Další pěkný příběh o manželovi „hrdinovi“ přišel od čtenářky Lubičky. Mimo jiné se dozvíte, čeho se čtenářčina drahá polovička bojí nejvíc.  

Dobrý den, toho mého dostat k doktorovi na očkování na tetanus je někdy nadlidský výkon. Jednou jsem ho tahle šla doprovodit do ordinace,ale dovnitř jsme vešli na druhý pokus.

U vchodu jsme si nechali přidělit číslo a sedli si.Bylo před náma asi deset lidí,no pomalu jsme byli na řadě a ten můj si musel na potvoru akorát odskočit.Přišli jsme na řadu a on nikde,tak jsem ho musela po středisku hledat,když jsem ho našla,tak jsme museli čekárnu absolvovat znovu.Do ordinace vstupoval s malou dušičkou a byl tam docela dlouho.Asi za 15 minut vyšel ven bledý jak stěna a klepal se jak ratlík,celou cestu domů nemluvil.Doma se trochu rozkecal a přiznal se,že se bojí jehel.To,ale nebylo tak hrozné jako to,že se styděl ukázat svoji zadnici sestřičce a tak se neuvolnil a dostal dávku do ztuhnutého svalu.Tak lamentoval ještě 14 dní,ješteže se nechodí na očkování tak často.

Nejhorší nemoc je,ale pro chlapa rýmička.Ten můj,když ji dostane,tak mi začne v prvním stádiu potajomky upíjet ze zásob rumu co mám do čaje.Udělá si čajík s rumem,ale mně to někdy připadá,že spíž rum s čajem.Někdy to pomůže,ale to je ten lepší případ.Horší je,když ho to donutí zalehnout do postýlky.Obložím ho vším možným co chce,jídlem,čajem,čtením,ale i tak každou chvíli musím do pokoje vykonat obhlídku,zda se něco neděje a můj marod něco nepotřebuje.To vždy doplním pitivo,posbírám usoplené kapesníky.ale i to někdy nestačí.Můj drahý totiž někdy vyvádí jako kdyby měl ebolu v posledným stádiu.

Minule se díval v kuchyni na nějaký sportovní přenos a krájel u toho cibuli a já byla v koupelně.Za chvíli jsem slyšela nadávky,no říznul se do palce,ale jenom lehce na kůži.Dostal na to náplast a já ještě týden po tom poslouchala jak mohl přijít o prst.To mně namíchlo a tak jsem mu řekla,že mu tam příště pro ostudu nalepím dětskou náplast.Co nadělám,mám doma místo jednoho dítěte hned dvě.

Lubička

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

______________________

Ááále, tak zase lepší mít děti dvě, než žádné, viďte?
Veselý příběh, zejména to s tím novým absolvováním v čekárně :)
Děkuji, že jste napsala a přeji Vám i „vašim dětem“ krásný májový den :)
Saša

Téma dnešního dne 2. května 2012: Chlapi u doktora

  • Jaké máte zkušenosti s těmi vašimi?
  • Jsou to spíše hypochondři, nebo je nedostane k doktorovi ani heverem?
  • Chodí na poslední chvíli anebo jsou v čekárně jako doma?
  • A co když jsou už nemocní? (teď nemyslím vážně)
  • Jak se chovají? Statečně nebo fňukají?
  • Musíte je přemlouvat: běž už k tomu doktorovi, nebo jdou sami?
  • Máte díky zanedbání prohlídky u lékaře, nedejbože i špatné zkušenosti?
  • Myslíte, že jsou muži vůči doktorům bojácnější než ženy?
  • A možná bych přidala i otázku z trochu jiného, i když podobného soudku:
    Jak se chovají, když jste nemocná vy? Dokážou se o vás postarat?
  • A ještě jednu otázku si neodpustím.
    Dokážete si představit, že by rodili chlapi?

Vše na téma: Chlap u doktora pište
na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem, biografií dvou známých osobností, kteří měli s doktory nemalé zkušenosti.
Knihy nakladatelství Petrklíč: Vlastimil Brodský a nakladatelství XYZ: Miloš Kopecký / Důvěrný portrét

knihy

Reklama