Lenka s Tomášem mají dvě skvělé děti, desetiletou Elišku a prvňáčka Lukáška. Na hory jezdí každý rok a lyžují už jako draci, což baví hlavně Tomáše. To on je ve třech letech postavil poprvé ve snowparku na lyžičky a měl na ně trpělivost, když bulili a vztekali se. To on je vzal poprvé na lanovku a dělal jim bodyguarda při prvních jízdách na velké sjezdovce. Teď z nich začínají být spolehliví a dobří lyžaři a Tomáš se těší, že si s nimi konečně pořádně zajezdí někde v Alpách. Lenka říká: „Každý rok se ptáme, jestli už není čas vyrazit na pořádný kopec někam do Alp a zatím pokaždé jsme si řekli, že ještě ne. Nemáme moc peněz a děti by si to ještě tak neužily. Raději ušetříme a pojedeme až za rok. Jezdíme na Špičák, do Železné Rudy, tam jsme spokojení.”

 
Hned za hranicemi se nám nemůže nic stát a když se stane, máme to domů kousek
 
„Loni skvěle vyšlo počasí. Bylo to fajn, ale celý týden na jednom kopci… ,“ líčí Lenka. „Děti se už koncem týdne nudily a znáte to, když se nudí, tak zlobí. Jezdily celou sjezdovku šusem, najížděly na takový skokánek v lese, to se mi zdálo dost nebezpečné. A přestože jsme jim to zatrhli, stejně neposlechly. Takže Tomáš rozhodl, že poslední den změníme terén. Vyzkoušíme větší kopec jen 12 km odsud, Grosser Arber - Velký Javor, za hranicemi v Německu. Tři lanovky, vrchol ve 1400 m, žádné fronty, zn. Ideál. Vůbec mě nenapadlo, že by mohl být s něčím problém, neřešili jsme ani výměnu peněz. Jeli jsme jen na odpoledne, což znamená, že jíst tam nebudeme - čaj do termosky a namazat chleba a skipasy zaplatíme kartou. Jen jsme na internetu koukli kolik to stojí, šest kilometrů za hranicemi, to je přece všechno stejné jako doma, nebo ne?
 
Celé odpoledne bylo super, jezdili jsme s dětmi na střídačku modrou a červenou sjezdovku a bylo to naprosto parádní. Poslední jízdu si chtěl Tomáš užít sám, a že prý si sjede černou. My tu čtvrt hodinu počkáme na parkovišti, než se stačíme přezout, bude Tomáš u nás. Jenže my se přezuli, já otřela boty, naložila do kufru, vypili jsme čaj. Pak už to bylo trochu dlouhé, tak jsme si sedli do auta, nastartovali, pustili topení a rádio… a kde ten táta je? Nebudu vás napínat. Tomáš se na sjezdovce srazil s jiným lyžařem a při pádu si o hůlku vykloubil palec na pravé ruce. Strašně ho to bolelo, zůstal chvíli ležet a samozřejmě se o něho postaral ten pán, s kterým se srazil. Tomu naštěstí vůbec nic nebylo. Chtěl Tomášovi volat pomoc přes linku 112, jenže ten si v tu chvíli vzpomněl, že nemáme žádné cestovní pojištění. Tak svou jednoduchou němčinou vysvětloval pánovi, že mu nic není, a že na něho dole čekáme. Pán mu vezl hůlku, dával na Tomáše pozor, než spolu splužili konec sjezdovky a nakonec mu ještě vnutil svou vizitku, kdyby snad…“ Kdyby vlastně co?
 
Úraz, léčebné výlohy, odpovědnost za škodu

 
Až cestou na chirurgii do Klatov domýšleli, co se mohlo stát. Kdyby Tom opravdu potřeboval lékaře už na svahu, a k tomu moc nechybělo, odvezli by ho samozřejmě do některé nemocnice v Bavorsku. Zdravotní pojištění z ČR nestačí, vždy člověk zaplatí přinejmenším stejné doplatky, jako platí sami Němci. A velké štěstí měli, že se nic nestalo tomu druhému lyžaři. Obecně mají němečtí a rakouští lyžaři větší povědomost o odpovědnosti a právních následcích takových nehod, vědí, že v tu chvíli je nutné vyměnit si kontakt, kdyby později bylo potřeba řešit cokoli s pojišťovnou. Poškozený může po viníkovi požadovat náhradu škody - za zlomené lyže, náklady na léčbu případných zranění, náhradu ušlé mzdy… Lenka s Tomášem měli štěstí v neštěstí. Ale jak Lenka sama říká: „Dovolenou v Alpách připravíme a promyslíme trochu líp.“
 
Pojištění na lyže do Rakouska a Německa
 
Lenčina příhoda se nám zdá poučná. A tak jsme se podívali, jak náročné je sjednat pojištění do Rakouska či Německa, jedeme-li tam lyžovat. Jana Konvalinová z Kooperativy nám řekla: Sjednání pojištění na lyže je záležitost pár minut. Jde to totiž online. V online průvodci v pěti krocích vyplníte údaje o osobách, které chcete pojistit. Vzápětí vám na e-mail přijde smlouva, asistenční karta a všechny potřebné informace. Pokud obratem zaplatíte, jste pojištěni hned od toho okamžiku. Uzavřete-li cestovní pojištění ve variantě Evropa, je lhostejné, zda jedete do německých, rakouských, italských Alp, nebo jinam.”
 
Co všechno pojistka zahrnuje?

„Jedete-li lyžovat, nezapomeňte si v kalkulačce zaškrtnout pojištění sportovních činností - Aktivní sporty, to pokryje události, které se stanou při lyžování, snowboardingu, při jízdě ve snowparku, na sněžném skútru, nebo třeba při snowkitingu. Ovšem pozor! Jen na veřejných a otevřených tratích, nikoli ve volném terénu. Zaškrtněte také kolonku Pojištění léčebných výloh a Pojištění odpovědnosti za škodu. To poslední se hodí, pokud vy nebo děti způsobíte někomu jinému újmu, nebo nějaký karambol, jehož následkem jsou hmotné škody,” radí Jana.
 
A to je všechno?

„Motoristům ještě doporučujeme asistenční službu HOLIDAY. Ta vás vytáhne z bryndy, když se stane něco s autem, kryje odtah vozu, opravu, příp. náhradní vozidlo. Ale také vám zajistíme řidiče pro jízdu domů, pokud by se vám stalo cokoli, co vám znemožní řízení vašeho motorového vozidla. Například pokud by Lenka z vašeho příběhu neměla řidičský průkaz a Tomáš se zraněnou rukou nemohl řídit, byla by tato pomoc na místě.”
 
Lenka je trochu panikář, stejně neví, co by dělala, kdyby se jí něco stalo.

Jana Konvalinová z Kooperativy ale uklidňuje: „Lence bych poradila, ať si uloží do mobilu telefonní číslo na asistenční službu Kooperativy +420 266 799 779 a na to zavolá hned, jakmile se dostane do úzkých. Na lince jí poradí, co v danou chvíli dělat, jak dále postupovat, které dokumenty si zajistit, zda něco vyfotografovat atd. A výborným pomocníkem je také aplikace Koop Asistent, kde je navíc třeba ještě dopravní zpravodajství a další užitečné rady pro motoristy na evropských silnicích.”
 
Pojištění máme a kam tedy pojedeme?
 
Pro Lenku a další čtenářky jsme připravili několik tipů na rakouská střediska, která jsou primárně určena pro rekreaci rodin s dětmi a navíc, protože stojí o návštěvníky z Čech, mají webové stránky v češtině. Inspirujte se.

Alpské areály mají tu výhodu, že většinou nabízejí kromě obyčejného sjíždění z kopce i další aktivity a tak se děti nestačí nudit. Například ve středisku Wildkogel začíná ve 2100 m n. m. nejdelší sáňkařská dráha, po jaké se vůbec můžete v Evropě svézt. Měří 14 km a sjíždět ji budete klidně hodinu. Trať je osvětlená a otevřená až do 22 h a taková jízda potmě je pro děti (a věřte, že bude i pro vás) zážitek. Pro koho je 14 km moc, může si dát jednu ze tří kratších tratí. V celém areálu je pět kabinových a čtyři sedačkové lanovky a deset vleků, které obsluhují tratě všech obtížností, modré sjezdovky a kidparky jsou vhodné pro malé děti. V obou osadách pod kopcem, Neukirchenu i Brambergu, jsou bruslařské plochy a u nich samozřejmě půjčovny bruslí.
 
Jen o půl hodiny cesty dál je středisko Serfaus-Fiss-Ladis. Děti tu na bezpečně oploceném svahu mohou jezdit na gumových člunech, na lyžích projíždět slalom, tunely a malé překážky, různí maskoti tu dělají zábavu a vy mezitím projedete místních 162 km sjezdovek. Lyžování můžete proložit terénními jízdami na motorových saních pro děti. Webové stránky v češtině naleznete ZDE.
 
Další lyžařská oblast, která stojí o klientelu z Čech je ve Štýrsku, v oblasti Hochsteiermark. Menší a klidnější areály pro rodiny s dětmi, bezpečné a za rozumné ceny. Jde o jedno z bližších středisek, z Brna je to sem jen 280 km. Letos tu mají novou lanovku s desetimístnými gondolami

Reklama