Macík byl nejmilovanější medvěd čtenářky s nickem ekleinovka. Když už byl starý a olysalý, maminka ho před jejíma očima hodila do kamen. To muselo být pro malé dítě strašně traumatizující

Pohodové úterý všem. Dnešní téma mne zaneslo daleko zpátky do vzpomínek na dětství. Když jsem byla malinká, měla jsem jednu nejoblíbenější hračku, která mne provázela až do 7 let. Byl to plyšový méďa, vycpaný ještě slámou. Postupem času se z něj stal olysalý, jednooký, záplatovaný Macík. Pro mne byl ale jediný na světě. Usínala jsem s ním, šeptala mu svoje přání, plakala mu do kožíšku. Macík sešel ze světa žehem v kamnech. Spálila mi ho máma před očima a já pro něj ronila spousty slziček.

Pak jsem měla ještě jednoho velkého bručícího huňáče. Takovou náhražku za Macíka. Byl tak veliký, že jsem ho stěží unesla. Do postele se vešel buď on, nebo já. Spolu ani náhodou. Zato mi sloužil jako křeslo, když jsem se stulila do jeho náruče.

Nesmím zapomenout na panenky. Jednu tmavovlasou mrkačku jsem ostříhala s tím, že jsem se bláhově domnívala, že jí vlásky zase dorostou. Den před tím jsem byla totiž u holičky, která mi ostřihala moje lokýnky. Plakala jsem a máma mi vysvětlila, že mi za chvíli narostou zase takové.

Nepřejte si vidět ten mazec , který mi nadělila, ač jsem argumentovala jejími slovy.

Hodně jsem si také vyhrála s dřevěnou kuchyňkou, kterou mi vyrobil dědeček i s domkem. Její součástí byla plechová kamínka, k nerozeznání od pravých. Také jsem se v nich snažila zatopit. Oheň se rozhořel, dokonce se chvíli i kouřilo z komína. Jenže ouvej! Komín byl dřevěný, tudíž hořlavý jako celý domeček. Málem jsem způsobila požár nejen domku pro panenky, ale i celého domu. Budiž mi přičteno k obhajobě, byly mi pouhé čtyři roky.

Doma by naštětstí táta. Ten oheň uhasil, mně uklidnil a na Vánoce jsem dostala úplně nový domeček. Ježíšek byl prozíravý. Součástí kuchyňky už nebyla plechová kamínka, ale elektrický sporák :))

Měla jsem ještě další hračky, ale tyhle se mi zapsaly do paměti nejvíce.

ekleinovka

Milá ekleinovko, nechci být rýpavá, ale vaše maminka byla pěkná kruťaska. Zato tatínek musel být dobrák od kosti a soucitný člověk

Text nebyl redakčně upraven

S jakou nejmilejší hračkou se pochlubíte vy, milé ženy-in? Bude to něco zvláštního a výjimečného? Nebo jste si nejraději hrála s kočárkem a panenkou? Měla jste i nějaké „klučičí“ hračky? Jaké? Zbyla vám nějaká hračka z dětství až do dospělosti?

Napište nám. Na vaše příspěvky se těším na adrese: redakce@zena-in.cz

Reklama