A představte si, že je ještě k tomu krásná blondýna. Tak tu musím vidět a slyšet, řekla jsem si a dala si s ní schůzku. Nevycházela jsem z úžasu, ta ženská je neskutečný živel, rozbuška.
Aha, já jsem vám ji ještě nepředstavila. 

Majitelka butiku TIQE, stylistka, návrhářka, prostě žena mnoha profesí Petra Balvínová.
Sedly jsme si do kavárny a za chvíli jsem měla pocit, že ji znám hrozně dlouho. Bavily jsme se o všem možném... Tedy abych byla přesná, mluvila spíš ona, sotva jsem vyslovila otázku, už ji rozvinula do několika témat jako chobotnici.

Proč název TIQE?
Odmalička jsem byla strašně chytrá, a tím vlastně izolovaná. Abych se lidem přiblížila, začala jsem s nimi hrát takovou hru. Dělat blbou. Odtud TIQE. Lidé přestanou být v křeči, uvolní se. Jen ve společnosti občas přivádím manžela svou otevřeností a prostořekostí k šílenství.

Neuznávám totiž autority, neberu si servítky a před nikým se neposadím na zadek. Když je někdo hloupý, ať je to ženská nebo chlap, dám mu to klidně najevo.

Ale zpět k módě. Jaká je?
Fascinují mě holčičí a panenkovské prvky jako jsou balonky, empírové střihy a hlavně volánky. Ty se postupem času staly mojí značkou. Cpu je všude. Největší úspěch slavím s kalhotami (říkám jim tepláčky) s volánky na zadečku.
Když je chytře umístíte, vypadá zadeček drobnější a takový rozkošně vyšpulený. Je to sexy.

Proboha, řeknete si. No, to jsem si pomyslela také, ale když ten „zadeček" není jak za pět set korun chleba... Ale takové zákaznice k ní stejně nechodí.


Jaké jsou vaše zákaznice?
Většinou holky jako já. Tak kolem třicítky, které už něco dokázaly a vydělávají si vlastní peníze. Už dospěly do stadia, kdy nechtějí splývat s davem, chtějí se oblékat originálně od návrháře, ale zase za to nehodlají utrácet nehorázné sumy. No a takovou módu nachází právě u mě. Je originální a přitom cenově dostupná.

Však také její slogan zní: Buďte „svá“, buďte TIQE.
Všechny nové modely zkouší Petra na sobě. Ušije se vzorek, který nějakou dobu nosí, vychytává mouchy, střihově cizeluje a hlavně sonduje trh.
Stává se, že ji lidé zastavují na ulici a ptají se, odkud to má. Dokonce i v Miláně. Považte. Tam se prý cítila jak popelka. Chudá příbuzná, protože Miláňanky chodí příšerně, až kýčovitě přezdobené.
No vidíte, a my si myslíme Miláno - Mekka módy.
  

O pořadu „Vypadáš skvěle“
...se moc bavit nechtěla. I když stála u jeho zrodu a sledovanost byla obrovská, nevzpomíná na něj moc ráda. No vidíte, jiná by z toho těžila ještě několik let. Chtěla jsem se dozvědět víc, ale Petra je diplomat a neprozradila, co sama nechtěla. 



Dobře tedy, nechme pořad stranou, ale vy přece děláte stylistku? 
Každý si naivně představuje, že na sebe bude celý život kašlat a pak přijde a stane se zázrak - tady mě máte a něco se mnou udělejte. A hlavně rychle. Ale takhle to nefunguje. Každý musí chtít sám. Změna je na něm, a je to dlouhodobý proces.

Takže chápu to tak, že proměny v televizi a časopisech jsou jen na efekt? Šalba a klam.
Na ženskou, která je perfektně vybraná (sice zanedbaná, ale má hezké rysy) se vrhne tým specialistů, kteří ji ostříhají, obarví, nalíčí, oblečou do úplně odlišného stylu, než na jaký je z domova zvyklá, pak ji dobře nasvítí, nafotí a divák či čtenář žasne. A pak paní odjede domů a spadne zase do starých, pohodlně vyjetých kolejí.

Petra změny image už moc nedělá. Ale když se na ni obrátí nějaký muž, třeba na profesním vzestupu a potřebuje reprezentovat, dobře vypadat, a projde jejím soukromým, poměrně drsným úvodním pohovorem, jde do toho.


Ale to už volně přecházíme na téma muži...
Ženský jsou mnohem chytřejší než chlapi. Už malé holčičky jsou bystřejší, o všechno se zajímají, dřív mluví, chodí... a kluci? Jenom sedí a hhhh...

Udělala gesto, které vyjádřilo vše.

Jsem ráda, že mám holčičku. Ve světě je to špatně zařízeno, protože vládnou muži. Kdyby vládly ženy, nebyly by války, která matka by dobrovolně poslala dítě na smrt?
Chlapi si potřebují stále něco dokazovat. Svou autoritu si musí držet násilím, ale nad ženami nemají intelektuální převahu, jenom tu fyzickou.

Nejsem feministka, ale proč by měla žena být v podřízené roli? Příklad. Manžel řekne: Já ti pohlídám dceru, a ty zatím uvaříš. Tak já na to: Dobře, ty mi pohlídej dceru, já si uvařím, a ty se zajdi najíst do restaurace. Podle mě by to mělo být takhle: Ty nám pohlídáš dceru a já nám zatím uvařím. Cítíte ten rozdíl? Nebo: Jdu s dcerou do nemocnice a sestra automaticky přikáže: Tak, maminko, zítra nastoupíte... A proč já? Proč by tady s dcerou nemohl být manžel? 

Jsem téhož názoru, i když po bitvě je každý generálem. Sama mám máslo na hlavě, skoro dvacet let jsem žila podle českého modelu - chlap je hlava rodiny - a nedokázala jsem být tím krkem, co jí hýbá. Asi jsem nebyla dost chytrá.

Dvě hodiny utekly jako voda a věřím, že bychom našly ještě spoustu zajímavých témat.
Až se trochu uklidní ten blázinec kolem otevření nového butiku, Petra prý ráda přijde na on-line rozhovor.

Tak si chystejte otázky, dáme včas vědět.

Jak se vám líbí její móda?
Souhlasíte s jejími názory?
Chtěly byste si s ní popovídat?

Reklama