V nouzi poznáš přítele. I tak by se dal nazvat krásný a opravdu dojemný příběh, který nám poslala čtenářka s nickem lalica, za který moc děkujeme.

Milá redakce, myslím si, že čím jsme starší, tím méně a pomaleji nám  přibývá přátel a tak bychom si měli ta " stará přátelství" udržovat a hýčkat. Moje kamarádka  byla v té době i mou spolupracovníci, obě jsme zhruba stejně staré a máme 3 děti.

Kamarádka byla tenkrát nějaká posmutnělá a já jí nechtěla nutit, ať se mi svěří. Říkala jen, že je to dost intimní a možná to zvládne. Po třech dnech jsme si sedly ke kávě a ona mi řekla, že má gynekologické problémy. Prý se domnívala, že to přejde samo... Já jí tenkrát pohladila a řekla jí, že není radno si zahrávat se zdravím a ať hned zajde k lékaři.

Bylo jí 33 let a lékař objevil na děložním čípku předrakovinný stav. Možná stačilo 14 dní a bylo by opravdu zle. Kamarádka podstoupila těžkou operaci, odstranili jí nejen dělohu, ale také vejcovody. Navštívila jsem jí ještě v nemocnici, kdy se měla na druhý den dozvědět " ortel z histologie". Krom vitamínů jsem jí přinesla i malou madonku z pouti pro štěstí.

Já doma celou noc nemohla spát a když mi na druhý den volala, bála jsem se špatné zprávy. Ona mi však řekla:"Víš, já tu tvou madonku svírala celou noc v dlani a ještě když mi primář řekl, jaké štěstí jsem měla, nepustila jsem jí z ruky. Nález byl hraniční a ona nemusela na ozařování. Madonku má dodnes a naše přátelství pořád přetrvává. Jsme tady jedna pro druhou, když přijde radost i žal...

lalica

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá lalico, to jste napsala moc hezky. Takové okamžiky ověří každý vztah. Vaše kamarádka má ve vás opravdovou oporu. Moc ji pozdravujte a popřejte hodně zdraví.

To je ale zvláštní, že dnešní příspěvky jsou spíš dojemné. Co myslíte, neměly bychom to trochu vylehčit?

Kamarádky ženy-in, nevzpomenente si na nějakou veselou příhodu?

Pošlete nám ji na adresu:

redakce@zena-in.cz

Reklama