Ahoj Míšo, tak tohle téma je mi hodně blízké. Vždycky jsem měla pocit, že je něco, co není vidět, ale že to kolem nás je. Jednou jsem našla ve staré almaře kdo ví, po kom, tarotové karty. 

Bylo jich asi jen 6, ale já jsem si je schovala a když jsem byla smutná, tak jsem si je prohlížela a hrála si s nimi. Moji rodiče ani sestra o tom nevěděli a já byla ráda. Protože nikdo na věci „mezi nebem a zemí“ nevěřil a dodnes tomu moc nevěří. 

Přestože jsem tenkrát nevěděla, co to je za karty, ráda jsem je držela v ruce nebo jen tak je měla u sebe. Pak jsem ještě měla sny, ve kterých se mi zdálo to, co se mi skutečně za pár let splnilo. Žádná zásadní situace, ale věděla jsem, že přesně tohle se mi zdálo.

Když jsem dospěla, brala jsem každý den tak, jak šel. Nic jsem neplánovala a žila. Jako většina  –náctiletých.

Pak jsem poznala svého manžela a jak už všichni ví, úplně trefa do černého to nebyla. Ale to bych snad ani nebyla já, kdybych se na všem nesnažila najít to lepší. Když opomenu můj sen v tu noc, co jsem otěhotněla (už jsem psala dřív), přišla magie do mého života opět a nejspíš i na stálo.

Jak šel čas, musela jsem situace ve svém vztahu chtě nechtě řešit. A dozvěděla jsem se o jedné kartářce. Hrozně milá paní, věnuje se vám celou hodinu a ani není drahá. Udělala mě  i manželovi numerologickou mřížku a já se dozvěděla takové věci, až mě běhal mráz po zádech.

Nejen že všechno z minulosti sedělo, ale i současnost a zatím i budoucnost sedí na 100%. Věřím, že se nespletla ani s tou lepší budoucností. Přestože jsem během výkladu dostala hroznou bolest hlavy, zároveň mě to prostředí hrozně uklidňovalo. A protože jsem člověk neposedný, rozhodla jsem se podívat kartám na zoubek.

Mám sice dvoje tarotové karty, ale sedly mi jen jedny – zrovna ty první. Vykládám zatím jen pár lidem, ale naplňuje mě to zvláštním pocitem pýchy, že jim můžu pomoci.

A jak to mám s těmi rituály? Na nějaké se chystám, pár jsem jich už zkusila.

Např. rituál, abych viděla budoucího partnera. V tom snu se mě  i dceři snažil ublížit. Doufám, že se to nikdy nestane. Nebo jsem použila mandragoru pod polštář. Hrozně mě ráno bolela hlava. Zkusila jsem ji pak ještě asi 2x, ale pokaždé se stejným efektem.

Ale chtěla bych vědět, zda je nějaký rituál na to, abych si mohla popovídat s mrtvými ve snu. Protože mi pár dnů před štědrým dnem, když mi bylo 14 let, zemřel otec. Přestože jsme měli v té době zvláštní vztah, po čase mi došlo, jak moc mi chybí. A je to pár let, co mi zemřela babička – matka mého otce. Byla to ta typická hodná a zastávající se babička. Tito lidé mi v životě hodně chybí a já bych si s nimi chtěla promluvit.

Přeji všem, nejen svým – dovolím si použít to slovo – kamarádkám tady, ale opravdu všem, aby si užili každý den ve svém životě.
Protože život sám o sobě je jedno velké kouzlo. Maje

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Ahoj, pokud máš takovou potřebu, pokus se před spaním s nimi jen promluvit, říct, že Ti scházejí, ale že věříš, že se mají dobře a že i ty se máš prima. Nevyvolej v nich pocit, že Ti mají pomoci, nebo Ti něco dluží. Udělají to, pomohou, pokud to budeš potřebovat a pokud jsou těmi, kdo Tobě pomáhat má. Nechala bych to tak, aby za Tebou přišli dobrovolně. Nemyslím, že je dobré energie tahat zpět. Proto se ke spiritismu nestavím právě pozitivně. Samozřejmě spontánní návštěva je v pohodě. Jinak, Maje, energie (zbytková energie) lidského vědomí není ten člověk sám, je to část vědomí – velmi slabá. Tu největší si bere s sebou do dalších životů. Míša

Máte i vy vlastní zkušenost s věštěním, věštkyněmi, magií, nebo se vám stalo něco o co se chcete v dnešním denním tématu podělit? Pište na redakce@zena-in.cz.

 

Reklama