Sympatickou šestadvacetiletou blondýnku jsem poznala před lety díky její facebookové skupině „Lucí Eckertová Progress“, kde motivovala okolí svým příkladem k hubnutí a zdravému životnímu stylu. Paradoxně ji zakrátko čekala daleko větší zkouška než shazování nadbytečných kilogramů – a to boj se zákeřnou nemocí.

V červnu 2015 byl Lucce diagnostikován melanom kůže. V srpnu ji čekala operace zhoubného nádoru a následná roční léčba Interferonem Alfa. V tomto období Lucce vyšplhala kila nahoru a byla tak skoro na své původní váze. Ale čert vem nějaké to kilo navíc. Důležité je, že náročná léčba proběhla úspěšně a dnes je optimistická dívka opět v akci. Na začátku roku 2016 Lucka začala pracovat a snažila se pomalu sportovat. Když dobře snášela injekce, které užívala, tak sportovala v tělocvičně i venku a věnovala se svým volnočasovým aktivitám a trénování dětí.

Lucí Eckertová

(foto: Petra Kropáčová, www.fotopetra.cz)

Lucí, raději bych si s tebou povídala o jiných věcech, ale domluvily jsme se, že tímto rozhovorem budeme apelovat na čtenářky - zejména ty mladší, aby nepodceňovaly pravidelné lékařské prohlídky. Právě mladí mají totiž často pocit, že v jejich věku nic nehrozí. Můžeš tedy prosím připomenout, jak byla tvoje nemoc odhalena, a případně poradit čtenářkám, na co by měly myslet, když jde o jejich zdraví?
V lednu 2015 jsem si na vnitřní straně stehna všimla pihy, která se mi zvětšovala. Nevěnovala jsem jí moc velkou pozornost. Až když se blížilo léto a venku byla horka, tak mi piha začala vadit při chůzi. Začala mít jiný tvar, proto jsem si ji nechala raději vyříznout, aby mi už nijak nepřekážela. To jsem netušila, co se v tak malém flíčku může skrývat. Výsledky z histologie byly pozitivní - 30. června mi byl diagnostikován melanom kůže. Všem čtenářkám, ženám, ale vlastně i mužům doporučuji včasnou prevenci. Pokud se jim něco na jejich těle nezdá, ať nic nepodceňují a vyhledají lékaře.

O své pocity během léčby ses pravidelně dělila se svými čtenáři na své facebookové skupině. Předpokládám, že jejich podpora ti hodně pomohla, minimálně v tom, že jsi neklesala na mysli, což bývá v takových krizových situacích zrádné. Co pro tebe bylo v těch náročných dnech léčby nejdůležitější? Jak jsi začínala každý den a s jakou myšlenkou chodila spát?
Svému okolí jsem nejdřív nesvěřila, věděla to jen rodina a nejbližší přátelé. Ve své motivační skupině jsem to svým „fanouškům“ oznámila po zahájení léčby, což bylo v půlce září. Reakce některých mě až dojímaly, chodily mi zprávy, dopisy, byla mi psána jen samá hezká slova podpory a chvály. Jsem pozitivní člověk a bojovník, který si nepřipouští prohru a ani to, že by mohlo něco špatně dopadnout. Proto jsem si řekla, že budu zdravá a vše zvládnu. Nejdůležitější pro mě byla rodina a přátelé, hlavně na začátku léčby, kdy to bylo pro mě nejtěžší. Každé ráno jsem se probudila s pocitem, že mám za sebou další zvládnutý den. A usínala jsem s tím, že brzy bude konec a já se zase dostanu do režimu, na který jsem byla zvyklá a který mi chyběl.

Lucí Eckertová

Jak jsi vlastně trávila volný čas? Vím, že ti bylo po injekcích často špatně. Jde to nějak ustát? Čím ses snažila přebít negativní vedlejší účinky?
Svůj volný čas jsem hlavně ze začátku trávila spánkem. Kvůli adjuvantní léčbě jsem měla nepříjemné vedlejší účinky, které se jevily jako chřipka. První dva až tři měsíce pro mě byly nejhorší. Zvykala jsem si na novou látku v těle a organismus se s ní nechtěl vypořádat. Injekce jsem si píchala 5x týdně, po prvním měsíci už jen 3x týdně. Po celý rok léčby jsem trpěla zimnicí, bolestí hlavy, svalů a kloubů, občasnými horečkami a byla jsem hodně unavená.

V místě vpichu se mi dělaly červené flíčky a modřiny. Byla jsem hodně přecitlivělá a pociťovala jsem srdeční arytmii. Vypadalo mi dost vlasů a celkově mi zřídly. Vše jsem se snažila ustát a na veřejnosti jsem nedávala na sobě nic znát. Vedlejší účinky byly nepříjemné, ale díky přátelům a rodině, která mě podporovala každou minutu, jsem na ně tolik nemyslela. Snažila jsem se zabavit například čtením motivačních citátů, knih, článků, sledovala jsem ženy se stejným onkologickým onemocněním a dodávaly jsme si vzájemně sílu a energii nemoc překonat.

Lucí Eckertová

Všichni o tobě říkají, že jsi velká bojovnice. Zaujal mě tvůj nedávný status: „Když jsem si před rokem řekla, že ten boj vyhraju, tak ho vyhraju!“ Z čeho čerpáš tu energii a co bys poradila ženám, které se hroutí dopředu ze všech možných špatných prognóz?
Důležité je si nepřiznat, že nějakou nemocí trpíte. Řekla jsem si, že ten boj vyhraju a doufám, že jsem ho nadobro vyhrála. Výsledky testů dopadly dobře, a proto po roce, v září 2016, byla adjuvantní léčba ukončena. Kontroly a dohled lékařů mě čekají po celý život. Nyní mám oslabenou imunitu, stihla jsem být během třech měsíců dvakrát dlouhodobě nemocná, ale věřím, že se zase vše srovná. Pozitivní mysl a energii čerpám z pohybu, který mě naplňuje. Co jsem se začala zase hýbat, tak jdou kila pomalu dolů a i sama ze sebe mám lepší pocit. Snažím se obklopovat lidmi, kteří jsou optimističtí, a se kterými se dokáži smát. Jsou lidé, kteří si řeknou, že mají rakovinu a tím pro ně končí smysl života. Nikdy nedělejme ukvapené závěry a neříkejme si hned na začátku, že něco skončí špatně. Naopak, nesmíme se hroutit, ale jít nemoci na proti, bojovat a čelit všem nástrahám, které nám přichystá.

Všude se v poslední době mluví o pozitivním myšlení, a že vše začíná v hlavě, přesto je stále více nemocných. Co třeba tobě tato zkušenost dala? Děláš něco jinak než před tím? Jak se změnil tvůj pohled na svět a co bys vzkázala všem ženám, které teď čtou tento text?
Jak už bylo řečeno, pozitivní myšlení je základem všeho, včetně úspěchu. Vše je v hlavě, a pokud budeme věřit, tak už to je pro nás jedna splněná meta a první bod k úspěšnému konci. Nemoc mi toho hodně dala, ale také vzala. Řekla bych, že si více vážím života. Snažím se detoxikovat tělo a začala jsem se zajímat o různá onkologická sdružení, nadace apod. Stávám se Dobrým Andělem a chtěla bych přispět svými vlasy (i když mi jich moc nezůstalo) jako dárce na paruku pro osoby, které během chemoterapií přišly o ty své.

Chraňte se a pozorujte se. Rakovina je zákeřná nemoc, kterou člověk za normálních okolností nepocítí a není vidět. Snažte se včas předcházet všem nemocem, zdraví máme jen jedno!

Vzkaz po všechny:

„Na konci vždy vše dobře dopadne. A jestli to dobře nedopadlo, tak to potom ještě není konec!“

Lucí Eckertová

Přečtěte si také:

Reklama