.

Luboš Vaněk: „Vánoce jsou obdobím, kdy lidé na zvířata více myslí a adopční certifikát je i zajímavým dárkem.“

Domácnost

Luboš Vaněk: „Vánoce jsou obdobím, kdy lidé na zvířata více myslí a adopční certifikát je i zajímavým dárkem.“

Do Vánoc nám zbývá už jen pár dní a tak se nachází otázka, máte již všechny dárky? Pokud si ještě lámete hlavu, co nadělit mamince, sestře nebo tatínkovi, vyřešte to originálním dárkem v podobě adopce handicapovaného zvířátka. Nejenže uděláte radost, ale navíc dobrý skutek a ty jsou zvláště v tomto čase potřeba.

Dnes si můžete přečíst rozhovor s Lubošem Vaňkem ze Záchranné stanice v Pátku. Kromě toho, že tito hodní lidé pomáhají zvířatům v nouzi, nabízejí i krásný dárek, a to adopční certifikát, kdy se vy nebo vámi obdarovaný může stát rodičem třeba vydry, sovy, jezevce, atd. Není to krásný nápad, co říkáte?

Luboši, já jsem na Facebooku narazila na vaši stránku Adoptuj si své zvíře, řekněte nám, o co jde a jaká zvířátka si můžeme adoptovat?
Tuto akci jsme sice vyhlásili těsně před Vánoci, ale dá se říci, že u nás funguje neustále. Vánoce jsou obdobím, kdy lidé opravdu na zvířata více myslí a adopční certifikát je i zajímavým dárkem. My máme to štěstí, že nás lidé oslovují i během roku, takže není výjimkou i adopce v průběhu roku.

Znamená to, že si lidé u nás mohou vybrat živočicha, kterého virtuálně adoptují a podpoří jeho pobyt u nás ve stanici na celý rok. Jedná se o zvířata, která jsou u nás natrvalo, jelikož je z nějakého důvodu nemůžeme vypustit zpět do volné přírody. Celkový počet živočichů, kteří u nás zůstávají, je asi okolo stovky. Adoptivní rodiče hledají třeba sovy (kalous ušatý, puštík obecný, kalous pustovka, výr velký, sova pálená, sýček obecný), dravci (poštolka obecná, káně lesní, včelojed lesní, orel skalní, orel mořský, luňák hnědý), krkavec velký, straka obecná, kavka obecná, havran polní, čáp černý, čáp bílý, srnec obecný a další.

sd

Vy máte napsáno, že se jedná o handicapované jedince, je to tedy tak, že u vás jsou pouze zvířátka, která se nemohou vrátit do přírody?
My se snažíme především živočichy navracet do přírody, což je náš hlavní cíl a hlavní poslání. Přibližně 60 % živočichů, kteří se k nám dostanou, se podaří skutečně vypustit zpět do přírody.  Přibližně 15 – 20 % u nás zůstává trvale s nějakým handicapem, právě tyto živočichy je možné finančně podpořit.

Pokud se rozhodnu, že zvířátko adoptuji, jaký je postup?
Adoptivní rodič si vybere některého z živočichů a kontaktuje nás (na telefonu, emailu, webu nebo Facebooku). Společně si domluvíme další postup. Vystavíme mu certifikát a fotografii, které zašleme poštou, může nás navštívit i přímo ve stanici.

Chápu to tedy dobře, že když budu mít adoptované zvířátko, mohu se na něj přijet podívat a třeba si ho i pohladit?
Ano, samozřejmě můžete své svěřené zvířátko navštívit v otevíracích hodinách nebo po telefonické domluvě. S hlazením je to ovšem trochu ošemetné, jelikož naši živočichové pochází z volné přírody a nejsou domácími mazlíčky. Máme zde jen pár výjimek a těmi je ochočená sova pálená nebo jezevec lesní. Někteří živočichové si třeba od vás mohou vzít nějaký pamlsek, ale většina si obvykle drží bezpečný odstup.

Pokud nechci zvíře adoptovat, ale i tak bych chtěla pomoci, je to nějak možné?
Máme i další možnosti jak nás podpořit, jak materiálně, tak i finančně. Budeme vždy rádi za osobní přístup a každému, kdo se rozhodne nás podpořit, velmi děkujeme. Jednou z možností je i účast na naší vánoční akci Vánoce pro zvířátka, kam lidé mohou nosit nejrůznější dárky v podobě ovesných vloček, granulí pro psy či kočky, piškotů, dýňových semínek, starých novin a ručníků, apod. Letošní Vánoce pro zvířátka se konají v neděli 27. prosince 2015 od 13.00 hod. do 15.30 hod. přímo u nás v areálu na Huslíku.

Vy jste záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku, řekněte nám, jak taková záchranná stanice funguje?Jen trochu poupravím nový název, který už je Záchranná stanice na Huslíku (starý název také používáme, aby se to příliš nepletlo), letos v září jsme se totiž přestěhovali do moderního areálu poblíž soutoku Labe s Cidlinou, kde máme veškeré potřebné zázemí. Celý projekt byl financován z Operačního programu životní prostředí, SFŽP, z fondů Středočeského kraje, Lesů ČR, Nadace ČEZ, TPCA, města Poděbrad, Českého svazu ochránců přírody a dalších zdrojů. Zpět ale k naší činnosti, záchranná stanice funguje pro všechny volně žijící živočichy, kteří se dočasně nebo trvale ocitli v nouzi. Naším hlavním posláním je pomoc takovým živočichům, poskytnutí první pomoci, jejich léčba a následně jejich návrat zpět do volné přírody.

sd

sd
Zdroj foto: Facebook.com

Asi většina lidí si myslí, že práce se zvířátky je velmi krásná, je tomu tak, nebo je to vážně dřina?
Na první pohled to tak skutečně může vypadat, ale k tomu, aby člověk mohl dělat tuto práci, je asi nutné mít velké srdce, odhodlání, být vnitřně silný a obětovat i volný čas a svůj život. Je pravda, že práce se zvířaty je krásná a já osobně jí dávám přednost před lidmi. Bohužel vše nemusí být tak hezké, jak se na první pohled může zdát. Naše telefonní linka funguje téměř 24 hodin denně. Pokud máme hlášení, většinou jsme schopni si zraněného živočicha v nejkratší možné době převzít nebo si pro něj dojet. Bohužel někteří živočichové se k nám dostávají téměř na pokraji smrti, některé případy jsou také nevyléčitelné. To většinou poznáme velmi rychle. Některé dny jsou pro nás náročné, jak po stránce fyzické i psychické, v sezoně přijímáme i 15 živočichů za den. Když se k nám dostávají ptáci po úrazu elektrickým proudem, my jim nemůžeme pomoci k vyléčení, je to hodně těžké se s tím vnitřně vyrovnat. Někdy bývá značně náročná i komunikace s lidmi, kteří nechápou, že některé zvíře naši pomoc opravdu nepotřebuje.

Kolik aktuálně se u vás nachází zvířat?
V letošním roce jsme například přijali okolo 1600 volně žijících živočichů, více než polovinu jsme zpět vypustili zpět do přírody. Letošní rok je rekordní, jelikož již teď máme o 300 zvířat více než vloni touto dobou. Momentálně se u nás nachází okolo 250 zvířat, včetně zimujících ježků či netopýrů.

Jsou nějaká zvířata, která nepřijímáte?
Nefungujeme pro domácí nebo hospodářská zvířata. Podle zákona nemusíme přijmout medvěda, losa nebo vlka, na které nemáme dostatečné zázemí.

Určitě jste se setkali se spoustou silných příběhů, je nějaký, který se dodnes pamatujete?
Takových případů je velké množství, jelikož každé zvíře, které k nám přijde má svůj příběh a svůj osud. Vzpomínám si třeba na příběh orla mořského, který byl objeven na louce při venčení psa zcela vyčerpaný a s hnisavým zánětem zápěstního kloubu v pravém křídle. První dny musel orel prodělat na umělé výživě podávané přímo do žil vzhledem k nefunkčnímu zažívacímu ústrojí. Pomocí probiotických léků byla obnovena trávicí funkce dravce a orel mohl podstoupit operaci, která proběhla na Veterinární klinice v Českém Brodu. Orla poté čekala ještě řada dalších menších zákroků, které vedly k úspěšnému uzdravení. Bylo rozhodnuto o vypuštění dravce zpět do volné přírody. Ornitologové opatřili orla barevně označenými kroužky, které slouží pro případnou identifikaci ptáka. Po více než půl roce jsme dostali zpětné ornitologické hlášení, že byl „náš“ orel pozorován v rybničnaté krajině u obce Commerau v Sasku v Německu, což pro nás znamená obrovský úspěch v naší činnosti především z pohledu vypouštění uzdravených živočichů zpět do volné a jejich následného začlenění do nového života.

A co nějaký bizarní příběh, na který dodnes vzpomínáte?
Jedním takovým příběhem je například ten, kdy jsme byli přivolání do bytu, kde zemřel člověk. V celé místnosti byla otevřená terária s jedovatými hady a dalšími plazy. Dříve než dovnitř vstoupili policisté a lékař, museli jsme prohledat všechna zákoutí a živočichy odchytat.

Neukvapují se někteří lidé v zachraňování zvířat, kdy poznám, že je zvíře v ohrožení?
Lidé v dnešní době ztrácí kontakt s přírodou a s jejími přirozenými jevy, proto se ve spoustě případů snaží zachraňovat i živočichy, kteří pomoc vůbec nepotřebují. Vždycky platí, že naši pomoc potřebují pouze ti živočichové, kteří jsou viditelně zraněni nebo se chovají „divně“, například leží na boku, ztíženě dýchají, nebojí se, nemají přirozené obranné reflexy. U mláďat savců se může stát, že přijdou o své rodiče a poté třeba přijdou v blízkosti nás lidí, zmateně pobíhají a pískají. Na druhou stranu čerstvě vzletlé mládě poskakující po zemi určitě naši pomoc nepotřebuje. Týká se to třeba i ježků, kteří obvykle zimují až na konci listopadu a není potřeba je předávat do stanice v září či říjnu, pokud nejsou nijak zraněni.

Když najdu zraněné zvíře, co bych měla udělat, případně kam zavolat?

Po celé České republice existují záchranné stanice, které jsou sdruženy v Národní síti záchranných stanic. Na webové stránce www.zvirevnouzi.cz naleznete jejich seznam. Vyhledáte si danou stanici podle svého bydliště a tam zavoláte. Stanice si poté zvíře převezme. Centrální dispečink funguje na čísle: 774 155 155.

Více informací naleznete na: www.zachranazivocichu.cz, ekocentrumhuslik.cz

Čtěte také:

   
18.12.2015 - Zvířátka - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. [5] Erikka [*]

    Tak příští rok. Kurnik to jsem mohla najít dřív.

    superkarma: 0 28.12.2015, 20:12:56
  2. [4] bábovka [*]

    Sml67

    superkarma: 0 18.12.2015, 19:35:24
  3. [3] bobani [*]

    gerda — #1 souhlasím . A díky za kontakty ! Sml79

    superkarma: 0 18.12.2015, 08:34:31
  4. avatar
    [2] bezinka [*]

    Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 18.12.2015, 07:43:56
  5. avatar
    [1] gerda [*]

    Takových článků jen houšť, a nejen před vánoci. Děkuji za užitečné čtení o správných lidech.

    1. na komentář reaguje bobani — #3
    superkarma: 1 18.12.2015, 05:41:27

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme