Reklama

Bolest a zklamání nám často vezmou vítr z plachet pro další pokusy. Eliška (28) přišla před rokem a půl o to nejcennější, co měla. Ze smrti svého dítěte se nevzpamatovala dodnes. Strach z další bolesti z ní dokonce udělal lhářku.

Když byly jejich dceři tři měsíce, našla ji Eliška ráno v posteli bez známek života. Lékař z přivolané záchranky už jen konstatoval smrt a v nemocnici pak zlomeným rodičům potvrdily jeho diagnózu. Šlo o syndrom náhlého úmrtí kojence. Kdo něco podobného nezažil, vůbec si nedovede představit, jak hrozné to je! Tolik jsme se na miminko těšili a tolik ho milovali! Trvalo mi celé měsíce, než jsem se dala alespoň částečně dohromady. Pomáhal mi dokonce i psycholog. I když mi to všichni vyvracejí, tak výčitky, že jsem určitě musela něco udělat špatně, mě provázejí dodnes. A to je taky důvod, proč teď manželovi lžu,“ svěřuje se mladá žena. Rozhodla se už nikdy víc neriskovat, že bude muset něco podobného prožívat znovu.

žena

„Zařekla jsem se, že žádné další dítě nebude. Jenže rok po té tragédii na mě manžel začal naléhat, abychom se opět stali rodiči. Mým odmítáním se nenechal odradit, byl ve svém přesvědčování tak neúnavný a neoblomný, až mi to začalo lézt krkem. To byl jediný důvod, proč jsem na jeho návrh přece jen kývla. On ale netuší, že jen proto, aby mi konečně dal pokoj,“ pokračuje ve vyprávění svého příběhu Eliška, která se teď na oko snaží o početí dalšího potomka. Ve skutečnosti ale dál užívá antikoncepci.

„Klidně si myslete, že je to podraz. Možná jo. Ale co jiného mi zbývalo, když pořád nechtěl slyšet můj názor, moje obavy? Nedovedete si představit, jak moc mě každá zmínka o dítěti bolí. Takhle to neposlouchám den co den, ale jen jednou za měsíc, kdy se ptá, zda se mám to konečně povedlo,“ dodává Eliška.

Čtěte také: