Zdraví

Lze žít život bez jizev na duši?

upset

Povodně, autonehody, smrt blízkého člověka, znásilnění, ale třeba i obyčejný rozvod − to všechno mohou být tragické události, s nimiž se jen těžko vyrovnáváme. Někdy časem odezní, avšak ne každému se to podaří bez pomoci. Některým z nás se po řadu měsíců vracejí v myšlenkách, snech a představách.

„Mnoho lidí si tíži prožité krizové situace plně uvědomí až s odstupem času. Stejně jako bezprostřední psychosociální pomoc ihned po neštěstí je tedy důležité mít možnost obrátit se i s odstupem času pro radu nebo si třeba jen tak popovídat,“ konstatuje Mgr. Barbora Wenigová, ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Posttraumatickou stresovou poruchou trpí celoživotně jedno až devět procent populace, ženy dvakrát častěji než muži. V případě živelních katastrof, mezi které patří i letošní letní povodně, onemocní přibližně 30 procent zasažených. Posttraumatická stresová porucha, která není léčena, je až v 80 procentech dříve nebo později kombinována s úzkostmi či depresí.

Není-li totiž prožitý stres včas eliminován, může přerůst v psychické onemocnění, které již často vyžaduje i dlouhodobou léčbu. Posttraumatická stresová porucha je opožděná odpověď na situaci, která je neobvykle hrozivá nebo katastrofická a vyvolá pronikavou tíseň. Vzniká do šesti měsíců od traumatické události.

Jak se hlásí posttraumatická stresová porucha

Příznaky jsou především stále dotírající myšlenky a vzpomínky na traumatickou událost nebo hrozivé sny, emoční otupělost, vyhýbání se lidem, nereagování na okolí, nezájem, pocity smutku a vyhýbání se činnostem a situacím, které připomínají prožité trauma. Může docházet i k výbuchům vzteku a agrese, většinou v souvislosti s připomenutím traumatické příhody. Dalším projevem mohou být přehnané reakce a nespavost. Častá jsou depresivní rozladění a sebevražedné myšlenky. Komplikujícím faktorem je rozhodně užívání drog a nadměrná spotřeba alkoholu.

„Pokud se tyto potíže včas nezačnou řešit, může dojít k výskytu vleklé deprese a úzkostem a zhruba v deseti procentech případů dokonce i k sebevražedným úvahám a sebevražednému jednání,“ vysvětluje Barbora Wenigová. V třiceti procentech se lidé, kteří neváhali včas vyhledat odbornou pomoc, úplně uzdraví. U stejného množství budou dlouhodobě přetrvávat mírné příznaky. Ve zbylých případech lze očekávat horší průběh, který může vést například k opakovaným pracovním a osobnostním selháním nebo opakovaným pracovním neschopnostem. Na posttraumatický syndrom může samozřejmě volně navázat i další duševní porucha, zpravidla deprese.

Nejsem blázen!

Jak ale máme poznat, že přišel čas na odbornou pomoc? Posttraumatická stresová porucha se nejprve projevuje například přetrvávající úzkostí, problémy s usínáním či nekvalitním spánkem, nesoustředěností. Později se nám neustále vracejí vzpomínky na to, co se stalo, vyhýbáme se situacím či místům, které tragickou událost připomínají, jsme podráždění. Posledním stadiem je apatie, lhostejnost, rezignace a také myšlenky na sebevraždu. A právě v takových případech bychom neměli váhat navštívit odborníka.

S následky tragických událostí se mnohdy bez odborné pomoci psychologů nebo psychiatrů vyrovnat nedokážeme − neznamená to ale, že jsme blázni. Trápení, se kterým si nedokážeme sami poradit, může přerůst v dlouhodobá duševní onemocnění.

„Zahraniční i naše zkušenosti z různých studií ukazují, že mýtus, který odsuzuje každého, kdo potřebuje pomoc psychologa a zejména pak psychiatra, do role blázna, je stále živý. Mnoho lidí se zbytečně domnívá, že si se svými problémy musí poradit sami,“ říká Mgr. Barbora Wenigová, ředitelka Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví, a pokračuje: „Jejich duševní síly na to ovšem nemusí stačit. A pokud nepřijde včas odborná pomoc, mohou se tyto tzv. posttraumatické stavy změnit ve vleklé deprese a úzkosti. Dokonce nejsou výjimečné ani sebevražedné myšlenky či jednání.“

Lidem po traumatu je třeba naslouchat

upset

Samozřejmě nejlepší je, když člověk, který prožil jakékoli trauma, najde dostatečně silnou podporu ve svém okolí. „Ovšem věty typu: Mohlo by to být horší..., nejlepší bude, když se prostě co nejvíc něčím zaměstnáš..., vím, jak se teď cítíš… nebo  je třeba žít dál… většinou nepovzbudí. Právě naopak − jsou jasnou známkou toho, že ti, kdo je pronášejí, postiženému vůbec nerozumějí,“ tvrdí Vítězslav Vurst, projektový manažer humanitární a psychosociální pomoci ADRA.

Nejbližší sociální okolí by mělo zasaženému poskytnout čas, podporu, vyslyšet jej a povzbudit jeho důvěru, že situaci zvládne. Pokud se to však nedaří, je namístě vyhledat odbornou pomoc. „Je třeba, abychom nepovažovali za nemoc jen to, že se člověk chová následkem tragické události jinak než dřív. Na druhé straně bychom však také neměli mít zábrany vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra, když mu přes všechnu péči okolí stále není lépe,“ dodává Vítězslav Vurst.

Kde hledat pomoc?

Kromě ordinací odborných lékařů mohou být řešením také bezplatné a anonymní poradny – tzv. nízkoprahové – kam se není třeba předem objednávat. U nás je ale takových služeb ve srovnání se zahraničím málo. V celé České republice jsou pouze tři krizová centra, z nichž dvě jsou v Praze a jedno v Brně. V poslední době naštěstí vznikají i on-line poradny, kam se mohou lidé obrátit s žádostí o radu psychologů či psychiatrů. Jednou z možností je i www.stopstigma.cz, kde je kromě odborníků k dispozici také aktuální adresář služeb v celé České republice.

Jak se vyrovnáváte se stresem? Vyhledala jste už v souvislosti se stresem odbornou pomoc? Pokud ne, vyhledala byste ji, nebo byste se spíše styděla a snažila se vyrovnat se s ním sama?

   
05.10.2009 - Nemoci - autor: Eva Soukupová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [33] Gwendylon [*]

    Jsem vyléčený gambler, naštěstí jsem hrála jen doma na compu ( v dobách, kdy jsem byla po operaci srdce a nic jiného než sedět nebo ležet jsem nemohla )... Hrála jsem klidně patnáct hodin denně. Dodneška se musím hlídat, naštěstí jsem do toho nespadla moc a vyhrabala se sama. Dokážu si říct tři hry a dost. Ale bojím se i když si potřebuju zarelaxovat a jdu si zahrát ty tři bubble spinnery, ryokan, tetris... je lehké do toho spadnout znova.

    superkarma: 0 09.10.2009, 11:49:12
  2. avatar
    [32] Eva_CZ [*]

    Jsem strasne moc rada, ze se holky otviraji a rikaji i veci, ktere jeste donedavna verejnost nemela slyset. Vsem, ktere zabojovaly, preju strizlivost forever.

    superkarma: 0 05.10.2009, 23:58:52
  3. avatar
    [31] Eva_CZ [*]

    Léthé — #30 to je neco jineho, Lethulko. Zavisla jsem a budu, kdybych se napila ( vzala ), zacnu tam, kde jsem kdysi skoncila. Ale jsem strizliva, abstinujici a je mi senzacne.Sml16 

    superkarma: 0 05.10.2009, 23:57:24

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] Léthé [*]

    Eva_Fl — #9 a HOVNO jsi závisláSml31...proč na sebe stále lepíš nálepku závislá?...to jako kdybych já neustále všude se představovala, jako ta zneužívaná v dětství. Ku*va holka, je to přece minulost, tak zbav se té zátěže a jdi dálSml48.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #31
    superkarma: 0 05.10.2009, 22:37:10
  2. [29] Sixty [*]

    Mám zkušenost z blízkého okolí. Když člověk v něčem vidí velký problém, musí si v podstatě nakonec stejně pomoci sám. Nepomůžou ani kamarádi, ani rodina, ani partner, ani několik renomovaných specialistů a jejich léky. To všecko může pomoci pouze když je člověk schopný přijmout názor, že ten problém vlastně až tak velký není...

    superkarma: 0 05.10.2009, 22:17:22
  3. avatar
    [28] Nowalie [*]

    Kdysi jsem bez jizev na duši žila.Vlastně ani nevím jak je to asi krásné.S odborníky je to na dlohou debatu,v mnohých příspěvcích jsem se našla.Namátkou,během sezení si psal sms,druhá krmila holubySml30.

    Takže,mám za sebou ošklivý zážitek na který nezapomenu a změnil mě.To že mě uchýlil na čas k alkoholu mě neomlová,stejně jako k lékům.Vymazat to nejde.Odborníky jsem vyhledala ale nic.Neházím je do jednoho pytle,třeba jsem jen špatně hledala.

    superkarma: 0 05.10.2009, 21:59:48
  4. avatar
    [27] Eva_CZ [*]

    Dimsy — #25 Sml30Sml30Sml30Sml30Sml30Sml16

    superkarma: 0 05.10.2009, 17:25:54
  5. avatar
    [26] Lukáš Čejka [*]

    Lze žít život bez jizev na duši? - ano

    superkarma: 0 05.10.2009, 17:22:11
  6. avatar
    [25] Dimsy [*]

    No a abych se taky vyjádřila k tématu. Má kamarádka se rozváděla, tak

    si našla psychologa, do toho se zamilovala a chodila s ním. On si ale

    časem našel mladší pacientku a kamarádka se zase hroutila z rozchodu. A

    tak si nakoupila chytré knihy o tom, jak žít a ty studovala a všechny

    nás tím otravovala(snad promine), ale my, kamarádky, jsme to vydržely a dnes je docela normální a už několik let žije s přítelem. Sml30 Ale jestli na tom má zásluhu psycholog, nebo kamarádky, které poslouchaly, nebo jen ona sama, není dodnes jisté.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #27
    superkarma: 0 05.10.2009, 15:20:40
  7. avatar
    [24] Eva_CZ [*]

    enka1 — #23 Muzes. Ale NECHCES! Sml16

    Preju moooooooooooc stesti a sily. Jsi prima. Vydrz. Byla by te velka skoda. Vsak vis.

    superkarma: 0 05.10.2009, 14:44:22
  8. avatar
    [23] enka1 [*]

    Eva_Fl — #18 Máš pravdu s tím přijímáním,ten kdo to přizná má v sobě  a priori  víc cti než mnozí abstinenti atd. Pravdu máš i v 1.odstavci. Všude se najdou hajzlici, ač někdy sami s týmž problémem,co odsoudí šmahem ruky.

    I já bych byla schopna,přijmout člověka, který by se mi přiznal a jsem od násSml16.Možná proto,že jsem v tom jela taky.Paradoxně mě zachránila až nemoc.Zkrátka nesmím. Měj se fajn.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #24
    superkarma: 0 05.10.2009, 14:39:35
  9. avatar
    [22] Eva_CZ [*]

    Dimsy — #21 ja jsem kdysi tak krasne abstinovala..... a byla zima a ja jsem se s kamaradem stavila na caj. A on, ac VEDEL, idiot pitomej, mi tam nechal dat panaka rumu. Necekala jsem to a ....... a za par dni jsem byla tam, odkud jsem se pracne mesice vyhrabavala.

    superkarma: 0 05.10.2009, 14:30:54
  10. avatar
    [21] Dimsy [*]

    Eva_Fl — #20 Přesně jak píšeš. Cigáro ti nikdo nenutí, panáka jo. Všude by mělo být napsáno tučným červeným písmem, když to obsahuje alkohol. Nikdy bych nevěřila, kdyby mi to někdo vyprávěl, co dokáže s alkoholikem udělat zmrzlina s rozinkama máčenýma v rumu.Sml15

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #22
    superkarma: 0 05.10.2009, 14:27:43
  11. avatar
    [20] Eva_CZ [*]

    Dimsy — #19 to ja nevim. Navic kdyz reknes, ze nekouris, cigaro ti vetsinou necpou se slovy : ale se mnou si das, ze jo?

    To o chlastu neplati. Sml24Sml80

    V me ceske posledni praci to vedeli vsichni, ptali se me na ruzny veci a ja jsem se snazila odpovidat podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi. Presto, kdyz doslo na oslavu ( a mne fakt koupili dzus, nebo mliko ), nemohli pochopit, ze si s nimi nedam ,,jen malyho panaka fernetu".......

    Tady jsem je v restauraci sprdla, ze mi nerekli, ze jejich zakusek je na konaku. Nebylo to nikde uvedeny. Rekla jsem jim, ze jsem alkoholik a fakt jsem nemela v umyslu mit konak v puse ( to sousto jsem vyplivla ). Moc se omlouvali....

    1. na komentář reaguje Dimsy — #21
    superkarma: 0 05.10.2009, 14:18:52
  12. avatar
    [19] Dimsy [*]

    Eva_Fl — #18 Taky jsem nepochopila reakce některých lidí. Když někdo řekne, kouřil

    jsem 60 cigaret denně a už pět let nekouřím, nastává poplácávání po

    ramenou a chválení. A nikdo mu už cigaretu nenabídne. Zkus ale říct, že nepiješ už patnáct let, protože

    máš s chlastem problém, všichni si klepou na čelo a nezřídka nastává

    přemlouvání: ale s námi si panáka dáš, co ti udělá. Pro jednou se ti

    nic nestane! A jejich dotěrnost se s opilostí stupňuje. Někdy se dokonce předhánějí v tom, kumu se podaří tomu "divnýmu" abstinentovi toho panáka vnutit.

    Proč pro některé lidi slovo nepiju, není stejně obdivuhodné jako nekouřím?

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #20
    superkarma: 0 05.10.2009, 14:09:10
  13. avatar
    [18] Eva_CZ [*]

    enka1 — #10 ja mam jen chabe z kusenosti z Ceska, zila jsem tam pouze 42 let a dodnes mluvim s alkoholiky, kteri tam stale ziji a maji problem o sve zavislosti mluvit kdekoliv mimo uzavrenou skupinu.

    Ja o sve zavislosti mluvim naprosto klidne vsude. A mam i tu zkusenost, ze prijali pani, ktera to o sobe rekla. Pani se pak bohuze rozpila a jakkoliv je Amerika svine, tyhle pani se nejdriv snazili pomoct. Nechtela. Rekla, ze je pro ni prednejsi flaska whisky, nez ta prace. Tak ji propustili. Jinak moc zkusenosti s praci tady nemam, nejsem nici zamestnanec.

    Ale ja bych prijala nekoho, kdo mi to o sobe rekne. Rozhodne ano. Muj ex zubar mel knizku AA ve sve ordinaci na naprosto verejnem miste. Vsichni pacienti vedeli, ze je ,,vylecenej alko", presto patril k nejvyhledavanejsim. Ja jsem ho opustila, protoze jsme se prestehovali a mela jsem ho hodne z ruky.

    1. na komentář reaguje Dimsy — #19
    2. na komentář reaguje enka1 — #23
    superkarma: 0 05.10.2009, 13:58:52
  14. avatar
    [17] kareta [*]

    Suzanne — #16 no to každopádně, akorát když máš celý život před očima toho nejbližšího a sleduješ v ppřímém přenosu ten rozklad a vidíš, jak se strašně snaží a bojuje s tím a poslouchá odborníky, tak té skepsi propadne každý. Po 40 letech jo. Já to sleduju od 3 let - to mi to doma řekli.Sml15

    superkarma: 0 05.10.2009, 09:03:38
  15. avatar
    [16] Suzanne [*]

    kareta — #13 Proto si myslím, že je škoda omezovat pojem "odborník" pouze na psychologa či psychiatra. Existují i jiné možnosti, člověk hlavně musí asi strašně makat sám.

    1. na komentář reaguje kareta — #17
    superkarma: 0 05.10.2009, 09:00:19
  16. avatar
    [15] Suzanne [*]

    enka1 — #10 Eva asi mluví o Česku, protože s ním má zkušenost, s jinými zeměmi v Evropě ne. Ale dlužno dodat, že pití přes míru se toleruje ve většině evropských zemí. Ten chlast tu prostě je součástí kultury stejně jako mnoho dalších špatností (domácí násilí, které se ještě před pár lety naprosto tolerovalo s tím, že je to věcí těch dvou...atd, atd)

    barkl2 — #12 Ale v tom ta pomoc tkví. Člověk v průseru ty cesty nevidí, odborník (pro každého jiný ) ti pomůže hledat cestu.

    superkarma: 0 05.10.2009, 08:58:40
  17. avatar
    [14] rusalka2008 [*]

    kareta — #13  Taky jsem nešla za "odborníkem", když jsem na tom byla zle, radši jsem se před operací mozkového nádoru věnovala dětem a rodině a ta mě povzbudila nejvíc...  Horší bylo, když mi během pár měsíců zemřeli tři blízcí lidé a má dobrá kamarádka (na rakovinu ve 36 letech)... Sml15

    superkarma: 0 05.10.2009, 08:48:51
  18. avatar
    [13] kareta [*]

    mno, to by tu musel nějaký dobrý psychiatr v okolí být! Psycholog je asi víc na místě, u nás psychiatři pouze předepisují léky.

    Btw- já si stresy musela vyrovnávat sama, nikdy, NIKDY bych za ODBORNÍKEM NEŠLA- PROTOŽE JSEM VIDĚLA, CO DOKÁZALI UDĚLAT Z MOJÍ MÁTI. zFETOVANOU TROSKU. zASRANÍ ODBORNÍCI!!!!

    1. na komentář reaguje rusalka2008 — #14
    2. na komentář reaguje Suzanne — #16
    superkarma: 0 05.10.2009, 08:42:47
  19. avatar
    [12] barkl2 [*]

    Já si ale opravdu myslím, že pomoci si musí každý sám. Psycholog, nebo psychiatr ti může pomoci jen najít cestu.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #15
    superkarma: 0 05.10.2009, 08:13:14
  20. avatar
    [11] enka1 [*]

    Šla bych bez studu, stejně tak jako jsem beze studu chlastala. Jenže:sedím u zubařky (vedle má ordinaci psychiatr)a poslouchám rozhovor se sestrou:"Tak kolik už jich dneska zmák?""Už sedm."Bylo 9hodin ráno a měl vyděláno. Jenže podruhé: kolegyně si byla pro radu a z pohovorů bylo znát, že dobré řešení jejího problému by bylo stýkání se s psychiatrem i mimo ordinaci.Tak Sml80jak poznat dobrého psychiatra.

    superkarma: 0 05.10.2009, 07:59:24
  21. avatar
    [10] enka1 [*]

    Eva_Fl — #7  V mnohém máš pravdu, ale že by to bylo typické jen u nás??? Kde ty zasvěcené zprávy bereš? U vás vítají zaměstnavatelé alkoholiky pugétem růží? Nebo jsem špatně pochopila?

    1. na komentář reaguje Suzanne — #15
    2. na komentář reaguje Eva_Fl — #18
    superkarma: 0 05.10.2009, 07:40:50
  22. avatar
    [9] Eva_CZ [*]

    Léthé — #8 jo. Sekla. Ale zavisla jsem porad. To mam nafurt. A nehlasila bych to, ja se totiz uz nikdy nehodlam zamestnat.Sml23Sml30Sml30Sml30Sml30

    1. na komentář reaguje Léthé — #30
    superkarma: 0 05.10.2009, 03:38:53
  23. avatar
    [8] Léthé [*]

    Eva_Fl — #6  já taky toleruji alkohol, pokud člověk nepije před tím,  než sedne za volant, dále když nepije v práci a když pije tak, aby zůstal stát na svých nohách.  

    Vím že tys měla s alkoholem  problém několik podobných žen v mém okolí znám a věř mi, že já tedy nekoukám na ně přes prstySml23. Ty,  které se srovnaly, obdivuji, ty které se nesrovnaly lituji.

    Hele....a pokud již abstinuješ 15 let, proč bys měla někde hlásit, že jsi byla alkoholička? To jaksi nechápuSml80 Jendou jsi s tím sekla a je to. 

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #9
    superkarma: 0 05.10.2009, 02:36:47
  24. avatar
    [7] Eva_CZ [*]

    Léthé — #4 umis si predstavit, ze bys v Cesku hledala praci a rekla, ze jsi alkoholik? Ze teda abstinujes 15 roku, ale ze jsi mela problem? Jo, ja si to teda predstavit umim. Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52Sml52 Zato kdyz budes s prac.kolektivem vymetat vsechny mozny mejdla, bude to NORMALNI. Sml58Sml54 Do doby, nez kolektivu reknes, ze pijes vic, nez je zdravo a ze chces lecit. BUM!

    1. na komentář reaguje enka1 — #10
    superkarma: 0 05.10.2009, 02:19:15
  25. avatar
    [6] Eva_CZ [*]

    Léthé — #4 ne. Melas ale cist reakce, kdyz jsem verejne ( asi po milionte ) oznamila, ze jsem pila a brala. To, ze piji vsichni, je OK. Chranboze, kdyz nekdo vyhleda pomoc, kdyz se k tomu verejne prihlasi atd. To je panecku odsouzenihodnej! Ale abych byla ferova, vic bylo reakci pozitivnich. Sml22Sml22Sml22Sml22Sml22Sml22 Mnohem vic.Sml67Sml22Sml22Sml22 V Cesku se piti alkoholu silene toleruje. Ze je alkohol tvrda droga - tam to malokdo bere takhle vazne.

    1. na komentář reaguje Léthé — #8
    superkarma: 0 05.10.2009, 02:16:27
  26. [5] Rikina [*]

    Děkuju za optání, se stresem se vyrovnávám. Sml57 Odbornou pomoc jsem vyhledala jednou jedinkrát, blbec, a zcela určitě naposledy. Nikdy mi nebylo hůř, než po "odborné pomoci". Naštěstí to není povinné. Což je ovšem pouze moje osobní zkušenost, nechať se každý zařídí dle svého uvážení, neb lidé jsme různí, a někomu to třeba je k užitku. Sml80

    superkarma: 0 05.10.2009, 01:19:06
  27. avatar
    [4] Léthé [*]

    Eva_Fl — #2 tyjo....ty ses rozjelaSml2. A odneslo to zase ČeskoSml15

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #6
    2. na komentář reaguje Eva_Fl — #7
    superkarma: 0 05.10.2009, 01:07:07
  28. avatar
    [3] Léthé [*]

    Ano. Negativní emoce by se měly ventilovat a to jakýmkoliv způsobem. A každopádně by to měla být nějaká hlasitá činnost ...pomáhá mi do něčeho....nebo někohoSml30Sml52 mlátit a pořádně se vykřičet třeba v autě.  Dřív jsem veškeré svoje životní stresy potlačovala, nechtěla jsem být za hysterkuSml15, nechtěla jsem být, jako byla moje matka.

    Ano...vyhledala jsem již pomoc a to v souvislosti někde hluboko v duši zastrčenými křivdami,  a pomohlo to.

    superkarma: 0 05.10.2009, 01:05:29
  29. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    Nestydela bych se. Se zlomenou nohou jde clovek k lekari, kam asi tak pujde se zlomenou dusi? Nikam? Aby lidi nerekli? Kteri lidi? Idioti? Co je mi po idiotech?

    Cely Cesko chlasta, ale odsouzenihodnej je ten, kdo vyhleda pomoc? Mate to tam nejak naruby. Sml22

    1. na komentář reaguje Léthé — #4
    superkarma: 0 05.10.2009, 00:49:22
  30. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    úztkostmi - ale no tak, Evo!Sml32

    superkarma: 0 05.10.2009, 00:47:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme