Reklama

Jany příběh je jako z učebnice.

Vdala se z velké lásky a dítě bylo šťastně počato na svatební cestě. Nebyl tomu tedy ani rok po svatbě a přišel porod.
Nebyl jednoduchý. Rodička musela přejíždět mezi několika porodnicemi, vše trvalo několik dní a nakonec potřebovalo miminko zvláštní péči. Byla velmi unavená, strachovala se o své první novorozeňátko a manžel přišel až druhý den po porodu. Měl cucfleka na krku.

Tím to všechno začalo a Jana se do roku rozváděla.
Její muž se měnil před očima a o svého syna, který vyžadoval více péče než jiná miminka, měl velmi malý zájem. Raději chodil po hospodách, ze kterých se vracel až ráno.
Šlo to od desíti k pěti, vztah se rozpadal.

Janinou útěchou byl malý chlapec. Díky Vojtovým cvikům, které s ním poctivě cvičila čtyřikrát denně, se z něho stával zdravý človíček. Měli prý štěstí, ne vždy se rehabilitace v případě jejich nemoci podaří.

Čas plynul a Jana byla unavená a osamělá.
Přátelé nestačili nahradit její smutek a radost z dítěte také není vše. Začala se rozhlížet po novém "tatínkovi", ale to nebylo tak jednoduché...
Začal ji pohlcovat stres, únava a pocit osamění. A bezpočet otazníků ohledně jejich budoucnosti..

Autorka knihy "Na co se ptají" Sylvia Schneiderová k tomuto tématu ve své knize uvádí:
"Samozřejmě, že je pro děti lepší, když mohou vyrůstat ve zdravé rodině, o tom není pochyb. Zničené vztahy poznamenávají všechny zúčastněné. A lidé od sebe neodcházejí proto, že se milují. Podobné prožitky jistě nepřejeme žádnému dítěti. Přesto bylo dokázáno, že je pro děti lepší najít klid v částečné rodině, než žít věčně mezi dvěma znesvářenými rodiči."

Jana si byla jista, že rozvod s jejím manželem, bylo správné rozhodnutí.
Měla ale obavy, zda ona sama bude schopna zajistit svému dítěti šťastné dětství. Také se musela sama postarat o finanční zázemí, jelikož "tatínek" nejen že neprahnul po kontaktu se svým dítětem, ale také nepokládal za nutné, na něho finančně přispívat.
Situace byla hrozivá, jelikož v kraji, kde bydleli, byla o práci nouze. Syn ještě nedosáhl "školkového" věku a hlídání neměla. Naštěstí se našla práci v blízkém obchůdku s oblečením, kam mohla docházet i se synem. Po večerech žehlila textilní zboží, a měli tak na jídlo.
I přes svou práci se ale cítila velmi nervozní a stále více se zabývala obavami o jejich budoucnost.

Možná by měl každý vědět, co ohledně této situace říkají odborné studie. Jednu z nich opět cituje S. Schneiderová:
"Nejnovější studie ukázaly i světlé stránky života neúplných rodin. Touhu po samostatnosti, příjemný pocit z možnosti uspořádat si život podle vlastních potřeb, víru ve zvládnutí všech požadavků všedního dne. Samoživitelé nejsou žádnou okrajovou skupinou a jejich život je přes všechny obtíže stejně dobrý jako život jiných lidí."
"Výdělečné ženy samoživitelky jsou v mnoha případech šťastnější než ty, které zůstávají doma. Těm chybí uznání v práci, kontakt mimo dům a pocit, že mohou samy přispět na živobytí rodiny. Již delší dobu je prokázáno, že zaměstnanost dětem neškodí, pokud je o ně mezitím dobře postaráno. Navzdory mnohonásobnější zátěži si samoživitelé často najdou pro své děti více času než ostatní."

Říkala jsem, že Jany příběh je jako z čítanky.
Ani závěr tohoto skutečného příběhu není jiný, možná že se dá přirovnat k pohádce s dobrým koncem.
Jana se v těchto dnech stěhuje ke svému novému příteli, který miluje ji i jejího syna. Synek je dítětem, který "dostane" každého, a tak i nového partnera své maminky okamžitě ošálil svou úžasnou roztomilostí a klučičím lumpačením.
V posledních dnech se několikrát stalo, že se malý přeřekl a řekl mu "táto".

Na otázku obsaženou v názvu článku, můžeme tedy odpověděť kladně.
I přes těžkosti, kterými samoživitel (a ve více než 75 % jsou jimi ženy) musí projít, lze dětem i sobě zabezpečit šťastný a hodnotný život.
Vydané úsilí a energie, které v kritické době musí tyto ženy vynakládat, je ohromné a obdivuhodné. Držme jim palce!

Jsou mezi vámi také ženy - samoživitelky?
Napište nám své zkušenosti a podpořte ty, které tímto těžkým obdobím právě procházejí.
             

Zdroj: Sylvia Schneiderová, "Na co se ptají", nakl. Pragma 1996 

_____________________________________________________________

Některé dřívější články, které na toto téma již vyšly:

Svobodná matka - být, či nebýt?
Kdo poradí s manželstvím?
Všechno zlé je pro něco dobré