Vztahy

Má šéfová je odporná potvora!

Pokud byl někdo z vás nějakou dobu nezaměstnaný, určitě ví, jaký je to nápor na nervy... Já nemohla najít práci rok a můžu vám říct, že jsem opravdu už ke konci propadala depresím a zoufalství.

 

Na pracovním úřadě mi místo nenašli a nikoho známého, kdo by mi nějakou práci dohodil, jsem neměla.

Žiji na severu Čech a věřte, že sehnat byť jen místo uklízečky nebo pokladní se rovná zázraku.

 

Je mi 45 let, a tak pochopitelně i můj věk hrál v tom, že mě všude odmítli, velkou roli.
Manžel sice pracuje, ale vydělává bohužel dost málo, čili náš život byl v době mé nezaměstnanosti skutečně rovný bídou s nouzí.

 

Před třemi měsíci jsem však konečně práci sehnala! Neumíte si představit, jak šťastná jsem byla, a dokonce jsem to i radostí obrečela!

 

Ale jak se říká, nechval dne před večerem....

Nastoupila jsem do jedné firmy jako administrativní pracovnice a snažila se hned první den pracovat na maximum.

Kolegyně mě mezi sebe přijaly, a tak mi i práce šla snadno od ruky... Rychle jsem se učila a co jsem nevěděla nebo neuměla, mi kolegyně poradily.

 

Vše se zdálo fajn do chvíle, než se naše přímá nadřízená vrátila z dovolené.

Pokud je mé šéfové 25 let, tak je to hodně. Hned od první chvíle jsem vycítila, že se jí nelíbím. Nepřivítala mě, ani se mi nepředstavila, jen mi stroze oznámila, že vyžaduje maximální výsledky a že mě bude velice bedlivě pozorovat, zda svou práci zvládám a zda na ni stačím.

 

Pochopitelně mě její chování zaskočilo, ale zatnula jsem zuby a řekla si, že když budu pracovat tak, jak mám, nemůže najít nic, co by mi uškodilo.

 

Ach jak já se mýlila!

 

Paní vedoucí mě chvíli nenechala na pokoji. Stále mě kontrolovala, zavalovala mě prací a já často v kanceláři byla až do osmi do večera.

Nerozuměla jsem tomu... "Proč se ke mně tak chová?" říkávala jsem si.

Rozhodla jsem se však, že to nechám být a uvidím časem. Věřila jsem, že ji přesvědčím o tom, že jsem schopná a že jsem firmě ku prospěchu.

 

Ale i zde jsem se mýlila... Její chování se nijak nezlepšilo, ba naopak! Začala mě úkolovat i svojí prací, takže ona měla pracovní den pohodový, samou kávu, a já nevěděla, kde mi hlava stojí...

Když už jsem cítila, že to dál nevydržím, poprosila jsem paní vedoucí o schůzku.

 

Neumíte si představit, jak se tvářila, když jsem jí řekla, že mám pocit, že si na mě zasedla a že se mi nelíbí, jak se ke mně chová....

V tom okamžiku jsem si připadala jak malé děcko, které udělalo pěkný průšvih!

 

Vůbec jí nevadilo, že je o nějakých 20 let mladší než-li já! Byla ke mně arogantní, vysmála se mi, že jsem paranoidní, že mě zde nikdo nedrží.... Doslova mi řekla, že pokud s ní mám problémy, už zítra nemusím chodit.

 

Představa, že budu opět bez práce mě vyděsila natolik, že jsem opět zatnula zuby a řekla si, že to prostě musím vydržet!

Jenže po našem rozhovoru se její chování ke mně ještě zhoršilo. Veřejně se mi posmívá, před kolegyněmi mě ponižuje a nutí mě dělat práci, kterou nemám ve smlouvě.

 

Kolegyně o tom vědí a ví, že je to bestie, která když si na někoho zasedne, tak onen člověk nemá šanci. Prý to už v minulosti udělala několikrát.

Když jsem holkám řekla, že si tedy půjdu stěžovat k řediteli, tak hromadně řekly: Jen to ne!!!

 

Paní (nebo slečna) vedoucí je totiž milenkou našeho ředitele a má ho absolutně omotaného kolem prstu.

Bylo mi jasné, že pokud si k němu půjdu stěžovat, rovnou si můžu sbalit věci a jít opět na pracovní úřad.

 

V této chvíli jsem nervově na dně a říkám si, že snad bude opravdu lepší dát výpověď. Mám totiž pocit, že její chování dlouho nevydržím. Buď se zhroutím, a nebo jí řeknu něco tak ošklivého, že si to za klobouk nedá.....

   
01.02.2005 - Láska a vztahy - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [56] Miriel [*]

    Milá Karlo, jelikož jsem prožila něco takřka stejného, troufám si radit. Soukromé firmy jsou svět sám pro sebe, takže spravedlnosti se např. na Úřadu práce nedovoláte. Takže to bych vyloučila. Jedna věc je jasná - PRYČ. Tyto mobbingové (tyranizují kolegové) a bossingové (tyranizuje šéf) problémy jsou opravdu takového rázu, že třeba začnete mít zdravotní potíže až za několik měsíců nebo třeba i za rok (jak jsem tu četla) po odejití. Nikomu nic neříkejte, stačí, když budete vědět Vy sama v sobě, že prostě "tady nebudu". A teď, jak to udělat. Nejlepší by bylo ne dát, ale dostat výpověď - kvůli odstupnému. Třeba že jste recht často nemocná. A hledat, pátrat, znovu rozhodit sítě stran jiného zaměstnání. On Vám život určitě nahraje a třeba budete sama mírně podnikat. Uvidíte, že to dobře dopadne. A dejte nám pak vědět. Držím palce!



    superkarma: 0 14.02.2005, 15:37:33
  2. avatar
    [54] jiti [*]

    evusche: jooo delvita.... kámoška tam taky dělala, vydržela to 4 měsíce a prý hrůza. Když mi to popisovala, no já bych jsem to se svou výbušnou povahou nevydržela a už dáávno bych tam dala někomu přes hubu
    A ty karlo, rozhodně bych jsem si hodila maroda a sháněla si novou práci.

    superkarma: 0 02.02.2005, 18:52:53
  3. avatar
    [52] hary [*]

    Ústupem a vzdáním se ,tím jen potvrdíš té furii,že je neomylná a třeba i první před bohem.Snad to nahlásit na úřad práce jako mobbying..ale jak sehnat důkazy,že? Všichni ostatní ti vše zapřou, jen aby oni práci neztratili.Vraždit se ...bohužel..nesmí,takže si jen představuju,že bych odešel,ale předtím bych té furii rozbil ciferník,asi tak,aby už nebyla pro šéfa atraktivní,samozřejmě pak se rychle nervově zhroutit a stále tvrdit,že jsi byla natolik vynervovaná,že jsi nevěděla co děláš...ztráta soudnosti se tomu říká..ale fakt,zmlátit tu mrchu, aby se vylekala,že tohle se jí může stát,kdykoli bude zlá,proklít ji,ono to někdy těmhle lidem zaleze pod kůži a ač k nevíře,občas se tím vnitřně trápí...dobře jim potom tak..kde končí argumenty,musí nastoupit pěsti.Když je dnes tak zlá necitlivá doba,musí být tvrdý i ten ponižovaný...krysa zahnaná do kouta..nakonec taky zaútočí a snaží se útočníka kousnout...to je zákon přežití v přírodě..a i my to kdesi hluboko v genech máme.

    superkarma: 0 02.02.2005, 08:24:26
  4. avatar
    [44] Gedžitka [*]

    holky tu hodně radí nedávat výpověď, ale ze své zkušenosti říkám, utíkej od tam, jediný, čeho tím dosáhneš sou zdravotní problémy, a to sou další důvody pro tvou šéfovou, aby tě dál šikanovala. Vím o čem mluvím. A jsem ráda, že sem nakonec odešla, bohužel už pozdě a dlouho dlouho sem se zdravotních problémů zbavovala, takže prchej. Nestojí to za to. Člověk to ani netuší a najednou zjistí, jak špatně na tom je. Taky sem myslela, že to nějak zvládnu, ale když sem pak viděla ty následky, ještě pořád se mlátím do hlavy, že já husa neodešla dřív. Držím aspoň pěsti a přeju hodně štěstíčka. A taky hned začni hledat novou práci.

    superkarma: 0 01.02.2005, 22:30:56
  5. avatar
    [41] elephant [*]

    gerda: děkuju za podporu,já se jen tak nedám, mám tuhý kořínek. nastávající snaše držím palce, vím jaký to je, taky mi přišlo, že mám titul k ho...nu.určitě si brzo něco najde

    superkarma: 0 01.02.2005, 14:39:07
  6. avatar
    [40] gerda [*]

    elephant: no tak to tě lituju, to muselo být hodně zlé. Paranoidně mě napadlo, že bůhví, kdo ty peníze zašantročil...určitě se nevyšetřilo vůbec nic. Každopádně vydrž, jestli to jde, protože všude něco je a teď je doba opravdu zlá. Nastávající snacha je vysokoškolačka s titulem, absolventka a práci hledá půl roku marně. Ahoj a drž se.

    superkarma: 0 01.02.2005, 14:28:55
  7. avatar
    [39] elephant [*]

    gerda:obvinili mě a kolegyni, že jsme vzaly peníze. šlo o pár tisíc a na policajtech z nás dělali pomalu teroristky. já to nebyla a za kolegyni bych dala ruku do ohně. nejvíc mě štve to, že nám do očí říká, že nám věří, že jsme to my nebyly a za zády tvrdí něco jinýho. ale máš pravdu, všude se něco najde.

    superkarma: 0 01.02.2005, 14:18:04

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [38] gerda [*]

    elephant: neuspěchej to, volové jsou totiž všude, práce se hledá těžko, aby to nebylo z deště pod okap...nemohla bys trošku naznačit, v čem spočívá ten problém?

    superkarma: 0 01.02.2005, 13:59:20
  2. avatar
    [37] elephant [*]

    předcházející příspěvky jsem moc nepročítala, tak budu možná mimo mísu. je mi 23, v létě jsem dokončila školu,do listopadu jsem nemohla najít práci, když jsem jí konečně našla tak jsem po měsíci začala zjišťovat, že šéf je totální vůl. teď to vyvrcholilo - jsou tu šílený problémy - dost velký, zvažuju, že odejdu, ale na druhý straně vím, že si to nemůžu dovolit. ono srážka s blbcem je nejhorší a tragédie je když je to ještě nadřízený.

    superkarma: 0 01.02.2005, 13:45:00
  3. avatar
    [36] gerda [*]

    Marta Řehová: teda já žasnu! Píšou sem mladice, které vzpomínají historky o svých stejně mladých nadřízených, u nichž předpokládám, že všechny mají nastudované veškeré příručky o asertivitě, o jednání nadřízených s podřízenými... jak to teda je? Já jsem stará škola, takže mezilidské vztahy jsem sice nijak nestudovala, ale život mě naučil. A teď, když se pulty knihkupectví prohýbají naučnou literaturou, když v denících pořád dokola vycházejí rady, jak zacházet se zaměstnanci a naopak... se tady s hrůzou dočítám, že lidi ve významných pozicích se nedovedou vůbec chovat! A vlastně škodí sami sobě, protože stresovaný podřízený nepodává dobrý výkon... to je teda děs.

    superkarma: 0 01.02.2005, 12:49:25
  4. avatar
    [32] medved [*]

    ja bych rozhodne nedavala sama vypoved ...pokud si tedy po zkusebni dobe, zklidni se, zacni si delat to co podle pracovni naplne delat mas, nic vic nic min...proste nebudes plnit ukoly nad ramec...asi bude toco, ale na to si zvykla...sefova te v nejhorsim vyhodi sama...a pak uz je tam vypovedni lhuta a odstupne a tak...rozhdodne lepsi nez odejit ze dne na den bez koruny...a mezitim si samozrejme zkus hledat jine misto...drzim palce

    superkarma: 0 01.02.2005, 11:16:28
  5. avatar
    [31] Ivana. [*]

    evusche: U toho bych chtěla být, takový mrchy přímo nesnášim. S každým se snažim vyjít dobře ale s takovejma vždycky vyběhnu.

    superkarma: 0 01.02.2005, 11:00:49
  6. avatar
    [30] evusche [*]

    Ivana.: to je těžký, já jí nepotkávám, ale když náhodou jdu do té Delvity, tak hledám všechno pro to, abych mohla udělat nějakej rozruch...a jednou se mi to povede...a těším se na to

    superkarma: 0 01.02.2005, 10:56:52
  7. avatar
    [29] Ivana. [*]

    gerda: Hodná může být, ale nesmí sebou nechat vláčet akor když píše že je to mladá slepice.

    superkarma: 0 01.02.2005, 10:49:56
  8. avatar
    [28] sobina [*]

    Já vím, že se nám to dobře radí, ale být bez práce - jsou zrovna takové nervy jako teď prožívá Karla. Já bych poradila
    požádat ji ještě jednou o schůzku a nahrát si její drzost. S tím se už dá někam zajít. Jestli je oblíbenkyní pana ředitele, je vše jinak marné. Hodně štěstí a pevné nervy /pokud to jde/.

    superkarma: 0 01.02.2005, 10:47:59
  9. avatar
    [27] Danuna [*]

    Ja kdyz delala v jednom zdejsim baru tak sefova si kupovala picovinky v den vyplaty.Treba si sla koupit mobil a pak mi rekla,ze penize mi da pozitri nabo jsem je dostavala tyden po castech.Delala to kazdou vyplatu a u soukromnika to je normalka.Byla jsem tam 3roky a pak skoncila s tezkyma dluhama.Ale jako zenska byla moc fajn ale co mi to bylo platny a rada se napila.Brala jsem par kacek a jeste po castech to jeste nebyla uzakonena minimalni mzda a kdyz ji uzakonili tak mi sikovne zkratila pracovni dobu.Pak jsem onemocnela a jsem porad doma na invalidce ale koukam,ze to jde od deseti ke peti s tou praci.Skoncila jsem v praci pred 4pul lety.

    superkarma: 0 01.02.2005, 10:47:45
  10. avatar
    [26] 1_Kopretina [*]

    Karlo, okamžitě odejdi. Pokud to opravdu nejde vyřešit přes ředitele nic s tím nenaděláš. Vím že budeš zase doma a budete "třít bídu s nouzí", ale ani práce nestojí za narušenou psychiku.
    Já tady sehnala po delší době práci v bance. To samý co popisuješ ty. Vydržela jsem rok, protože jsem si pořád říkala, že není možný, aby to nepřešlo. Navíc čím víc jsem byla nejvozní, tím víc se mi práce dělala hůř. Věci které jsem dřív zvládala bez problémů jsem si několikrát musela kontrolovat, aby tam nebyla chyba. Do práce jsem chodila se strachem co zas bude. Nakonec jsem dala výpověď - 2 měsíční. V těchhle dvou měsících byl konečně klid. Skončila jsem na pracáku, protože jsem samozřejmě hned nic nesehnala (jsem taky ze severu), ale pomalu se to všechno uklidňovalo. Co však bylo nejhorší, že v době, kdy jsem si myslela, že už je všechno v pohodě, začaly mi vypadávat vlasy. Během dvou měsíců jsem byla holohlavá. Doktorka po všech testech, které je možné udělat a ve kterých se nic nezjistilo, konstatovala že je to ze stresu. A že se ten stres projevil až po roce?? Doktorka říkala, že je to normální. Tělo a mysl se zklidní a odchází vše co bylo "napadeno". Dneska už vlasy mám, i když při psychickým tlaku se mi místy dělaj na hlavě fleky, který naštěstí zarůstaj. Sehnala jsem práci, ve které jsem konečně oceněná a u firmy jsem už 8 rok a je to fajn. Ale co chci hlavně říct na závěr - už bych v životě nezůstávala ve firmě, kde tě neberou jako člověka a řeší si své osobní problémy na koleginích, podřízených apod. Vím že je to těžké zůstat bez práce, ale furt lepší než skončit v Bohnicích.
    Drž se

    superkarma: 0 01.02.2005, 10:29:39
  11. avatar
    [25] gerda [*]

    Ivana.: tohle ale myslím pro Karlu nebude, podle toho, jak snáží ponižování, tak je asi hodně trpělivá, hodná a férová. Těžko by se jí asi tohle provozovalo. Na jejím místě bych volila odchod s tím, že bych jednání "šéfové" ohlásila pracovnímu úřadu. To není nic špatného, ba nakonec by tak mohla pomoci i jiným kolegyním. Tohle je hnusná doba, šéfují často blbečci bez vzdělání a bez schopnosti jednat s lidmi, jen proto, že na to mají peníze. Zákoník práce je jim k smíchu, pokud tedy o jeho existenci vědí.

    superkarma: 0 01.02.2005, 10:21:24
  12. avatar
    [23] Ivana. [*]

    evusche: Tak jí udělej ostudu před lidma, a všude bych o ní rozhlašovala jaká je to svině. Ukazovala bych na ní i na veřejnosti když bych jí potkala. Takhle se mstí moje máti jedný pindě a máš vidět jak zdrhá když jí vidí.

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:51:06
  13. avatar
    [22] pohodarka [*]

    dukazy se daji sehnat v podobe nahravek, pokud jde o mobbing, dale bych skodila zpoza rohu a hledala bych si tu novou praci a az bych ji mela, tak bych to "sefce" poradne osolila a ne jen tak mezi ctyrmi stenami, ale hezky prede vsemi, aby se ta mrcha taky jednou mela "hezky"
    jinak preju hodne stesti v hledani nove prace a hlavne pohodu

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:46:14
  14. avatar
    [20] evusche [*]

    Karlo, já bych tam nezůstala To bych obětovala i to, že budu zase na pracáku, než si nechat ničit zdraví.
    Moje maminka byla takhle terorizovaná v samoobsluze, kde si na ní jistá paní Zímová - kráva jedna, zasedla a buzerovala ji od rána do večera za to, že musí mít předkrájený salámy a když to mamka udělala, tak zase jí nadávala, jaktože to nakrájela, když si to nikdo nekoupil
    Mamča si zažila teror až to dopadlo tak, že jednoho dne nedoběhla do práce, protože měla šílenej průjem. Doktor ji řekl, že to má z nervů a díky téhle krávě posraný se mamča léčila na psychiatrii
    Když pak dávala mamče výpověď a mamina brečela, tak ještě ta čůza řekla: "ať nebrečí, nebo jí dám (a ted nemůžu najít paragraf) 53!!!! No prostě kráva krav a já když teď jdu do Delvity a vidím tam tuhle krávu, která tam dělá snad už od 80tých let vedoucí, tak mám sto chutí jí hodit ten nákupní košík s nákupem na hlavu

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:44:09
  15. avatar
    [19] gerda [*]

    Ivana.: jejda, no samozřejmě, to mi nenapadlo, až když to čtu. Pracovní úřad má pravomoc provést kontrolu, to té šéfové asi nedochází...tak bych jí tu kontrolu s radostí zařídila!

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:43:58
  16. avatar
    [18] gerda [*]

    zdraví především. Tohle je čistokrevná šikana a jestli máš nervy na to, abys to dala k soudu - to předpokládá i získat některou z kolegyň jako svědkyni - pusť se do toho. Ideální by bylo, kdybys měla zajištěné místo někde jinde a přitom tu megeru dala k soudu za šikanu. Jestli ale na tohle nemáš, odejdi, dokud jsi ještě zdravá. Podlomené zdraví a nervy v kýblu ti budou podrážet nohy v dalším zaměstnání. Můžeš na tom být vlastně ještě hůř??? Jsi tam přece JEN kvůli penězům a krátce... a anonymní oznámení manželce pana ředitele o jeho sklonech (tedy pokud je ženatý) by mohla být sladká tečka za tebou přibouchnutými dveřmi;)

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:42:41
  17. avatar
    [17] Ivana. [*]

    Já bych takovou svini asi zabila, to bych radši byla na pracáku. Zdraví máme jen jedno a aby taková mladá kravka někoho ponižovala, asi bych jí něco řekla a né v kanceláři, ale přede všema, ať má taky ostudu, fakan jeden. Taky jsem byla rok bez práce, ale nechat se ponižovat to ne. Nebo bych jí taktně naznačila, že si popovídám s paní ředitelovou, a to by se jí určitě nelíbilo. A co si stěžovat na pracovním úřadě? Tam by s tím mohli něco udělat, třeba nějakou kontrolu.

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:39:20
  18. [16] Sasa [*]

    já bych jí vážně škodila, třeba zpoza rohu a třeba přes paní ředitelovou...aspon bych měla trošinku pocit zadostiučinění.. a hledala si jiné místo, a až bych ho měla, taky bych ji dorzila...dověděla by se, kdo ji škodí a paní ředitelová by měla taky přesnější informace.
    Když jsi v práci dlouho, tak se dá vystopovat kdy a kde se ti dva scházejí, ne?

    superkarma: 0 01.02.2005, 09:30:55
  19. avatar
    [14] Aja [*]

    Clerenc: Myslíš škodit pokoutně zpozarohu...?

    superkarma: 0 01.02.2005, 08:43:26
  20. avatar
    [13] Clerenc [*]

    A co kdyby se pani reditelova dozvedela, o jistych vecech Urcite bych hledala jinou praci. On Ti tady jen tak nikdo nepomuze, natoz nakej urad......

    superkarma: 0 01.02.2005, 08:39:43
  21. avatar
    [11] Toniniella [*]

    Aja: Asi s Tebou vyjímečně souhlasím, ovšem chápu, že v Brně se hledá místo o něco líp, než na spoustě míst v republice. A navíc v 45 Já se děsim, že by se mi to mohlo stát.

    superkarma: 0 01.02.2005, 08:34:00
  22. avatar
    [10] Žábina [*]

    nebyla bych tam ani o minuté déle, mám svojí důstojnost

    superkarma: 0 01.02.2005, 08:28:00
  23. avatar
    [9] Aja [*]

    Určitě si to nenech líbit a zároveň hledej novou práci. Máš nějakou pracovní smlouvu a náplň práce, ne? Braň se...Kdysi jsem flákla na stůl jedné soudružce s občankou, že odcházím a ve výpovědi udám písemně důvody PROČ! Byla to podobná fena jak ta tvoje šéfová a pak teprve se začaly dít věci...

    superkarma: 0 01.02.2005, 08:18:11
  24. avatar
    [8] JanaVi [*]

    Libča: V tomhle případě ty důkazy asi budou problém, z kolegů Karly asi nikdo proti vedoucí svědčit nebude, protože by to pro ně znamenalo ztrátu místa.
    Jinak si myslím, že jediným východiskem je hledat si novou práci.

    superkarma: 0 01.02.2005, 08:07:55
  25. avatar
    [7] Libča [*]

    to je mobbing a ja rikam ze na tohle jsou zakony... a je to trestne, hledej si nove misto, a zacni se zajimat o nejakeho slusneho pravnika a treba i onu osobu radne potrestat. Neivm jak je to v Cechach ale v Nemecku je mobbing vyslovene trestna cinnost, dulezite je mit dukazy a tim pak osoba co mobbuje muze mit fakt velke potize.

    superkarma: 0 01.02.2005, 07:41:39
  26. avatar
    [6] Markýza [*]

    Wúdú:

    superkarma: 0 01.02.2005, 07:36:30
  27. avatar
    [4] jankucharo [*]

    chování šéfové přesně odpovídá popisu terizování podřízených...existuje pro to i anglický výraz...

    superkarma: 0 01.02.2005, 07:04:30
  28. avatar
    [3] LBU [*]

    Když ona je svině, proč ne ty. Což takhle, kdyby se manželka pana ředitele dozvěděla.... Já vím, asi by to nejspíš ublížilo jenom paní ředitelové, beru zpět.

    superkarma: 0 01.02.2005, 07:00:28
  29. avatar
    [2] trdlo [*]

    I kdyby to melo trvat dalsi rok, chce to hledat neco jinyho.

    superkarma: 0 01.02.2005, 02:47:05
  30. avatar
    [1] Blueberry [*]

    Tohle jsou pracovni vztahy jak pred 200 lety. Copak tam nemate neco, ceho by se zamestnavatele bali? Copak se musite nechat takhle buzerovat, bat se o misto, i kdyz delate dobrou praci? Tady je urad Labor Relations (Pracovni vztahy), ktery pomaha stezovatelum a zamestnavatele si nedovoli nic, co mby se mohlo charakterizovat jako obtezovani, nebo v tomto pripade buzerace. Taky jsou tu odbory, ktere v pripade potreby zasahnou. Ale je fakt, ze i lidi jsou tu jini, daleko milejsi a pratelstejsi, za 21 let jsem tu nepoznala nikoho, kdo by se ke mne choval jako dotycna pi*a.

    superkarma: 0 01.02.2005, 01:17:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme