Rodina

lleennaa: Nechci děsit lidi, o minulosti nemluvím!

Dali jsme si s Mackem sraz po osmé hodině večer. Neviděli jsme se spoustu let, zajímalo mě, jakým směrem se jeho život dal. Při posledním setkání jsem zjistila, že se učí španělsky, pořád bydlí u rodičů, prodělal zánět srdečního svalu (doufám, že se nepletu) a že jeho přítelkyně utekla směr Čechy. To jsem z něj dolovala během výletu s dcerkou.
Pár dnů po výletu mi poslal zprávu, že uvažuje o dálkovém studiu a že by si o tom potřeboval s někým promluvit. Proč ne...
Seděli jsme, popíjeli kofolu, probrali školu, co nás baví, jak se snaží dát dohromady domek rodičů, kde bydlí.
Já mu řekla, že mám zdárně za sebou výměnu plastových oken, malování kuchyně a že mě čeká obývák...Pak najednou odbočil od tématu a ptal se, proč jsem vlastně nešla dál, když jsem učňák skončila s vyznamenáním. Překvapil mě. Nevěděla jsem, kde začít.
Nebyla jsem svatá, chodila jsem po zábavách, tajně jsem kouřívala za rohem paneláku,...ale dobře jsme se učila, doma jsem makala jak šroubek, starala se o mladší sestry, chodila po brigádách. Přesto všechno jsem byla...ani se mi nechce psát, jak mě nevlastní papínek tituloval. Když mi táhlo na 18, domluvila jsem se s matinkou, že sirotčí důchod bude pobírat ona a já si na sebe přepíši dávky. Chtěla jsem to na školu, na oblečení (nedostávala jsem tenkrát moc, ale na hadříky ze sekáče to stačilo).
Pak se to začalo všechno sypat. Nevlastní otec byl čím dál nesnesitelnější. Nadával, terorizoval, očkoval proti mně každého v rodině. Jednou večer přišel domů v ráži a posilněn chlastem. V ruce měl velký řetěz a mával s ním kolem sebe jak šílenec. Nadávky, vyhrožování. O tom se snad psát ani nedá, tohle se musí prožít.
Postavila jsem se mu, dostala jsem výprask, utekla jsem zavolat policajty, ti ho odvezli. Já na něj druhý den podala trestní oznámení. Za to, že on dostal podmínku, mě vyhodil z bytu. Druhý den na to jsem měla 18. Všechno nejlepší k narozeninám...
Průšvih byl, že jsem neměla kam jít, začínala škola, měla jsem nastoupit na praxi v barvách lakách. S brekem, ale s hlavou vzhůru jsem své mistrové a pak i vedoucí v obchodě řekla, jak na tom jsem. Nějak jsem se smířila s tím, že mě vykoupnou ze školy...
První dvě noci jsem nespala. Vypadala jsem jak zombie. Nemytá, špinavá, utahaná, smradlavá. Vzpoměla jsem si, že rodiče od bývalého měli takovou kůlničku kousek od svého pole. Bylo v něm nejen nářadí, ale i dvě postele. Čas od času se u té kůlničky dělávaly akce. Kdo nebyl schopný dojít domů, přespal tam. Problém byl, že to bylo nějakých 30 km daleko.
Zašla jsem za matinkou, ať mi nějak pomůže. Zjistila jsem, že dostali od soudu nějaké papíry kvůli vystěhování. Kde by mě napadlo, že boží mlýny melou tak rychle.
Osprchovala jsem se, trochu najedla, od máti jsem vyfásla nějaký peníz a rychle jsem zmizela. Nechtěla jsem vidět toho trotla.
Týden jsem jezdila busem 30 km. Tam a zpět. Každý den jsem lítala po realitkách, četla inzeráty. Našla jsem. Malý, pro mne útulný byteček. Jako 18-ti letá jsem se perfektně zadlužila (vzhledem k tomu, že jsem neměla práci, chodila na školu, je jasné, že mi nepůjčila žádná banka)
Bylo to těžký období, vrátila jsem se na školu, tam mi dali peníze za celý měsíc praxe, ikdyž jsem tam vůbec nebyla. Paní J. jsem za to strašně vděčná. A nejen za to, podržela mě, pomohla. Mistrová taktéž.
Když jsem to všechno Mackovi vyprávěla, lezly mu oči z důlků. Dlouho mlčel. Usmála jsem se na něj a řekla: a teď ty. nechtěl nic říct. Nemohl. Chtělo se mi brečet...
Nechci lidi kolem sebe děsit, tak o své minulosti nemluvím. Ono úpřimně, v dnešní době, kdy si bláznivý puberťačky vymýšlejí příběhy o zneužívání, znásilnění, drogování apod. se nedivím, že když jsem tohle vyprávěla jednomu klukovi, řekl mi, že bych mohla psát romány...nevěřil. A já neměla chuť ani sílu jej přesvědčovat. Vím své...
Jak jsem se udžela nad vodou? Ráno škola, praxe, odpoledne brigáda, večery uklízení nebo doplňování zboží. Přes prázdniny rybíz, obchody...byla to makačka.
Skoro nikdo neví, jak to tenkrát bylo. Nejsem ten typ člověka, který ventiluje kdejaké píchnutí na veřejnost.
Tož tak...

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Já se vůbec nedivím, že Macek neměl slov. I já tu v redakci sedím a zírám, co všechno může život člověku připravit. Máte můj obrovský obdiv! :)


A jaký byl ten váš odchod z domova. Rodiče plakali, vy jste se radovali? Nebo naopak?

Pište, dnešní téma je váš odchod z domova...

  • Kdy jste odešli z domova?
  • Měli jste dojem, že už je čas opustit rodné hnízdo a začít samostatně?
  • Byl váš odchod provázen spory s rodiči?
  • Vyhodili vás?
  • Vrátili jste se na nějaký čas zpátky?
  • Jak váš odchod nesli rodiče?
  • Pokud byste měli tu možnost, změnili byste něco na vašem odchodu z domova?
  • Máte strach z toho, až vás opustí vaše děti?

Pište na redakce@zena-in.cz

Předmět: Odchod

Jeden z vašich příspěvků odměním hezkou sadou dekorativní kosmetiky, která obsahuje řasenku, make-up, lesk na rty a dva laky na nehty.

oschody

 

   
01.07.2010 - Rodina - autor: Linda Wimmerová

Komentáře:

  1. avatar
    [16] Eva_CZ [*]

    lleennaa — #15 proste znam horsi osudy, mnohem horsi. Je to hrozny i tak, to jo, ale mohla jsi dopadnout i hur.

    superkarma: 0 03.07.2010, 22:12:03
  2. [15] lleennaa [*]

    Eva_Fl — #14 téma bylo: odchod z domova....čekala jsi snad sado maso? Promiň, že jsem zklamala, modřiny, rozseklý ret a psychika úplně v hajzlu je fakt děsně málo Sml24

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #16
    superkarma: 0 02.07.2010, 09:29:42
  3. avatar
    [14] Eva_CZ [*]

    Hodne stesti, ale mne to prijde jako slabej cajik. Jsou horsi osudy. Sml22Sml15

    1. na komentář reaguje lleennaa — #15
    superkarma: 0 01.07.2010, 19:48:56
  4. avatar
    [13] lalica [*]

    Sml16 Už jen samé štěstí a žádné chmury......Sml16Sml16Sml16

    superkarma: 0 01.07.2010, 13:30:04
  5. avatar
    [12] OlgaMarie [*]

    Holka zlatá, klobouk dolů! Ať ti v životě všechno dobré vyjde!Sml72

    superkarma: 0 01.07.2010, 13:23:50
  6. avatar
    [11] ToraToraTora [*]

    Tátu vyrazili jednou z intru, přespával v jakési boudě a v létě pod širákem. celý rok. babička dodnes netuší vůbec nic. A učňák zdárně udělal. je fajn, když člověk dojde do stádia, kdy si může říct, že je to za ním. No a my cucáci, co jsme sice odcházeli také za dramatických okolností a děti jsou příliš malé, než aby to v nejbližší době hrozilo...my se můžeme modlit, aby ty naše vylétly tak nějak polehoučku

    superkarma: 0 01.07.2010, 12:51:46
  7. avatar
    [10] Tulinka [*]

    Koukám,že sis užila taky pěkný trápení Sml15

    Můj otčím je dnes dostatečně potrestán....jo boží mlýny melou pomalu,ale jistě.....Sml22

    superkarma: 0 01.07.2010, 12:44:49
  8. [9] lleennaa [*]

    delfi.na — #7 no právě. Člověk by řekl, že lidi, se kterými se stýkáš kolik let

    a víš o nich první poslední, tě budou brát takovou, jaká seš...pak

    stačí pár vzpomínek a je konec vztahu...nejspíš proto nemám moc přátel Sml58

    Přiznám

    se, že je těžké se mnou vyjít, po tom co mám za sebou (a co teprve před

    sebou Sml57)...kdysi

    mi někdo řekl,že jsem ten blbec,kterýmu když někdo řekne, že něco

    nejde, tak jde a on to stejně zkusí znovu ....Sml58

    Na netu je to něco jiného,...ale kdo ví, jak kdo bude působit na koho na srazu Sml33

    superkarma: 0 01.07.2010, 12:28:47
  9. avatar
    [8] átéčko [*]

    Sml67Jsi dobrá, žes to vydržela! A hlavně žes odešla a vyřešila si to!Fakt že jo!

    superkarma: 0 01.07.2010, 12:08:04
  10. avatar
    [7] delfi.na [*]

    tak to je fakt hustý, klobouk dolů. Ale tady se baví všichni se všema, ne? Sml58

    1. na komentář reaguje lleennaa — #9
    superkarma: 0 01.07.2010, 12:02:31
  11. avatar
    [6] enka1 [*]

    lleennaa — #5 Nejlepší je říct:"Tý vole" a pak se začít bavit třeba o houbaření (myslím naslouchající),jenže málokdo je toho schopenSml80

    superkarma: 0 01.07.2010, 11:46:42
  12. [5] lleennaa [*]

    já jen ještě dodám, aby se tu nevyskytly nějaké pochybnosti:

    on měl toho na triku už víc,

    výtržnosti, vyhrožování i okolí apod. Takže když jsme to ráno

    sepisovali, řekl mi ten chlap, co to vyšetřoval, co nás zhruba čeká, na

    co se připravit. Já to pak přetlumočila máti a ta to vyslepičila

    papínkovi...byl to běh na dlouhou trať, je jasný, že tu podmínku nedostal ze dne na den...

    A že nechci děsit: je to spíš o tom, že když se mě někdo vyptává a já odpovím, tak to skončí vždycky stejně. Vyptávající drží ústa, koulí očima, při nejhorším začne litovat. A pak se třeba dlouho nevidíme, protože oni neví jak se mnou mluvit...asi jsem po tom všem nějaká ozářená bo co Sml80

    1. na komentář reaguje enka1 — #6
    superkarma: 0 01.07.2010, 11:36:14
  13. avatar
    [4] monkee [*]

    Lleennoo, obdivuju tvoji sílu Sml67Sml67Sml67

    superkarma: 0 01.07.2010, 11:32:46
  14. avatar
    [3] Petrushe [*]

    Na jednu stranu je to smutné, na druhou co tě nezabije...Takové zkoušky pomáhají formovat člověka, dělají z něj osobnost, takže je to nakonec ku prospěchu, i když to tak člověk v té chvíli nevnímá...

    superkarma: 0 01.07.2010, 11:31:11
  15. avatar
    [2] enka1 [*]

    Sml67asi není třeba slov.

    superkarma: 0 01.07.2010, 11:28:59
  16. avatar
    [1] Májík [*]

    Sml79Sml79 no holka, nemělas to zrovna lehké,klobouk dolů před tím,jak jsi to zvládla

    superkarma: 0 01.07.2010, 11:24:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme