Víme, že o životě kněžny Ludmily toho moc nevíme. Ani to málo však není tím pravým soustem pro historický bulvár. Vždyť taky přece to byla první naše svatá, že? Obecně jsou známá fakta, že byla manželkou knížete Bořivoje, prvního historicky známého Přemyslovce, že měla velký vliv na výchovu svých dvou vnuků Václava a Boleslava a že byla zavražděna nejspíš na příkaz své snachy Drahomíry. A následně později svatořečena.

Byla první z oněch silných žen našeho dávnověku, které jako by popíraly to tradiční podřízené postavení žen, s oblibou tak zdůrazňované. Vlastně i české pověsti z doby ještě dávnější spojené s bájnou kněžnou Libuší jsou důkazem toho, že naše mytologie nepatřila jenom mužům.

Svatá LudmilaAle vraťme se ke svaté Ludmile, k příběhu první historicky doložené české panovnice a první světice. Narodila kolem roku 860 (někdy se uvádí i 850) jako dcera Slavibora. A zde se prameny rozcházejí. Slavibor byl podle častěji interpretovaného pramene knížetem či vojvodou kmene Pšovanů se sídlem v dnešním Mělníku. Toto území nebylo příliš veliké a sousedilo s kmenem Čechů, tedy s Přemyslovci.

Jiné prameny zase hovoří o tom, že Slavibor byl srbský kníže. Jenže tento slovanský kmen Srbů – pokud bychom přijali toto tvrzení – bychom určitě nehledali v dnešním Srbsku na Balkáně.

Ludmila – někdy také nazývaná Lidmila -  byla provdána asi ve 14 letech za knížete z rodu Přemyslovců Bořivoje. Ten se údajně dožil pouhých 36 let, takže Ludmila se stala v necelých 30 letech vdovou. V manželství se údajně narodilo šest dětí, tři synové a tři dcery. Jménem ale známe pouze dva nejstarší – Spytihněva a Vratislava.

Křesťanství údajně z rukou samotného biskupa Metoděje přijali manželé na Velké Moravě, kam zavítali na oficiální návštěvu spolu s třicetičlenným doprovodem. Přijeli jako pohané, odjeli už pokřtěni. Aspoň podle legendy. Je ale možné, že to bylo trochu jinak, že byl pokřtěn nejdříve na Moravě jen Bořivoj a Ludmila teprve později v Čechách. Jak to ve skutečnosti bylo, už dnes historikové těžko zjistí.

Po smrti Bořivoje se ujali vlády postupně oba synové Spytihněv a Vratislav. Kněžna Ludmila jejich vládu zpovzdálí sledovala a už tehdy měla velký vliv na křesťanskou výchovu Vratislavových synů z jeho manželství s Drahomírou – zejména staršího Václava. Vzdělání tehdy nebylo vůbec běžné ani ve vládnoucích kruzích. A tady dochází ke sporům dvou hrdých žen - kněžny Ludmily s kněžnou Drahomírou, další silnou ženou našeho dávnověku, která pocházela z pohanského rodu Stodoranů. Ta žárlila na Ludmilin vliv, oblibu u lidu i postavení zejména po smrti svého manžela Vratislava. Čeští velmožové tehdy dokonce oficiálně odňali Drahomíře syny Václava a Boleslava a svěřili je do výchovy babičky Ludmily. Správu země formálně ponechali Drahomíře. Pro ni však bylo velmi potupné, že budoucího knížete vychovává její tchyně.

A tak jednala rychle …

Na hradě Tetíně, Ludmilině vdovském sídle, došlo k prvnímu známému zločinu, který zdaleka nebyl – a to i při pověstné „holubičí povaze“ Čechů ojedinělý. Je přičítáno kněžně Drahomíře, že poslala dva najaté vrahy ukončit Ludmilin život. K uškrcení oběti použili Ludmilinu vlastní šálu či závoj. Prolití krve, k němuž byla Ludmila odhodlána, ba dokonce prý prosila, aby byla sťata mečem, vrahové odmítli. Zřejmě dostali instrukce, aby nemohla být Ludmila prohlášena za mučednici. Mučedníkem se podle dobového názoru mohl stát jen ten, kdo prolil krev za víru.

 

Kostel svaté LudmilyMonumentální novogotický chrám z konce 19. století, který je zasvěcen sv. Ludmile v Praze na Vinohradech na náměstí Míru.

 

Když byl  prováděn výzkum ostatků Přemyslovců - a tedy i kněžny Ludmily, dospěli antropologové k zajímavým závěrům. Z délky dochovaných dlouhých kostí se pokusili vypočítat výšky její postavy. Kněžna byla vysoké postavy, měřila sto šedesát osm centimetrů, což bylo ve své době opravdu hodně. A nebyla ani drobné postavy, její kosti byly opravdu silné. Nebyla to tedy přibližně v 60 letech, kdy zemřela, žádná křehká stařenka, ale energická, robustní žena.

A ještě drobnost, která tedy v učebnicích nebývala:  Kněžna Ludmila prý prodělala v dospělosti nemoc zvanou endokranióza. Ta způsobuje časté a prudké záchvaty vzteku, změny nálad i další obtíže. Docela zajímavé a nepříliš známé. Nějak se to nehodí k obrazu světice...

 

Vstupní portál kostela svaté Ludmily

V tympanonu chrámu je krásný reliéf od Josefa Václava Myslbeka, představující nahoře Boha Otce, Ducha svatého (holubice), uprostřed je žehnající Kristus se sv. Václavem a sv. Ludmilou po stranách.

Už brzy po smrti byla Ludmila českým lidem uctívána jako mučednice a její ostatky pak kníže Václav nechal uložit v chrámu sv. Jiří na Pražském hradě.

O oficiální svatořečení mučednice kněžny Ludmily se velkou měrou zasloužil papežský kardinál a legát Quido di Catello, který v letech 1143 – 1144 pobýval v Praze.

Že je sv. Ludmila českou patronkou, je obecně známé. Věděli jste však, že se stala taky patronkou vychovatelů, babiček a vinařů?

Mohli jste si také přečíst:

Reklama