Kolik lidí v Česku trpí lupénkou?
Prevalence psoriázy ve střední Evropě je cca 2 až 3 % populace, což znamená, že v Česku psoriázou trpí cca 200 až 300 tisíc pacientů.

Jde o nakažlivou nemoc?
Psoriáza není nakažlivá nemoc. Proto není důvod obávat se být v blízkém nebo přímém kontaktu s takovým pacientem. Lupénkou se prostě nedá nakazit.

Proč někoho postihne?
Proč psoriáza někoho postihne, a jiného ne, to bohužel nelze jednoduše vysvětlit. Ale tak je tomu u všech nemocí.Je dědičná?
Lupénka není dědičná. Existuje tzv. genetická predispozice, což znamená, že je vyšší riziko vzniku psoriázy u jedince, který má pozitivní rodinnou anamnézu na lupénku. Ale na druhu stranu ani u něho se nemusí psoriáza po celý život objevit. Uvádí se, že pokud jeden z rodičů trpí psoriázou, šance vzniku onemocnění u dětí je 10 %. Ale pokud se nemoc vyskytuje u obou rodičů, riziko se zvyšuje až na 50 %, podle některých autorů dokonce až na 70 %.

Lze se této nemoci nějak vyhnout?
Bohužel, vyhnout se jí nijak nelze. Spouštěcím faktorem může byt infekce, stres nebo užití medikace na jinou chorobu.

Objevuje se už v dětství, nebo může propuknout kdykoli v průběhu života?
Psoriáza může postihnout i děti, ale naštěstí to není tak časté jako u dospělých. Objevuje se nejčastěji v období mezi 20. a 35. rokem života, ale může propuknout kdykoliv.

Jaký vývoj má lupénka? Stupňují se stadia?
Na tuhle otázku je relativně složité odpovědět. Jsou pacienti, kteří mají psoriázu po celý život stabilní, například lokalizovanou formu jen na loktech a kolenou, a nedochází k žádnému dalšímu vývoji. Ale rozsah psoriázy se může také začít pomalu stupňovat. Anebo, pokud pacient prodělá nějakou infekci, může dojít k exacerbaci (novému vzplanutí) onemocnění. Psoriáza také může časem postihnout klouby, což je onemocnění, které nazýváme jako psoriatická artritida.

Zhoršují si pacienti projevy lupénky, například stravou, životním stylem? Na co je třeba dávat pozor?
Neexistuje studie, která by jasně potvrdila, že psoriázu zhoršuje například nějaké jídlo. Na druhou stranu ale víme, že pacienti s psoriázou častěji trpí cukrovkou, vyšší hladinou cholesterolu a mají i vysoký krevní tlak. Tyto choroby v kombinaci s psoriázou zvyšuji riziko infarktu a cévní mozkové příhody. Proto by měla být životospráva pacientů s psoriázou co nejzdravější. Spousta pacientů udává, že psoriáza se zhoršuje po konzumaci alkoholu, a proto by ho pacienti s psoriázou měli konzumovat co nejmenší množství. Je také velmi vhodné nekouřit. Jsou studie, které ukázaly, že kuřáci mají horší průběh psoriázy, a méně reagují na léčbu. Podle některých autorů může být kouření dokonce spouštěcím faktorem psoriázy.

V jakém stadiu pacienti s lupénkou do ordinace nejčastěji přicházejí?
Do ordinace chodí pacienti jak s mírnou tak i s těžkou formu psoriázy. My jsme ale specializované centrum na léčbu psoriázy, a proto vidíme častěji pacienty s těžkou lupénku.

Jak moc ovlivňuje lupénka kvalitu života pacientů?
Psoriáza má vysoký dopad na kvalitu života pacientů. Dle současného hodnocení jsou pacienti se středně těžkou až těžkou psoriázou řazeni na 2. místo v žebříčku negativního dopadu chorob na kvalitu života – hned za depresí. Jejich postižení je srovnatelné s jinými závažnými onemocněními jako je například revmatoidní artritida, malignity nebo choroby srdce.

Vy jste již zmínil, že se lupénka pojí i s dalšími nemocemi. Skutečně je může vyvolat?
V současné době již víme, že lupénka není omezena pouze na kožní povrch, ale je rovněž spojena s řadou přidružených onemocnění, jakými jsou psoriatická artritida (přibližně 25 %), Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, Bechtěrevova choroba a zejména nemoci tzv. metabolického syndromu jako je například diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze nebo dyslipidémie.

Kam až může onemocnění zajít, pokud není léčeno?
Těžká psoriáza je spojena s výše uvedenými onemocněními a je známo, že čím rozsáhlejší lupénka je, tím vyšší riziko vzniku těchto chorob. Pacienti s neléčenou psoriázou a současně s diabetem meliitus, arteriální hypertenzí a dyslipidemií mají vyšší riziko vzniku infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody, což může snížit délku života psoriatika o 3,5 roku až 10 let ve srovnání se zdravou populací.

Proč někteří pacienti s návštěvou lékaře otálejí?
Důvody mohou byt různé. Někteří pacienti stále žiji s představou, že s lupénku se nedá nic moc dělat, a návštěva u lékaře je zbytečná. Taky může byt důvodem zklamání z předchozí terapie nebo chybná komunikace mezi lékařem a pacientem. Existují pacienti, kteří se bojí možných nežádoucích účinků systémové terapie, a to může byt také důvod, proč k dermatologovi nechodí včas.

Jakého lékaře by měli pacienti s lupénkou navštívit, jaká léčba je nejúčinnější a jak moc může být účinná? Na to, ale i na další otázky naleznete odpovědi v druhé části rozhovoru s panem primářem, který vyjde příští pondělí, tedy 14. 5.

Čtěte také:

Reklama