Rodina

Má smysl učit děti číst, psát a počítat, než jdou do školy?

Každé dítě je jiné a nemá cenu je srovnávat mezi sebou. To platí i o schopnostech naučit se číst, psát a počítat před nástupem do školy. I tady je totiž nejdůležitější, aby rodiče děti nenutili, pokud ty samy nechtějí.

Když dítě nastupuje do školy, mělo by umět některé základní věci, např. poznat barvy a tvary, pravou a levou stranu nebo umět nakreslit postavu. Učitelé ale rozhodně nepočítají s tím, že děti budou hned v první třídě umět číst, psát nebo počítat. „Kvůli tomu přece chodí do školy, aby se všechno naučily. Mám zkušenosti, že děti, které toho umí v první třídě moc, se při hodinách nudí a zlobí,“ říká dlouholetá učitelka Markéta Veselá. Podle ní je dobré, když děti umí pár základních věcí, aby pro ně nebylo úplně všechno nové. Pak je výuka mnohem jednodušší.

čtení

Děti jsou ale různé, a některým se moc nedá zabránit v tom, aby se nechtěly učit ještě před nástupem do školy. To ostatně můžeme posoudit z následujících tří vyprávění rodičů malých dětí.

Maminka Julie: velký matematik Vojta

Náš Vojta se už odmalička pořád zajímal o čísla. Všechno počítal, vyptával se, v knížkách jsme hledali, kolik je ptáků a kolik hadů... Než šel do první třídy, uměl sečíst třeba i 45 plus 23 (v první třídě si sám vypočítal, kolik má celý den vteřin...). Říkala jsem si, že to není dobré, protože se pak bude ve škole nudit, ale nedalo se mu v tom bránit, stejně si to pak počítal sám. Naštěstí měl v první třídě skvělou učitelku, která to brzy zjistila a dávala mu v matematice příklady navíc, aby nevyrušoval. Teď je Vojta ve čtvrté třídě a matematiku má pořád rád, nedělá mu problémy. Asi to tedy nevadilo, že byl tolik napřed.

Maminka Katka: čtenářka Terezka

Než šla Terezka do školy, uměla číst a znala všechna písmenka. Začala se o to zajímat sama asi ve čtyřech letech a ze začátku ji to hrozně bavilo. Byla jsem pyšná na to, jak mám šikovnou dceru, tak jsem ji v tom hodně podporovala, kupovala jsem knížky a četla s ní každý den. No, někdy nechtěla... Možná jsem ji v tom neměla tolik podporovat, protože byla v první třídě docela otrávená a vadilo jí, jak spolužáci pomalu čtou. Nosila si do školy knížky a při hodinách čtení si mohla číst něco jiného.

Maminka Anna: Honzík neuměl nic

Honzík se nezajímal vůbec o nic. Ve školce měl problémy, když jako předškolák musel vyplňovat nějaké pracovní sešity, vybarvovat zvířátka a kreslit čáry. Nakonec dostal odklad, do školy šel až v sedmi letech. A byla jsem ráda, protože za ten rok víc vyspěl a už se uměl líp soustředit, dokonce jsme si někdy sedli ke knížce nebo k papíru a něco dělali. Teď začal chodit do druhé třídy a nemá žádné problémy.

A jaký má názor psycholožka PhDr. Olga Shivairová, Ph.D.?

Učit děti číst, psát a počítat, než jdou do školy, moc smysl nemá. Když toho vědí hodně už při nástupu do školy, v první třídě se obvykle nudí. Proto nemá cenu dítě ve školkovém věku k něčemu nutit. Trochu jiné to je u dětí, které dostaly odklad a jsou trochu mentálně pod normou, tam to pak význam má, protože takové děti jdou do první třídy s lepším pocitem a získají pro start do školy nějaké sebevědomí.

Ale na druhou stranu - pokud se dítě samo zajímá a samo se ptá, to je něco jiného, potom by ho rodiče brzdili, kdyby mu nevysvětlovali, co si už jeho vývojová úroveň žádá.

Další články v našem magazínu:

   
05.09.2013 - Učení - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. [6] klanova2 [*]

    Dobrý den, při učení psaní dítěte se vám rozhodně bude hodit tato stránka http://pisanka.cz/1-trida/tiskaci-pismena/ na tiskací písmena. Vřele doporučuji.

    superkarma: 0 21.12.2016, 23:12:00
  2. [5] Luciáš85 [*]

    Já sama velmi ráda čtu. Nejraději mam humornou literaturu kratké povídky někdy čtu i nahlas miminku aby pak lepe vnimalo muj hlas uvidime až se narodi:)

    superkarma: 0 25.01.2015, 20:50:30
  3. [4] Boros [*]

    Mickey Mouse — #3 To bylo fakt štěstí, my jsme obzvláště ve druhé třídě měli takovou semetriku, která odmítala uznat, že čtu něco jiného a čtenářský deník mi přetrhla s tím, že nemám opisovat a není možné, abych to všechno přečetla- jenže čtení mě bavilo a TV jsme neměli, tak holt..naučila jsem se švindlovat a psala jen to, co chtěla. V první třídě mě jednou učitelka dala na stůl sešity a já je rozdala- to snad byla jediná pochvala, jinak poznámky v notýsku typu. "nedává pozor, luští pod lavicí křížovky"," opět jsem jí zabavila knihu, (teď název), kterou četla pod lavicí, vrátím na konci školního roku" apod. Ale tahle učitelka nebyla tak zákeřná, jako ta další. V družině jsem četla nahlas spolužákům, to je fakt, ale na nějaké pochvaly si nepamatuju. Individuální přístup se tenkrát vůbec nenosil, už je to hoooodně dávno, obě účy jsou dávno po smrti. Kéž bych ve všem byla tak napřed, jako tenkrát, teď mi učení leze do hlavy velmi ztuha....

    superkarma: 1 05.09.2013, 15:03:36
  4. avatar
    [3] Mickey Mouse [*]

    Boros — #2 Já jsem četl plynule už v MŠ, za trest jsem mohl předčítat pohádky zatímco ostatní museli po obědě odpočívat. Dokonce mne za čtení v MŠ trestali i čokoládou!

    Ale na ZŠ jsem se nenudil. Kantoři mi většinou dávali individuální úkoly. Dokonce i na gymnáziu mne češtinářka překvapila, když jsem odmítl číst povinnou četbu. Vyposlechla si, že jsem všechno přečetl už dávno a že už čtu lepší literaturu, vyptala se, co bych číst chtěl - a pak mi to schválila, ať si čtu podle svého vkusu. Měl jsem štěstí na dobré učitele.

    1. na komentář reaguje Boros — #4
    superkarma: 0 05.09.2013, 13:00:12
  5. [2] Boros [*]

    Mickey Mouse — #1 Naprosto přesně- toho času, co jsem strávila v koutě, protože jsem nedávala pozor na to škobrtavé čtení spolužáků, ale četla si pod lavicí..... Počty to samé- proč proboha do 20, když jsem kontrolovala lítsky z obchodů či hospod, sčítání pěkně pod sebe i 15 položek....děs. První a druhou třídu jsem doslova protrpěla nudou. Ovšem rodiče mne nechtěli říkat nic o písmenkách ani číslicích, jen babička byla té lásky, že mne písmenka naučila a já pak třeba vybafla "co to je Tesla"- když jsem četla nápisy nad obchody. O sousedku se pokoušely mrákoty, když jsem si postěžovala, že jsme měla jen 17 lívanců, nejdřív si myslela, že si dělám legraci, ale :"nejdřív jsme jich měla 9 a v druhé várce 8 a to je dobromady 17"- to mi byly 4 roky pryč. babička to završila tím, že dodala, že jich k obědu udělala málo.

    Svoje děti jsem číst ani počítat neučila cíleně, ale nebránila jsme jim- bohužl, žádný zájem nebyl- poznaly písmenka, ale slovo dohromady nedaly, maximálně něco sečíst a to ještě, když si to představily nebo nakreslily.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #3
    superkarma: 0 05.09.2013, 12:29:56
  6. avatar
    [1] Mickey Mouse [*]

    Se mnou toho rodiče před nástupem do ZŠ moc nesvedli. Číst i počítat jednoduchou aritmetiku jsem se totiž naučil již ve 4 letech sám. Prostě jsem se čas od času zeptal jestli ten nápis nad obchodem znamená to, co si myslím, nebo jestli když dám dohromady moje a ségry kostky budu mít tolik, kolik jsem si spočítal.

    Ve škole jsem se pak nudil nebo nenudil podle toho, jak dobrý byl učitel. Když mi dal učitel nějaký individuální úkol, pak jsem se nenudil. Když mne nutil sledovat pomalejší spolužáky, pak jsem si pod lavicí četl nebo hrál piškvorky nebo šachy.

    Jsem spíš pro to, aby rodiče dětem dávali motivaci k učení a připravovali je tak, aby se děti na školu těšily. Na základní škole je postoj dětí k učení a k učitelům pro jejich prospěch rozhodující. Mnohem důležitější než rozdíly v rozumových schopnostech.

    1. na komentář reaguje Boros — #2
    superkarma: 1 05.09.2013, 11:28:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme