětem peníze na spoření a věří, že třeba jednou si vnoučátka k nim cestu samy najdou. Jenže malé děti přeci zapomínají tak rychle…

A tak se ptám za ně. Mají prarodiče taky nějaká práva? Mohou se nějak bránit? Je mi jich tak líto…

   
18.03.2004 - Láska a vztahy - autor: Lora

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [63] denkas [*]

    Sml15

    superkarma: 0 14.03.2013, 15:07:01
  2. avatar
    [62] Lubar [*]

    Jednu základní poznámku - prarodiče se mohou domáhat styku s vnoučaty i soudní cestou. Viz ustanovení § 27 odst. 4 zákona o rodině :
    "Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci".
    Strýci s tetou doporučuji, aby se s návrhem na úpravu styku s vnoučaty obrátili na soud, v jehož obvodě děti bydlí.
    Odhadovala bych, že budou mít právo se s dětmi stýkat cca jedenkrát měsíčně.

    superkarma: 0 23.03.2004, 21:11:02
  3. avatar
    [60] Fifinka [*]

    risina: takže koukni sem: http://www.zena-in.cz/auditoria/auditorium_osobni.asp?stranka=1&id=295 -strana 48. holky si myslej to stejný co já a Dickie.

    superkarma: 0 22.03.2004, 00:09:12
  4. avatar
    [59] Dickie [*]

    risina: dědický nárok na potomky přechází

    superkarma: 0 21.03.2004, 15:42:16
  5. avatar
    [58] Fifinka [*]

    risina: zeptám se holek na právnické diskuzi

    superkarma: 0 21.03.2004, 13:50:44
  6. avatar
    [57] risina [*]

    Fifinka: pokud si dobře pamatuju lekci o dědictví, tak vnoučata by dědil aaž v případě, že dcera bude mrtvá. Zemře-li jeden z manželů, dědí polovinu jeho majteku jeho manžel/ka a druhou si rozdělí děti. myslím, že je-li naživu jen jednou dítě, bude dědit pouze ona, není to tak, že b ydědický nárok zemřelého syna přecházel na vnoučata.

    superkarma: 0 21.03.2004, 13:28:25
  7. avatar
    [56] Fifinka [*]

    holky ježišmarjá..ty děti se to stejně jednou dozvědí..ze zákona totiž bude dědit po prarodičích jejich dcera, ta co žije 800 Km daleko a pak tyhle dvě děti, když už otce nemaj..pokud jim bude méně jak 18 let, tak se to odkládá do plnoletosti.

    Můj nevlastní bratr (je mu asi 44 let se zřejmě až teď dozvěděl, že jeho otec byl zcela někdo jiný a dědit bude) - táta mi zemřel před 3 měsíci a notář má povinnost ho kontaktovat a říct mu o dědictví. Syn má samozřejmě právo, to dědictví odmítnout.

    Pokud otázka zní: mají to ty děti vědět teď, nebo ne..tak na tu já odpověď neznám.

    superkarma: 0 20.03.2004, 14:36:20
  8. avatar
    [55] aninas [*]

    jak to??? 2x??????

    superkarma: 0 20.03.2004, 06:29:08
  9. avatar
    [54] aninas [*]

    pajda: jake rany by se jitrily detem? Ony zadnou ranu neutrpely, jenom dospeli. Byly moc male, aby umrti tatinka braly jako nejakou ranu. To jako se ma pred nimi tajit, ze meli nejakeho jineho tatu nez toho, co je ted momentalne vychovava? Kdyz od malicka se bude zcela normalne a prirozene bavit pred nima, ze na fotkach je jejich zemrely tata, prijmou to jako fakt a v pozdejsim veku nebudou moct nikomu vycitat, ze pred nimi nekdo neco tajil. Deti, zvlaste pak v pubertalnim veku, dovedou byt velice kriticke a tezce nesou jakoukoli lez, ktera jim byla podstrkovana, nebo jakekoli zatajovani cehokoli.
    Vzdy se vyplati diteti, byt malemu, rikat pravdu - samozrejme podanou umerne veku - o cemkoli - o zrozeni, lasce, vztazich, mrtvem rodici, prarodici. Treba jednu chvili nechape, o co jde, ale az vyroste, tak se mu zpetne vybavi vsechno, jak mu byl dany problem vykladan. To jak se zachova dite pozdeji moc zalezi na tom, jak s nim bylo jednano, kdyz bylo male.

    Neni preci nic podivneho na tom, kdyz deti vi, ze tohle jsou rodice [pro ne "jako" prarodice] od noveho tatinka a tamto jsou od tatinka, co umrel.

    superkarma: 0 19.03.2004, 20:31:33
  10. avatar
    [53] aninas [*]

    pajda: jake rany by se jitrily detem? Ony zadnou ranu neutrpely, jenom dospeli. Byly moc male, aby umrti tatinka braly jako nejakou ranu. To jako se ma pred nimi tajit, ze meli nejakeho jineho tatu nez toho, co je ted momentalne vychovava? Kdyz od malicka se bude zcela normalne a prirozene bavit pred nima, ze na fotkach je jejich zemrely tata, prijmou to jako fakt a v pozdejsim veku nebudou moct nikomu vycitat, ze pred nimi nekdo neco tajil. Deti, zvlaste pak v pubertalnim veku, dovedou byt velice kriticke a tezce nesou jakoukoli lez, ktera jim byla podstrkovana, nebo jakekoli zatajovani cehokoli.
    Vzdy se vyplati diteti, byt malemu, rikat pravdu - samozrejme podanou umerne veku - o cemkoli - o zrozeni, lasce, vztazich, mrtvem rodici, prarodici. Treba jednu chvili nechape, o co jde, ale az vyroste, tak se mu zpetne vybavi vsechno, jak mu byl dany problem vykladan. To jak se zachova dite pozdeji moc zalezi na tom, jak s nim bylo jednano, kdyz bylo male.

    Neni preci nic podivneho na tom, kdyz deti vi, ze tohle jsou rodice [pro ne "jako" prarodice] od noveho tatinka a tamto jsou od tatinka, co umrel.

    superkarma: 0 19.03.2004, 20:29:33
  11. avatar
    [52] Gabi [*]

    Lora: tak jsem tušila správně, prarodiče mají doma synovo "mauzoleum", nápad s náhodným potkáváním na neutrální půdě typu "teta / strejda" se mi také líbí.
    P.S.: Myslím, že děti nijak netrpí, když mají více nebo méně prarodičů, než je průměr.

    superkarma: 0 19.03.2004, 12:15:29
  12. avatar
    [48] Vivian [*]

    Sury: Pro děti není nic krásnějšího, než milující prarodiče???

    superkarma: 0 18.03.2004, 22:34:20

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [47] Vivian [*]

    Suzanne: taky chápu a souhlasím. Jde tady jen o prarodiče, kteří chtějí vídat svá vnoučata. Mě by zajímalo, zda na to (a na co všechno) mají z nějakého zákona právo.

    superkarma: 0 18.03.2004, 22:31:58
  2. avatar
    [46] Suzanne [*]

    Pajda: Souhlasím. A možná měla ta mladá paní 1000 důvodů, proč zapomenout. A je vůbec pravda, že ona cítí vinu za jeho smrt? Co to je za chlapa, který se dozví na tancovačce drb a hned jde domů mávat zbraní? Jaké byly vztahy v rodině předtím? Bůh suď, já osobně tu paní naprosto chápu. A děti zřejmě nestrádají, mají tátu, mámu a zřejmě i milující prarodiče. Takže o koho tu teď jde???

    superkarma: 0 18.03.2004, 22:17:36
  3. avatar
    [45] pajda [*]

    liška: nejsem si vůbec jistá, jestli tím ty děti poravdu trpí. Z pohledu dítěte je normální mít dva rodiče a čtyři prarodiče - a to ony zřejmě mají. Není normální mít tři rodiče (jednoho mrtvého) a šest prarodičů...jak jim vysvětlíš existenci jednoho páru prarodičů navíc, když s nimi nechceš mluvit o mrtvém otci? A je rozumné s nimi o tom mluvit a jitřit tím rány? Nebo jim neustále připomínat to, co už snad zapoměly? Neumím si představit, že by rodiče nemluvili o mrtvém synovi nebo neměli vystavenou jeho fotku...

    superkarma: 0 18.03.2004, 20:41:59
  4. avatar
    [40] Suzanne [*]

    Uj, tak jsem se rozohnila, že jsem to poslala 2x

    superkarma: 0 18.03.2004, 16:29:43
  5. avatar
    [39] Suzanne [*]

    essence: To se ti pěkně maluje. Ale já mám skvělého chlapa. Vycházím s celou jeho rodinou. SKORO. Jeho rodiče jsou rozvedení a já vycházím s tatínkem a s celou jeho novou rodinou. Vycházím s babičkou, s dědou, s manželovými 4 sourozenci. Ale s matkou ne. A já vážně nevidím důvod, proč bych měla činit další pokusy, když ty předchozí selhaly a ještě se obrátily proti mě. Když to vzdali i její rodiče, syn a tři manželové. Proč bych měla udělat víc, než se s ní a s vnoučetem setkat jednou měsíčně na veřejném místě. Prostě, milá essence, nevidím důvod. Kvůli ní se se svým mužem nerozejdu a člověk nemůže hledat ideálního muže s ideální tchyní. Ale když jsme se poznali, žekl, že máma je blázen a já mu to měla strašně moc za zlé. Teď už to chápu, konflikty se snažím eliminovat tím, že se prostě nevídáme. Jednou za rok oběd v restauraci společně s babičkou a dědou. Ne, nejsem nadbytečně nesnášenlivá, se všemi ostatními členy rodiny jsme ve velmi dobrých vztazích. Ale když se nám něco povede, můj muž volá mým rodičům. A je to jen proto, že někdo ti sedne a někdo ne. Příbuzné si nevybírám, ale život je příliš krátký na to, abych ho prožila ve zlobě a konfliktech jen proto, že se já nebo moje dítě MUSÍ s někým stýkat.

    superkarma: 0 18.03.2004, 16:27:34
  6. avatar
    [38] Suzanne [*]

    essence: To se ti pěkně maluje. Ale já mám skvělého chlapa. Vycházím s celou jeho rodinou. SKORO. Jeho rodiče jsou rozvedení a já vycházím s tatínkem a s celou jeho novou rodinou. Vycházím s babičkou, s dědou, s manželovými 4 sourozenci. Ale s matkou ne. A já vážně nevidím důvod, proč bych měla činit další pokusy, když ty předchozí selhaly a ještě se obrátily proti mě. Když to vzdali i její rodiče, syn a tři manželové. Proč bych měla udělat víc, než se s ní a s vnoučetem setkat jednou měsíčně na veřejném místě. Prostě, milá essence, nevidím důvod. Kvůli ní se se svým mužem nerozejdu a člověk nemůže hledat ideálního muže s ideální tchyní. Ale když jsme se poznali, žekl, že máma je blázen a já mu to měla strašně moc za zlé. Teď už to chápu, konflikty se snažím eliminovat tím, že se prostě nevídáme. Jednou za rok oběd v restauraci společně s babičkou a dědou. Ne, nejsem nadbytečně nesnášenlivá, se všemi ostatními členy rodiny jsme ve velmi dobrých vztazích. Ale když se nám něco povede, můj muž volá mým rodičům. A je to jen proto, že někdo ti sedne a někdo ne. Příbuzné si nevybírám, ale život je příliš krátký na to, abych ho prožila ve zlobě a konfliktech jen proto, že se já nebo moje dítě MUSÍ s někým stýkat.

    superkarma: 0 18.03.2004, 16:27:00
  7. avatar
    [37] Juana [*]

    Něco jiného je asi situace, kdy jeden z manželů zemře například na rakovinu a v rodině fungovaly vztahy dobře. Tam bych rozhodně neviděla ráda, aby se dědeček s babičkou z druhé strany s rodinou dál nestýkali. Pokud ovšem jeden z manželů zemře v podstatě vlastní vinou, pak nevím. Znám podobný případ, jedné známé se manžel příšerně ožral, sedl do auta, naložil do něj i dceru a napálil do do jiného auta ve velice vysoké rychlosti. On byl naštěstí pro něj na místě mrtev, holčička - nepřipoutaná - proletěla oknem a naštěstí se ze zranění dostala bez následků. Vypadá to, že on chtěl spáchat sebevraždu a vzít dcerku sebou. Nedivím se, že manželka s jeho rodiči nechce mít nic společného, odstěhovala se z místa bydliště a začala nový život.
    Jo a pokud se manželé jen rozvedou a dál spolu vycházejí ve vší slušnosti, pak bych taky babičkám nebránila, pokud by dětem ovšem nevykládaly, jaká je jejich matka či otec potvora. Sestra se rozvedla, děti nemá, a moji rodiče a exšvagrovi rodiče se dodnes občas scházejí.

    superkarma: 0 18.03.2004, 14:59:00
  8. avatar
    [35] PERSEFONA [*]

    Asi se do mě teď pěkně navezete, ale v každým případě jsou to pro tu holku tchán a tchýně, a představa, že se s nima bude scházet po smrti svého manžela, kterou jí budou jistě vyčítat, je děsná! To jsem ale mrcha..fuj, ale je to prostě názor.

    superkarma: 0 18.03.2004, 14:34:47
  9. avatar
    [33] danca79 [*]

    Smutný příběh...ale hodně se mi líbí to řešení kubikm - je nenásilné...sice to asi není úplně to pravé co prarodiče chtějí, ale lepší než nic! a hlavně je to bez nervů pro všechny strany....

    superkarma: 0 18.03.2004, 13:43:07
  10. avatar
    [29] Pajinka [*]

    Já si myslím, že také záleží na věku dětí - v době události měly tři a jeden rok, myslím, že jsou ještě dost malé na to, že na tatínka zapomenou a představit pak babičku s dědečkem dle návrhu kubikm mi připadá ideální. Ale pro prarodiče to bude dost těžké a náročné.

    superkarma: 0 18.03.2004, 11:05:19
  11. avatar
    [28] kubikm [*]

    bez stresů

    superkarma: 0 18.03.2004, 10:52:19
  12. avatar
    [27] kubikm [*]

    bez stresů

    superkarma: 0 18.03.2004, 10:51:42
  13. avatar
    [26] kubikm [*]

    řeknu vám řešení, které udělala dcera
    rozvedla se, tatík zájem neměl, ale jeho maminka
    pokud tedy bývalá tchýně zavolá, udělají si sraz ve městě u koně, kde se "náhodně" potkají
    protože jí vnučka jako babičku neznala, tak jí říká teto a tchýně to respektuje
    tak dítě může vidět a zároveň je to bez strasů
    pokud by to ta mladá paní udělala stejně a prarodiče TO RESPEKTOVALI ! tak by to bylo řešení

    superkarma: 0 18.03.2004, 10:50:50
  14. avatar
    [25] Žábina [*]

    šája: no to máš pravdu, tak to trochu poopravím - zabít někoho /ať už sebe nebo druhého/ není řešení....

    superkarma: 0 18.03.2004, 10:11:08
  15. avatar
    [24] Žábina [*]

    pohodarka: jedno souvisí úzce s druhým nemyslíš? příště si to nejdřív srovnej v hlavě,než něco plácneš. ..

    superkarma: 0 18.03.2004, 10:08:36
  16. avatar
    [23] Gabi [*]

    Nemá smysl se dohadovat, zda syn chtěl spáchat vraždu, sebevraždu nebo to byla náhoda. V každém případě je podivné, když sportovní střelec sáhne ve vypjaté situaci po zbrani ...
    Měli bychom se spíš zaměřit na prarodiče: snachu docela chápu, že chtěla pryč - to je asi to nejrozumější řešení - zapomenout. Vždyť byla hodně mladá a mohla začít znovu. Chápu i prarodiče, že by se chtěli vídat s vnoučaty, zvlášť, když jim nikdo nezůstal. Dokázali by ale prarodiče být objektivní a nepadla by před dětmi nikdy slova: "váš tatínek byl ten nejúžasnější člověk a kvůli vaší matce zemřel"???
    Samozřejmě mají prarodiče možnost zkusit to soudní cestou, to to opravdu k ničemu dobrému nepovede ... Znám i takové agilní babičky, která se rozhodla získat vnuka do péče, resp. nutila syna, aby ho té "krkavčí matce" sebral (syn byl nevyzrálý nesamostatný a velmi mladý jedinec). Nepovedlo se, vnuk zůstal s maminkou, ale rodinné vtahy to určitě nevylepšilo.

    superkarma: 0 18.03.2004, 10:06:16
  17. [21] pazitka [*]

    Je to velice smutný příběh. Dokážu se vžít do situace jak mladé vdovy, tak i prarodičů. V takové situaci bych asi nemohla žít na místě, které mi tu hrůzu připomíná, určitě bych se sbalila a odešla začít znovu žít. Prarodiče ti to mají těžší, ztratili syna i vnoučata. Myslím, že když nechají čas, aby trochu zahojil rány a třeba za nějaký rok se sami přihlásí, snacha to přijme daleko klidněji než teď. Hlavně nespěchat. Navíc, když si zakládá novou rodinu (pro děti to nejlepší). Časem bych asi sama přišla za prarodičema, proč se ochuzovat o city, děti to samy časem ocení, že jsem jim neodepřela přízeň babičky a dědečka. Naše maminka nebyla zrovna vždy zadobře s tatínkovou maminkou, ale na prázdniny a návštěvy jsme k nim chodili hodně. Když byla babička těžce nemocná, maminka si vzala neplacené volno a starala se o ní až do smrti. Babička jí už nestačila poděkovat, ale já jsem to moc ocenila

    superkarma: 0 18.03.2004, 09:21:20
  18. avatar
    [20] šája [*]

    pohodarka: Lidi jsme úplně normální, řešíme to, co nás zaujalo

    superkarma: 0 18.03.2004, 09:20:09
  19. avatar
    [19] Kelly [*]

    Museli bychom znát hlouběji příběh této rodiny, abychom mohli posuzovat. Každopádně tam budou velmi narušené vztahy mezi prarodiči a snachou.
    Je to škoda, protože tyhlety spory vždy odnesou pouze děti, které ještě nechápou souvislosti a pro ně to pořád bude babička a dědeček. Pokud prarodiče děti neovlivňují, měla by snacha překousnout jejich spor alespoň kvůli dětem a občas jim je "půjčit".

    superkarma: 0 18.03.2004, 09:18:03
  20. avatar
    [17] pohodarka [*]

    teda, ja nevim, co jste tady za lidi snad mame resit vztah prarodicu a deti byvale snach y a ne, jaky byl a nebyl en mlady muz clovek!!!
    ale jedno reseni bych taky navrhovala. paklize by se dcera bala ovlivnovani, at proste deti nenechava s prarodici samotne! kazdopadne by ji to mohli sami navrhnout, ze navstevy budou za jejiho dozoru nebo za dozoru pritele, proste normalni navsteva cele rodiny.

    superkarma: 0 18.03.2004, 08:55:37
  21. avatar
    [16] Luciš [*]

    Nevím, co paní brání zastavit se jednou do měsíce na dvě hoďky u prarodičů. Já taky mám příbuzné, které zrovna nemusím a nevycházela bych s nimi normálně, ale považuju za slušnost je občas vidět a povídat si o věcech, při kterých nevznikají konflikty. Jsou to prarodiče dětí a ona nemá právo dětem styk s nimi odpírat. Není to od ní trochu sobecké?

    superkarma: 0 18.03.2004, 08:55:28
  22. avatar
    [15] Bella [*]

    Hm. Toť velmi zapeklitá situace. Souhlasím s názorem, že kdo vytáhne zbraň to nemá v hlavě v pořádku. A taky chápu mladou vdovu, že chce začít nový život. Asi bych zvolila nějaký kompromis, ne tak radikální řešení, jako že za rodičema bývalého manžela už vůbec nebude jezdit. Ona asi touží, aby se více sblížili s rodičema jejího nového přítele a asi se to daří. Jinak by pomoc určitě uvítala, ale takhle jaksi zbývá strašně málo času na tyto "opuštěné staroušky". Jo a taky by se dcera mohla přestěhovat blíž, ne?

    superkarma: 0 18.03.2004, 08:42:23
  23. avatar
    [14] šája [*]

    Žábina: Nikde není napsáno, že se chtěl zastřelit...nechtěl třeba vytáhnout zbraň proti ženě a v opilosti se netrefil? Myslím tím, že v opilosti manipuloval se zbraní tak nešikovně, že se třeba zastřelil nešťastnou náhodou...Nikdo se zasetřelí ve vzteku, to spíš toho druhého, ne? A vůbec, co je to za chování vytahovat zbraň? Na to neexistuje omluva. Tak se nedivím vdově, že se sebrala a odešla.

    superkarma: 0 18.03.2004, 08:16:14
  24. avatar
    [12] Žábina [*]

    piknik: ano,její nevěra ho k tomu dohnala....ale copak zabít se je nějaké řešení??? co by někdo jiný dal za život??? bylo to od něho slabošské a hloupé, zvlášť jestli měl své rodiče tolik rád, si musel uvědomit co způsobí ...

    superkarma: 0 18.03.2004, 08:02:23
  25. avatar
    [10] Toniniella [*]

    Ono je to přátelé na druhé straně dvojsečné. Samozřejmě je pro všechny ideální, když zachovávají co nejužší vazby s nejbližšími příbuznými a jak děti tak i prarodiče mají jakési morální právo se setkávat. Pokud je zajištěna nestrannost a nezaujatost.
    Ale to taky nemusí být pravda a prarodiče mohou děti ovlivňovat a obracet je proti matce. U nás zrovna jeden takový případ je, rodiče "z druhé strany" v podstatě děti unesli, společně s otcem a matka podniká neuvěřitelné kroky k jejich objevení. Nepomůže ani policie, ani soud ani nic. Takže někdy je to těžké.

    superkarma: 0 18.03.2004, 07:43:30
  26. avatar
    [8] Toniniella [*]

    Ono je to přátelé na druhé straně dvojsečné. Samozřejmě je pro všechny ideální, když zachovávají co nejužší vazby s nejbližšími příbuznými a jak děti tak i prarodiče mají jakési morální právo se setkávat. Pokud je zajištěna nestrannost a nezaujatost.
    Ale to taky nemusí být pravda a prarodiče mohou děti ovlivňovat a obracet je proti matce. U nás zrovna jeden takový případ je, rodiče "z druhé strany" v podstatě děti unesli, společně s otcem a matka podniká neuvěřitelné kroky k jejich objevení. Nepomůže ani policie, ani soud ani nic. Takže někdy je to těžké.

    superkarma: 0 18.03.2004, 07:41:38
  27. avatar
    [6] Jenny [*]

    já vždycky myslela,že i prarodiče nějaká práva mají....určitě po rozvodu, nevím, jak v tomhle případě...

    superkarma: 0 18.03.2004, 07:38:18
  28. [5] Zuzanicka [*]

    Ach jo,to je smutný příběh

    superkarma: 0 18.03.2004, 07:09:42
  29. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    Mozna ma ta zena sve duvody, proc...

    superkarma: 0 18.03.2004, 00:49:34
  30. avatar
    [1] Léthé [*]

    Tak tohoto bych se dožít nechtěla . Práva? Žádná! Bohužel. A život jde dál........

    superkarma: 0 18.03.2004, 00:35:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme